Harmonizace našeho práva s legislativou Evropské unie je jednou z podmínek přijetí naší republiky. Mezi normy, které budou muset začít platit i v České republice, patří Směrnice rady 91/676/EHS, známá jako nitrátová směrnice. O tom, co její přijetí přinese praktickým zemědělcům, se v úterý 12. února živě diskutovalo ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (VÚRV).
Zásady správné zemědělské praxe
Nepovede dodržování zásad správné zemědělské praxe ke snížení intenzity výroby? Nediskriminuje nás směrnice v konkurenčním boji s ostatními členskými státy? To jsou jen některé otázky, které v souvislosti s chystaným přijetím nitrátové směrnice trápí naše zemědělce.
Jak je možné se ve směrnici dočíst, hlavním jejím cílem je snižovat znečisťování vod, které je způsobované nebo jehož příčinou jsou dusičnany ze zemědělských zdrojů. K tomu, aby byl tento cíl naplněn, jsou členské státy unie povinny přijmout a dodržovat tzv. zásady správné zemědělské praxe. A právě tento materiál nyní připravuje pověřený tým, v němž jsou zastoupeni i odborníci z VÚRV.
Každý se k normě může vyjádřit
V současné době je již hotový návrh zásad správné zemědělské praxe a veřejnost má možnost se s ním seznamovat. Bylo tomu tak i na ruzyňském setkání. Jak uvedl Ing. Pavel Růžek, CSc., zemědělci by měli využít možnosti se k tomuto materiálu vyjádřit. Je totiž jasné, že se jím bude muset řídit velká část z nich. Do tzv. zranitelných oblastí, tzn. území, kde je nutné dodržovat správné zásady, patří asi 40 % zemědělské půdy. V sousedním Německu a Rakousku mají povinnost dodržovat tato pravidla dokonce všichni farmáři, protože do zranitelných oblastí byla zahrnuta veškerá zemědělská půda. Jak k tomu dodal Ing. Jan Klír, CSc., rovněž z VÚRV, ač zemědělci zatím hodnotí tuto chystanou směrnici velmi kriticky, měli by si uvědomit, že je to zřejmě poprvé, kdy mají takovou možnost se k chystaným normám vyjádřit.
Za tímto účelem se pořádají semináře a diskusní akce. Farmáři mají možnost kontaktovat regionální pracovní skupiny. V České republice jich bylo zřízeno sedm a rozdělení území do těchto skupin vyplývá především z příslušnosti k povodí. Při setkání v Praze-Ruzyni zemědělci tuto možnost jak se patří využili.
Obavy zemědělců
Připomínky se týkaly například termínu možné aplikace hnojiv navrženého v zásadách. Prozatímní návrh umožňuje aplikaci minerálních hnojiv na orné půdě až po 15. únoru. Jak ale přítomní zemědělci uvedli, pokud chtějí ozimou pšenici pěstovat podle nejnovějších trendů a maximálně intenzivně, což představuje výnos blížící se 10 tunám z hektaru, může je omezovat v některých letech stanovený termín aplikace hnojiv v intenzitě.
Podobně je tomu i při časných výsevcích jarní pšenice nebo jarního máku v sušších oblastech. Nespokojení jsou zemědělci i se zásadami použití hnojiv na svažitých pozemcích. Omezení se týkají orné půdy se sklonem větším než 3 stupně. Promítneme-li si českou krajinu, je i bez dalšího zjišťování patrné, jaké části výměry se dotkne i toto opatření. Navržený rozsah zatravnění vyvolává otázky nad využitím vyprodukované píce.
Vrásky na čelech zemědělců dělají rovněž nařízení týkající se skladování statkových hnojiv. Vybudování odpovídajících kapacit si totiž vyžádá obrovské investice.
