"Informační systémy v zemědělství a lesnictví" - takové bylo téma již 8. ročníku dvoudenní konference, pořádané v Seči u Chrudimi v polovině března. První ročníky konference se uskutečnily v době, kdy k nám nevídanou měrou vtrhly nové informační technologie včetně technologií, zaměřených na geografické informační systémy (GIS). O tom, že geografické informace mají zejména pro obory, hospodařící na velkých plochách, jako jsou lesnictví a zemědělství, nemalý význam, není třeba diskutovat. Umocněně to začalo platit v okamžiku, kdy nová technika umožnila provázat geografické informace s výrobními daty, vztahujícími se ke geograficky definovaným plochám. Po celou tuto dobu je konference v Seči špičkovým fórem, kde se odborníci v několika sekcích seznamují s novinkami oboru, s jejich aplikacemi v praxi a se zkušenostmi s jejich využíváním.
Zemědělské problematiky se letos dotýkaly dva bloky přednášek. První okruh problémů, projednávaný v sekci Dotační problematika v zemědělství úzce souvisí s přípravou našeho zemědělství na vstup do EU. Veškerou agendu plošných dotací je třeba provázat v tzv. Integrovaném administrativním a kontrolním systému (IACS) s reálnými geografickými informacemi o veškeré zemědělsky využívané půdě v České republice tak, aby dotace odpovídaly opravdovým plochám jednotlivých kultur a plodin a aby byla umožněna i následná kontrola dodržení všech podmínek, za nichž byly podpory vyplaceny.
Produkční bloky místo katastrálních parcel
Chystá se jedna zcela zásadní změna: dotace nebudou přidělovány na plochu, evidovanou v katastru nemovitostí, ale na skutečně zjištěné plochy podle nového Registru produkčních bloků zemědělské půdy, čili Land Parcel Identification System (LPIS).
Tento registr bude evidovat pozemky, k nimž se budou vztahovat žádosti zemědělců o plošné podpory, přičemž základní jednotkou registru nebude katastrálně vedená plocha, ale produkční blok, vymezený viditelnou terénní hranicí (terénní zlom, okraj lesa, břeh vodoteče, komunikace...). Uvnitř tohoto bloku budou dále evidovány díly bloku, pokud v rámci bloku budou různé kultury nebo různí uživatelé.
Funkčnost tohoto systému je v okamžiku vstupu do EU nutná. Registr produkčních bloků bude mít v tom okamžiku tři hlavní funkce: definovat referenční plochy v žádostech zemědělců o podpory, umožnit plnou administrativní a křížovou kontrolu a být podkladem pro následnou detailní kontrolu, která každoročně postihne minimálně 5 % "dotovaných" ploch.
Registr produkčních bloků v ČR vzniká na základě leteckých snímků pořízených v letech 1998 - 2001, kde je přesnost zobrazení 0,5 metru. Následně budou do snímků podle vizuální kontroly zakresleny produkční bloky a vše bude digitalizováno. Menší či větší "neshoda" produkčních bloků s údaji o pozemcích v katastru nemovitostí je víc než reálná, protože plochy produkčních bloků budou očištěny například od ploch s nálety dřevin, od úbytků způsobených katastrálně neprojednanými komunikacemi a dalšími změnami. Vesměs tedy bude plocha produkčních bloků nižší, než součet jejich dílčích ploch, registrovaných katastrem nemovitostí. Účelem (a podmínkou) je, aby dotace byly vypláceny na reálné plochy. Bude tak potlačeno jejich přiznávání na základě evidenčního vlastnického principu, dokladovaného právě výpisem z katastru nemovitostí, a převládne reálné uživatelské hledisko.
To si ovšem ještě vyžádá legislativní "dotažení" nového systému (novelou zemědělského zákona?) a - což bude pravděpodobně ještě těžší - i plné pochopení svým způsobem této revoluční novinky od zemědělců. Právě na to upozornili v diskusi k tématu účastníci sekce, v níž uvedené informace zazněly.
Využití geografických informačních systémů v evidenci registru produkčních bloků umožní on-line přístup zemědělské veřejnosti (nejen tedy kontrolním orgánům) k evidovaným geografickým informacím. Na základě dosavadního průběhu prací lze předpokládat, že v prvním pololetí tohoto roku bude celý zákres půdních bloků (v ČR asi 350 tisíc) a jejich dílů (asi 550 tisíc) dokončen.
Prudký rozvoj komunikační techniky pak umožní i on-line práci s daty z centrálních databází přímo v terénu, například i prostřednictvím mobilního telefonu.
Do okruhu témat souvisejících s dotační problematikou spadá i realizace modelu nezávislého analytického a kontrolního systému "vOKO", který vychází z vize propojení informačních systémů několika rezortů (zemědělství, finance, životní prostředí, práce a sociální věci...).
Aby "precision farming" bylo skutečně precizní
Provokační otázka "Jak precizní je precizní zemědělství" se objevila v názvu jednoho z příspěvků druhého bloku přednášek. Ta otázka se objevila i v podtextu dalších vystoupení v této části konference. Preciznost zemědělství je třeba chápat nejen jako jednotlivé sebepreciznější a lokálně diferencované technologické zásahy, ale jako celý komplex opatření, z nichž budou precizní všechny: nejen tedy hnojení, ale třeba i příprava půdy, setí i ochrana rostlin.
Přitom je třeba odpovědět i na další otázky: jaká míra preciznosti má v zemědělských výrobních postupech opodstatnění? Jak co nejefektivněji (a z jakých referenčních ploch a jakými metodami) zjišťovat nezbytná data pro lokálně diferencované zásahy? Jak zjišťovat, porovnávat, hodnotit a interpretovat výsledky tohoto způsobu hospodaření?
Precizní zemědělství má své teoretické a vědecké zázemí především na našich zemědělských univerzitách, a to jak na katedře využití strojů Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, tak na ústavech krajinné ekologie a zemědělské a potravinářské environmentální techniky Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Obě tato pracoviště se také v Seči představila. V Brně dokonce vznikla v minulém roce laboratoř pro precizní zemědělství.
Co dodat?
Konference v Seči byla - jak je to už tradicí - obsahově přínosná, přinášela nejnovější informace a organizačně byla (opět tradičně) na špičkové úrovni. V konferenčních sálech běželo na displejích "zpětné odpočítávání" času, vymezeného jednotlivým přednášejícím, zázemím byl účelně vybavený areál Junior centra - bývalého svazáckého a pionýrského svatostánku. To, že areál leží "mimo civilizaci" je svým způsobem pro úroveň konference rovněž přínosem, účastnící jsou oproštěni od svodů civilizace, mohou během dvoudenní akce zapomenout na auto...
Kdo tedy cítí potřebu být u nejaktuálnějších informací o informačních technologiích pro zemědělství, neměl by konferenci v Seči za rok vynechat.
Břetislav Koč
Text k foto:
Vnějším atributem využívání moderních informačních technologií jsou počítače. V Seči byly takřka na každém stole, většinou se bez nich neobešli ani přednášející. Současné vybavení zemědělských podniků touto technikou, ani přístupem k internetu, už tak slavné není...
Foto: Břetislav Koč
