Loňský rok se do historie českého lnářství podepsal černým písmem. Propad sklizně a hlavně kvality stonku, pokud se jej vůbec podařilo sklidit, přinesl ztráty nejen pěstitelům, ale i zpracovatelům této suroviny. Hlavní příčinou byl průběh počasí. Nesklizeno zůstalo 1529 ha ploch. Lnáři - optimisté věří, že se podobný rok nemůže opakovat, ale někteří pěstitelé od této plodiny utekli a letos len nezaseli.
Zatímco plochy oseté lnem u nás v posledních letech od roku 1997 opět pomalu stoupaly ze 2191 ha na 7094 ha v roce 2001, odhadují odborníci ze Lnářského svazu ČR letos pokles ploch na 6240 ha.
Kapacita našich tíren by přitom stačila na produkci z plochy takřka dvojnásobné. Tírny i přádelny jsou ale pod neúprosným tlakem na kvalitu, kterou z loňské sklizně nedovedou vyčarovat, a také sílící koruna vůči euru jim na klidu nepřidává, protože snižuje hodnotu jejich exportu. Za levnější euro by se sice lépe nakupovala surovina v zahraničí, ale i tam byly loňská sklizeň a její kvalita podprůměrné a ceny kvalitní suroviny stouply.
To vše zaznělo při tradičním jarním Lnářském dnu, uspořádaném v Humpolci. V kontrastu s představami a bilancí lnářů o možnostech objemu pěstování a zpracování lnu v ČR jsou ale informace o tom, že ani tato komodita nezůstane pravděpodobně stranou procesu omezování ploch v rámci vstupu do EU. Česko šlo do vyjednávání s představou produkce 8000 tun dlouhého a 7000 tun krátkého vlákna, vyjednávací pozice však postupně klesaly na 5500 a 4800 tun dlouhého vlákna a na 6000 a 1764 tun krátkého vlákna. Tento "kompromis" u krátkého vlákna se rovná vstupní pozici EU při jednání o komoditě len...
Lnářům, kteří (zatím) u pěstování této tradiční plodiny podhorských oblastí zůstali, to však pro budoucnost nepřináší jistotu a také proto váhají s investicemi do obnovy zastaralého (a často doslova "veteránského") parku jednoúčelových strojů, s nimiž je těžké v optimálních termínech len vytrhat, obracet a sklidit. Šancí pro částečnou obnovu techniky by mohl být dovoz náhradních dílů na stroje z produkce bývalého SSSR, které nabízí společnost Agria.
Ti, kteří chtějí pěstování lnu zachovat, mají k dispozici moderní odrůdy, paletu přípravků pro nezbytnou chemickou ochranu porostů i dlouholeté zkušenosti výzkumných pracovišť a zkušených pěstitelů, které zprostředkovává mimo jiné i Lnářský svaz. Ten letos také chystá pro své členy atraktivní zájezd do zem, která je lnářskou velmocí - do Belgie.
Břetislav Koč
