Většina porostů se v letošním jaře potýká s nedostatkem vláhy, čímž je samozřejmě ovlivněn jejich vývoj. Až na některé výjimky například z východních Čech, se na tom shodli všichni účastníci pravidelného semináře určeného pro vedoucí kontrolních stanovišť a pokusníky, upořádaného 25. dubna Laboratoří diagnostiky výživy rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni. Kromě obav ze sucha, které pramení i z předloňské zkušenosti, vrásky na čelech zemědělců přidělává zatím oficiálně nepotvrzený abnormální výskyt virových chorob.
Jak se shodli všichni zúčastnění odborníci, dosavadní příznaky pozorované především na porostech severní Moravy, svědčí o tom, že příčinou poškození a stagnace porostů obilnin jsou virové choroby. Zda je tato vyslovená hypotéza pravdivá však musí potvrdit testy. Již dnes je však jasné, že řada severomoravských porostů, obzvláště ozimého ječmene, je poškozena natolik, že musí být zaorány. U některých porostů zemědělci tento radikální zásah dosud zvažují a vyčkávají dalšího vývoje rostlin. To, že takto poškozené porosty nedosáhnou předpokládaného výnosu, je již všem jasné. Ochrana proto virózám totiž neexistuje. Předejít výskytu virových chorob se dá pouze eliminací jejich přenašečů – mšic a křísů. Ani na toto podzimní insekticidní ošetření se však pěstitelé spolehnout nemohou, protože se dělá tzv. naslepo. Jak dále z živé diskuse vyplynulo, takto poškozeny jsou především časně seté ječmeny a velké hospodářské škody mohou zaznamenat především malé podniky, které celou výměru této plodiny zaseli časně a v jeden den.
Porostům chybí hořčík a draslík
Vedoucí kontrolních stanovišť se však pravidelně setkávají proto, aby kromě vyslechnutí řady odborných přednášek pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby i dalších pracovišť porovnali a zhodnotili výsledky monitoringu výživného stavu rostlin, které dlouhodobě po celé republice provádějí. Věra Baierová, vedoucí Laboratoře diagnostiky výživy rostlin, shrnula stav porostů ozimé pšenice. Jak z jejího vystoupení vyplynulo, řada porostů nemá dostatek živin pro zdárný růst. Obsah dusíku v půdě je relativně dobrý. V půdě ve vrstvě 0-30 cm byla v 15. týdnu hodnota Nmin 21, 58 mg, přičemž v nitrátové formě se nacházelo 62,69 % N. Dále bylo zjištěno, že obsah N-NO3- činil 13,64 mg a N-NH4+ 7,94 mg. Stále však platí, že na většině lokalit České republiky je limitujícím prvkem hořčík, následován draslíkem a dusíkem. Příjem draslíku by se však měl po oteplení (zejména v nočních hodinách) zlepšit. Proto Věra Baierová pěstitelům doporučuje na porostech, kde byl ARR zjištěn hluboký schodek hořčíku a dobrý dusík, použití například hořké soli. Schodky draslíku lze řešit použitím listové výživy obsahující tento nedostatkový prvek. Jak dokládají i prezentované výsledky pokusů, náklady vynaložené na tuto živinu se několikanásobně vrátí ve zvýšení výnosu.
Právě nedostatek hořčíku a samozřejmě i dalších živin se projevuje ve výnosovém potenciálu ozimých pšenic, jež je ze sledovaných hodnot zjišťován. V 15. týdnu jej odborníci zmíněné laboratoře stanovili na 4,109 t/ha.
