Jarní ječmen je plodinou, do které se letos vyplatí investovat. Mimo jiné tomu nahrává i současná situace na trhu se pšenicí. Tento stav si dobře uvědomují i ve společnosti Lukrom plus, jež na střední Moravě obhospodařuje necelé 4 tisíce hektarů orné půdy. Ačkoli zde doposud jarní ječmen patřil mezi nejrentabilnější plodiny, agronomové váhají, zda v intenzitě nevykročit o schod výš.
Společnost Lukrom plus, s. r. o., obhospodařuje asi 3800 ha orné půdy a to v několika lokalitách střední Moravy. Jak nám vysvětlil ředitel firmy Ing. Vlastislav Mudrák, se kterým jsem se setkali ve středisku Jarohněvice, Lukrom plus je dceřinou společností na Moravě dobře známé firmy Lukrom, jež prodává zemědělskou techniku, obchoduje s komoditami atd. Jak ale ing. Mudrák vysvětlil, Lukrom plus se zabývá výhradně prvovýrobou. Cílem Lukromu Plus je mimo jiné ukázat, jak v praxi fungují technologie, jež Lukrom zemědělcům nabízí. V tom spočívá provázanost s mateřskou firmou. Avšak i zde, jako v každém jiném podniku, jde o to, dosahovat zisk.
Lukrom plus se zabývá výhradně rostlinnou výrobou, a tudíž se zde pěstují pouze tržní plodiny. Osevní postup je velmi jednoduchý a jsou do něj zařazeny pouze ozimá pšenice, ozimá řepka, jarní ječmen, kukuřice na menší výměře od loňska také slunečnice. Donedávna zde pěstovali také hrách, ale ekonomika rozhodla, a tudíž od této komodity ustoupili. „Struktura pěstovaných plodin je jednoduchá, což vyplývá i z toho, že organizace má jednoduchou strukturu a zaměstnává celkem 28 lidí. To je i důvod, proč nepěstujeme cukrovku. Management této plodiny je poměrně náročný a její pěstování na 200 – 300 ha si vyžádá jednoho pracovníka navíc,“ vysvětluje ředitel firmy.
Hovořit zde o pěstitelských výsledcích není jednoduché, neboť průměrné výsledky této poměrně mladé firmy jsou zkreslené tím, že kompletně přešla na minimální zpracování půdy. V loňském roce, kdy se již s touto změnou pozemky vyrovnaly, je však poškodily kroupy. Přesto zde v průměru všech středisek s velmi rozdílnou bonitou půdy sklízeli 5,7 t/ha ozimé pšenice, 3,2 - 3,3 t/ha ozimé řepky, 8 t/ha kukuřice či 5 t/ha jarního ječmene. Jak k tomu dodal Ing. Jiří Vašek ze společnosti Syngenta Czech, s. r. o., se kterým jsme Lukrom Plus navštívili, poškození některých porostů kroupami bylo v této lokalitě katastrofální.
Ačkoliv se zdejší podnik snaží hospodařit intenzivně, prvořadá je ekonomika. Ta rozhoduje o volbě hybridu i o zvoleném systému ochrany, dávce hnojiv atd. „Důležité je najít rovnováhu mezi vloženými prostředky a předpokládaným výnosem, “ říká ing. Mudrák. Dosud využívané technologie se sice osvědčily, ale například při pěstování jarního ječmene ing. Mudrák zvažuje, zda již v intenzitě nevykročit výš. Ještě v loni se zde totiž osvědčila poměrně jednoduchá technologie, která je založena na použití přípravků již zmíněné firmy Syngenta. Na zdejší porosty jarního ječmene je aplikován regulátor růstu Bion, následuje jedno fungicidní ošetření přípravkem Archer. Plevele zde likvidují přípravkem Lintur. Jak se shodují ing. Mudrák a ing. Vašek, toto ošetření patří mezi nejlevnější a nejspolehlivější. Díky tomu, že se zde daří dosahovat takové kvality, že veškerou sklizeň ječmene prodávají do sladoven, pochvaluje si ing. Mudrák i ekonomiku této komodity.
Kukuřice je další plodinou, jejíž technologie je v Lukromu Plus postavena na použití přípravků firmy Syngenta. Při hubení plevelů se zde osvědčila novinka Gardoprim plus Gold a také přípravek Milagro, jež spolehlivě likviduje i pýr. Jak připouští i ing. Mudrák, právě výskyt pýru se při využívání minimalizačních technologií mnohde stává problémem. Proto je třeba i porosty kukuřice, po nichž následuje ječmen, udržet bez tohoto plevele.
V podniku, jež neoře ani hektar ze své výměry, se samozřejmě diskuse stočila i k dalším výhodám a nevýhodám minimalizace. Jak ing. Mudrák vysvětlil, aby minimalizace přinesla vše, co se do ní očekává, je velmi důležitá preciznost práce. Také zabránění tzv. zelenému mostu je velmi podstatné. Tento problém je v podniku, kde následuje pšenice po pšenici, vyřešen tzv. chemickou podmítkou. Po sklizni je provedena mělká mechanická podmítka a zhruba po třech týdnech, kdy pole obroste, se aplikuje Touchdown. Za gró však ing. Mudrák považuje předsklizňovou aplikaci tohoto přípravku.