Katastrofální vývoj ve spotřebě certifikovaných osiv se díky státní podpoře v loňském roce zastavil a například u ozimé pšenice stoupla obměna osiv z 35 % na 65 %. Přesto podle šlechtitelů a semenářů stále nemůžeme být se stávající situací spokojení. Zaznělo to mimo jiné na valné hromadě Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace (ČMŠSA) konané 16. května v Praze.
„Situace v zemědělství se obecně za poslední dva roky mírně zlepšila, avšak ekonomický tlak a výkyvy podmínek vedly ke snahám zemědělců o úsporná opatření, v první řadě redukcí vstupů, mezi nimiž jsou na čelním místě osiva. Meziroční poklesy spotřeby certifikovaných osiv, divoké náhrady těchto osiv farmářskými osivy, mnohdy špatně chemicky ošetřenými i samozřejmý rozvoj černého trhu byl v posledních letech alarmující a začal vážně poškozovat přirozený cyklus šlechtění – výroba osiv – obchod. Došlo k narušení biologických a ekonomických vazeb a ve svém důsledku ke zhoršení zdravotního stavu a kvality výsledné produkce,“ těmito slovy zhodnotil nedávnou situaci Ing. Milan Pavlíček, prezident ČMŠSA. Jak dále uvedl, zmíněné problémy začaly přerůstat rozměr základních definovaných činností asociace a staly se hrozbou pro celé české zemědělství, neboť by znamenaly snížení výnosů i zhoršení kvality produkce. Ing. Pavlíček znovu vysvětlil, že snaha o řešení tohoto problému neznamenala, tak je ČMŠSA často podsouváno, pokus o zachování hlavního předmětu podnikání svých členů. Připomeňme, že v současné době ČMŠSA sdružuje asi 63 členů, převážně šlechtitelských a semenářských firem, výzkumných pracovišť atd.
Jak dále prezident shrnul, loňský rok, se i díky činnosti asociace, stal přelomový, neboť spotřeba certifikovaných osiv byla státem podpořena. Ing. Helena Macková z MZe ČR konstatovala, že v loňském roce se díky podpoře pěstovala z certifikovaných osiv pšenice na 768 000 ha, řepka na 264 000 ha a sója na 1820 ha, což státní rozpočet stálo přes 165 mil. Kč. Jak je pěstitelům dobře známo, letos se tato podpora týká také i ječmene, hrachu a bobu.
Jak však z jednání asociace vyplynulo, podpora vynaložená v roce 2001 na podzim a v roce 2002 na jaře přinese první efekt až v roce 2002, a proto je nutné se strany státu tuto podporu vynaložit minimálně po dobu dalších tří let, aby se postupně obnovil genetický potenciál zájmových plodin. Proto ČMŠSA při jednání se státními orgány trvá na zachování stávajících podpor i pro rok 2003 a další. V návrhu podpor pro rok 2003 se navíc objevuje požadavek na další titul, který by měl pro prvovýrobce podpořit výrobu osiv pícnin. Tento požadavek již vychází plně ze systému podpor EU. „Výroba pícnin má v ČR dlouholetou tradici, a to jak českých odrůd, tak i tzv. zahraniční množení. V posledních dvou letech však množitelské plochy pícnin prudce klesly, hlavně u zahraničního množení, neboť EU začala toto množení dotovat a ceny u nás se tak logicky dostaly pod úroveň nákladů, což logicky znamenalo ztrátu zájmu zemědělců o tuto činnost. Množení pícnin je významným ekonomickým přínosem i v oblastech, kde se jiné plodiny nedaří tak intenzivně vyrábět, je navíc i ekologickým přínosem pro údržbu krajiny,“ vysvětlil ing. Pavlíček postoj asociace.
Ačkoliv se budou podpory zemědělství v parlamentu projednávat až po volbách, Ing. Jaroslav Palas, stávající předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, jeden z hostů jednání valné hromady ČMŠSA, ve svém vystoupení podpořil význam a účinnost těchto podpor a věří v jejich prosazení.
Také Ing. Václav Hlaváček, prezident Agrární komory ČR, považuje podporu spotřeby certifikovaných osiv za velmi pozitivní. V diskuzi však ostře kritizoval skutečnost, že ačkoliv se zlepší kvalita produkce, není o ni na trhu zájem a není cenově ohodnocena. Pokládá si proto otázku, zda lze opatření ke zlepšení kvality produkce považovat za efektivní.
