Nejen o postavení společnosti BASF na světovém a evropském trhu, o rozsáhlém vývoji a výzkumu této firmy či o novinkách, jež každoročně přicházejí na trh, se jednalo na tiskové konferenci uspořádané zmíněnou firmou v dubnu v Bratislavě. Novináři ze zemí střední a východní Evropy zde s představiteli společnosti BASF hovořili také o perspektivách zemědělství v jednotlivých zemích a o jejich šancích uspět v evropské a světové konkurenci.
Jak se již mohli dočíst čtenáři týdeníku Zemědělec, dr. Egon Weinmüller, hlavní manažer skupiny agrochemikálií BASF pro střední a východní Evropu, Střední východ a Afriku, na tiskové konferenci uvedl, že ačkoliv země střední a východní Evropy (SVE) za zeměmi Evropské unie stále pokulhávají ve výnosech, došlo zde k poklesu produkce, podnikům chybí finance, což se odráží v nízké intenzitě výroby atd., s konkurenceschopností těchto zemí je nutné i na evropském trhu počítat. Vhodné klimatické i půdní podmínky pro pěstování řady plodin, úroveň vzdělání, úroveň technologií (i přes stáří strojů) jsou jen některé důvody, kterými své tvrzení opodstatnil.
Claus Illing, viceprezident skupiny agrochemikálií BASF pro Evropu připomněl, že při úvahách o konkurenceschopnosti je nutné mít na zřeteli úroveň nákladů v jednotlivých podnicích. A právě výše fixních nákladů, jež je v konkurenčním boji nejdůležitější, nahrává velkým podnikům, které se právě v zemích SVE významně podílí na celkové produkci.
Ochrana rostlin u nás a v Evropě
Ačkoliv i čeští zemědělci produkty společnost BASF dobře znají, neboť firma patří mezi nejvýznamnější dodavatele přípravků na ochranu rostlin na našem trhu, připomeňme, že BASF se kromě výroby agrochemikálií zabývá také výrobou průmyslových chemikálií, barviv, plastů a umělých vláken, zušlechťovacích látek atd. Celkový obrat společnosti v loňském roce činil 32,5 miliardy eur a například v loňském roce bylo na výzkum a vývoj vynaloženo 1,25 miliard euro. Část z této sumy je samozřejmě investována do vývoje a výzkumu produktů pro zemědělství, které se na celkovém obratu firmy podílejí 17,9 %. Výzkum se rovněž zaměřuje na problematiku biotechnologií. Ty jsou podle představitelů BASF hospodářskou šancí především pro ty země, které se potýkají s nedostatkem potravin a chudobou. Přesto je prosazení těchto metod obzvláště v Evropě velkým problémem a týmy odborníků, také z BASF, hledají cesty, jak o přínosech genetických modifikací přesvědčit veřejnost.
Je tedy zřejmé, že ochrana rostlin se bude i nadále řešit klasickými přípravky na ochranu rostlin. Jak na konferenci uvedl dr. Claus Illing, na obratu agrochemikálií společnosti BASF se 52 % podílejí herbicidy, 24 % fungicidy a 24 % insekticidy. Také v České republice se největší měrou na celkové spotřebě přípravků na ochranu rostlin podílejí herbicidy. Ing. Ladislav Niklíček, CSc., ředitel oddělení agro BASF v České republice, k tomu vysvětlil, že ve většině zemědělských podniků je použití herbicidů samozřejmou součástí agrotechniky, a proto nelze očekávat výraznější nárůst jejich spotřeby. Ten lze předpokládat ve spotřebě fungicidů a dokládá to i vývoj posledních let. Například pěstování obilnin stále více směřuje k intenzifikaci a například v loňském roce se již na fungicidně ošetřených porostech přípravek aplikoval v průměru 1,3krát.
