Jaký je nejlepší způsob zpracování půdy? Jaké jsou optimální dávky hnojení? Která odrůda zaručí nejvyšší výnos? Jak správně zasáhnout proti výskytu škodlivých činitelů? To jsou jen některé otázky, na které se především pěstitelům obilnin snažili odpovědět odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) v Praze – Ruzyni na polním dnu, který uspořádali 6. června.
Jednoznačné odpovědi na uvedené otázky se však praktikům nedostali. Většina doporučení totiž vyplývá z konkrétních podmínek stanoviště. Ing. Pavel Růžek, CSc., jež byl odborným garantem celé akce, pěstitele mimo jiné informoval o tom, jak v letošním jaře zapůsobila regenerační dávka hnojení ozimé pšenice a jaká dávka byla optimální.
Vyšší dávky dusíku při minimalizaci
Z letošních vyhodnocení pokusů vyplývá, že jedním z faktorů, které o dávce hnojiva brzy na jaře rozhodují, je způsob založení porostu. Tam, kde byla využita minimalizační technologie, se letos vyplatilo aplikovat vyšší dávky dusíku. V pokusech to bylo 60 kg N/ha ve formě ledku amonného. Tato dávka může být však zbytečná u konvenčně zakládaných porostů, kde se osvědčilo 30 kg N/ha. Jak však k tomu ing. Růžek dále vysvětlil, dalším rozhodujícím faktorem při rozhodování o dávce a formě hnojiva je odrůda. Z dalších pokusů, které měli účastníci polního dne možnost vidět, vyplývá, že mezi odrůdami ozimé pšenice jsou rozdíly jak v přijmu, tak i ve využití přijatých živin. Zvyšování dávek dusíku na začátku jarní vegetace je zbytečné například u těch odrůd, které dávají výnos produktivitou klasu. Ty mohou na časné a vyšší dávky dusíku reagovat další tvorbou odnoží, což lze považovat za nepříznivé. Samozřejmě opačná je situace u odrůd, u kterých výnos stojí na počtu odnoží. V brzké době bude nutné tyto skutečnosti zahrnout do odrůdových pěstitelských technologií, které by měly naším zemědělcům přispět k lepší konkurenceschopnosti s farmáři v EU.
Tématu zpracování půdy se věnoval také Ing. Miloslav Javůrek, CSc., který pěstitele informoval o výsledcích pokusů srovnávajících několik technologií zakládání porostů zemědělských plodin, a to včetně jejich ekonomiky. I z jeho přednášky vyplynulo, že to, co platí pro pozemky v Ruzyni, neplatí pro další pokusná místa, kde jsou jiné půdy, počasí atd.
Kalamita virových choroby
Letošní kalamitní výskyt virových chorob, o kterém jsme již na stránkách našeho týdeníku podrobně informovali, byl tématem na polním dnu snad nejvíce diskutovaným. Ing. Josef Vacke, CSc., objasnil způsoby přenosu těchto chorob. Přenašeči letos problematické žluté zakrslosti ječmene a zakrslosti pšenice jsou především mšice, kyjatka a křís. K přenosu dochází na podzim, což byl letošní případ, avšak i na jaře, a i v létě, a proto se problém dotýká i jařin. Předejít problémům způsobených virózami lze především hubením zdrojů infekce. Proto ing. Vacke doporučil včasnou podmítku a následnou hlubokou orbu, tudíž varoval před použitím minimalizačních technologií. Dále doporučil pozdní setí, které bylo podle jeho slov jedním z důvodů, proč porosty v Čechách jsou virózami poškozeny méně než na Moravě. Podzimní počasí bylo totiž v Čechách, na Moravě odlišné, a proto se lišily i termíny setí.
Řešením jak ochránit porosty před poškozením virózami je pěstovat odolné odrůdy. Těch je však ve stávajícím sortimentu málo. Proto je hledání vhodných materiálů pro jejich vznik jedním z úkolů Oddělení šlechtitelských metod ve VÚRV. Chemická ochrana porostů je podle slov uznávaného odborníka dalším možným řešením. Jak uvedl, v některých západoevropských zemích mají již pěstitelé k dispozici aktuální signalizaci výskytu přenašečů, která je informuje o vhodném termínu aplikace insekticidů.
Nejen výskyt viróz, ale i dalších chorob, souvisí se způsobem zpracování půdy. Jak uvedla Ing. Jana Chrpová, CSc., minimalizace se negativně odráží i na výskytu fuzarióz. Ačkoliv z několika referátů jasně vyplynuly přednosti bezorebných technologií, odborníci zabývající se ochranou rostlin to vyvracejí. Proto ani zde nelze jednoznačně odpovědět a poslední slovo opět zůstane na konkrétních podmínkách podniku a kvalitě práce farmáře. Zpravidla platí, že čím více je omezeno zpracování půdy, tím více musí být preciznější a operativnější provádění následných agrotechnických opatření.
