Loňská sklizeň ozimé řepky činila 980 tis. tun. Odbyt ani této rekordní produkce nebyl pro pěstitele problém, spokojení mohli být i s cenou. S Ing. Martinem Volfem, ředitelem Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), jsme však pouze nehodnotili uplynulou sezónu. Hovořili jsme již i o tom, co lze očekávat od sezóny současné.
Čím byla dána loňská rekordní sklizeň?
Ozimou řepkou bylo oseto podobně jako v předchozích letech asi 350 000 ha. Teplý podzim roku 2000 byl pro řepku velmi příznivý. Dobře vyvinuté a vyrovnané porosty bez problémů přezimovaly, také díky aplikaci morforegulátorů, takže se zaorávala jen malá část ploch a ozimá řepka se sklízela z 339 000 ha. Pěstitelé dosáhli nejvyšších výnosů za posledních deset let. Členové SPZO sklízeli na ploše 140.000 ha v průměru 3,13 t/ha řepkového semene. Celorepublikový průměrný výnos je podle nás také rekordní, 2,89 t/ha.
Pěstitelé mohli být částečně spokojení s cenou. Řepkové semeno se po sklizni prodávalo asi o 500 Kč/t dráž než v předchozím roce, přesto výrazně pod úrovní světových cen. Jaké faktory takto ovlivnily cenu?
Na cenu řepky působil především ten fakt, že se očekávala sklizeň až 1 mil. tun. To bylo pro pěstitele negativní, naopak pozitivně působilo, že byly velmi vysoké světové ceny, jež lákaly obchodníky. Cenu rovněž pozitivně ovlivnilo, že Státní zemědělský a intervenční fond plánoval vykoupit 230 tis. tun řepky. Byla ale nejasná situace týkající se Setuzy, která dlouho nevstupovala na trh.
Stalo se tak to, co náš svaz předpokládal. Srpnová cena byla velmi stlačená vzhledem k převisu nabídky v tomto období. Po sklizni začala cena na českém trhu růst. Se světovou se vyrovnala asi k 31. říjnu. Kdo měl možnost, vyplatilo se s prodejem počkat, protože rozdíl mezi srpnovou cenou a cenou koncem října činil až 1200 Kč/t.
Produkce řepky blížící se k 1 mil. tun předpokládá vyvézt podstatnou část produkce. Je na zahraničních trzích poptávka po české řepce?
Naše řepka se vyváží především do Německa, které je největším evropským zpracovatelem a dovozcem olejnin. Po české řepce poptávka je. Zpracovatelé vědí, že se zde pěstují kvalitní evropské odrůdy s dobrou olejnatostí.
Obvykle se v České republice zpracovává asi 550 tis. tun řepky. Otázkou však stále zůstává, zda čeští zpracovatelé budou mít prostředky na nákup. Mohlo by se stát i to, že se vyveze z republiky větší část produkce, než se doma zpracuje.
Ve srovnání s předchozími dvěma roky se za stejné období vyvezlo letos podstatně více řepky. Za pět měsíců po sklizni se vyvezlo 267 tis. tun řepky. V roce 2000 to bylo 204 tis. tun, v roce 1999 178 tis. tun.
Domníváte se, že je dlouhodobě únosné, aby měla řepka takové zastoupení na orné půdě, jaké v současnosti má?
Podle názorů odborníků SPZO je současná výměra řepky až příliš vysoká, což způsobuje také komplikace v technologii. Vysoké zastoupení řepky způsobuje rozvoj škůdců a chorob, jejichž eliminace samozřejmě zvyšuje náklady. Jako svaz se snažíme pěstitelům radit, jak tyto problémy řešit.
Jsme toho názoru, že osevní plocha řepky by měla být asi 300 000 ha. Toto snížení by pěstitelé měli kompenzovat zvýšením intenzity, kde jsou stále rezervy. Je pravdou, že některé podniky zvýšily výměru řepky, přičemž měly pro tuto komoditu stejný objem finančních prostředků jako v předchozích letech..
Pěstitelé se však při rozhodování o osevu řídí pochopitelně ekonomickou úvahou. Řepka jim vychází lépe než špatně placené obilí, a pak jdou agrotechnické zásady stranou.
Není dobře ani to, že se vyváží téměř polovina produkce. U jiné komodity by to znamenalo zhroucení cen. Ač k tomu zatím nedošlo, vytváří to silný tlak na srpnové ceny, za něž je velká část pěstitelů nucena prodávat.
Výnos dosažený v České republice roce 2001 je na úrovni výnosů dosahovaných ve vyspělých evropských zemích. Můžeme Evropě při pěstování řepky konkurovat?
V roce 2001 dosáhli vyššího výnosu než naši pouze němečtí pěstitelé. Srovnávat se však v úrovni nákladů je nereálné, protože evropští zemědělci dostávají kompenzační platby téměř ve výši tržeb. Pokud bychom však uvažovali o konkurenceschopnosti po našem vstupu do EU, nemáme se čeho obávat, přestože s kompenzačními platbami v plné výši počítat nelze.
S jakou produkcí řepky lze podle informací SPZO počítat v příštím roce? Jak vypadají porosty? Spekuluje se již v zimě o cenách příští sklizně?
Na podzim byl předpoklad, že bude řepkou oseto 350 až 370 000 ha. Pěstitele k tomu motivovaly dobré výnosy a cena řepky. 30. srpna však začalo pršet, takže zemědělci stačili osít jen 320 až 325 000 ha. Navíc počasí na podzim řepce příliš nepřálo. Proto nelze předpokládat vysoké výnosy ani celkovou produkci.
Konkrétně hovořit o cenách je předčasné, přesto jsou zde předpoklady jejího zvýšení. Podzim nebyl pro řepku příznivý téměř v celé Evropě. Již nyní jsou světové ceny nastavené pro srpen 2002 vyšší asi o 300 Kč/t oproti roku 2001.
V České republice by se teoreticky mohlo sklidit asi 750 000 tun. Uvážíme-li, že 230 000 tun vykoupí SFTR, a pěstitelé zřejmě této možnosti využijí, zbude na tuzemském trhu pouze takové množství, o které se obchodníci rádi „poperou“.
Petra Vaňatová
