V posledních letech stoupá u nás i v dalších zemích zájem o pěstování sóji. Důvodem pro to je jak její pozitivní působení v rámci osevního postupu, tak i její význam ve výživě lidí a hospodářských zvířat.
V rámci osevního sledu působí příznivě díky hlubokému prokořenění půdy, schopnosti poutat vzdušný dusík a navracet další živiny i z větších hloubek do koloběhu rostlin. Působí rovněž jako přerušovač osevních sledů, což napomáhá omezovat šíření chorob a škůdců.
Význam sóji ve výživě lidí a hospodářských zvířat vyplývá z obsahu látek v jejích semenech. Ta se vyznačují vysokým obsahem dusíkatých látek s nejvyšším podílem esenciálních aminokyselin ze všech luskovin. Dále obsahují tuky bez cholesterolu a bez kyseliny erukové, vitamíny A, B1, B2, B6, D, E1, E2 a další biologické cenné látky. Semeno sóji má i vysoký obsah minerálních látek (fosfor, draslík, hořčík). Vzhledem k tomuto mimořádně příznivému obsahu cenných látek má tedy sója značný význam ve výživě lidí (sójový olej a další produkty) i hospodářských zvířat (pokrutiny).
Na zhodnocení průběhu vegetace a výsledků dosažených u sóji v roce 2001 jsme se zeptali Ing. Jiřího Holečka a Ing. Marka Podrábského ze Zemědělské agentury, s. r. o., zaměřené na rozvoj pěstování sóji v České republice.
Rozšíření pěstování sóji v ČR
V uplynulém roce 2001 dosáhly plochy sóji kanadských odrůd Korada a OAC Vision výměry 2400 hektarů (1800 ha odrůda Korada, 600 ha odrůda OAC Vision).
Vláha
Z hlediska pokrytí nároků sóji na vláhu byl rozdíl v podmínkách na Moravě a v Čechách. Na Moravě byla první část vegetační doby suchá, poté byl dostatek vody a chladno, výjma jižní Moravy (Hodonín, Břeclav, Znojemsko), kde byl výrazný deficit vláhy. V Čechách byla sója v průběhu vegetace zásobena vodou dobře.
Zpracování půdy a setí
Při zpracování půdy převažoval tradiční postup s orbou, využívaly se i minimalizační systémy s omezeným zpracováním půdy (mělká předseťová příprava půdy) bez výrazných rozdílů ve výnosech.
Výsev se na většině farem uskutečnil v průměru 3. května (od 25. 4.–20. 5.). Vzhledem k vlhkému a chladnému jaru nebyl v roce 2001 výsev možný dříve než 25. dubna. Výsevek činil v průměru 124 kg.ha-1 (105–140 kg.ha-1). Meziřádková vzdálenost se pohybovala od 19,4 cm do 30 cm, dosažená hustota porostů byla v průměru 58 rostlin.m-2 (30–85 rostlin.m-2).
Hnojení dusíkem – startovací dávka N
Potřeba hnojení dusíkem je dána kvalitou nodulace. Inokulace a její úspěšnost jsou z hlediska zásobení sóji dusíkem významnější než hnojení. Z celkového počtu rostlin sóji vykazovalo v průměru 61,3 % nodulaci (inokulant HiStick). Dusíkem je přitom třeba hnojit jak podle nodulace, tak i podle průběhu počasí (nižší teploty omezují činnost hlízkových baktérií), vždy však tak, aby to neomezovalo činnost hlízkových baktérií (nadměrné hnojení dusíkem omezuje činnost těchto baktérií). Jako významná se ukázala i skutečnost, že nodulace výrazně ovlivňuje ranost dozrávání sóji, což je jedna z podmínek jejího úspěšného pěstování v našich podmínkách.
Závlaha
Závlahu u sóji považují odborníci ze Zemědělské agentury, s. r. o., stejně jako zahraniční odborníci za efektivní opatření. V loňském roce nebyla sice pro svou nákladnost u sledovaných pěstitelů použita, pro tento rok však již někteří pěstitelé počítají s jejím využitím.
Ochrana rostlin
Ochrana proti chorobám a škůdcům nepředstavovala v roce 2001 u sóji pěstované v České republice vážnější problém. Jiná byla situace u plevelů. Na začátku vegetace byl po zasetí sóji vysoký tlak plevelů. (Tato situace nebyla jen u sóji, ale i u jiných později setých plodin.). Přesto se dá říci, že 80–90 % ploch sóji bylo v průběhu vegetace pod kontrolou. Pro větší spolehlivost ochrany proti plevelům u sóji by však byla vhodná registrace většího počtu přípravků k nám dovážených pro sóju.
Sklizeň – průběh v roce 2001 a dosažené výsledky
Sklizeň sóji probíhala v roce 2001 od 26. 9. do 12.11. Její termín byl přitom výrazně ovlivněn nepříznivým průběhem počasí v průběhu září. Nadměrné vlhko a podmáčení porostů neumožňovaly sklizeň v době zralosti semen sóji. Sklizeň proto proběhla většinou až v druhé dekádě října. Navzdory odolnosti vůči pukání lusků se to částečně projevilo ve výši ztrát. Nepříznivý průběh počasí měsíce září se promítl také snížením klíčivosti semen sklizených delší dobu po dosažení zralosti.
Čistý průměrný výnos činil 1,79 t.ha-1 (0,55 t.ha-1–3,36 t.ha-1). Průměrný výnos výrazně snížila sucha na jižní Moravě. Průměrné ztráty přitom činily 17,5 % (maximum až 40 %). Podle Zemědělské agentury, s. r. o., se při tom výrazně uplatňuje otázka přístupu lidí, tedy lidský faktor – výše sklizně na sousedních pozemcích se např. lišila až o 2 tuny. Ztráty byly přitom jak minimální, tak maximální při využití stejné sklízecí techniky. Považují proto lidský faktor za rozhodující pro výši ztrát. Pokud jde o sklizňovou techniku existují již dnes dělené lišty, které lépe kopírují povrch půdy (někteří pěstitelé se již vybavili touto technikou). Zde je ovšem třeba připomenout známou skutečnost, že již při zpracování půdy – rovný povrch – se rozhoduje o výši ztrát při sklizni. Z dalších faktorů lze uvést: zaplevelenost pozemku, seřízení sklízecí techniky a v neposlední míře i pojezdová rychlost.
Odrůdy
Dosavadní zkušenosti ukazují, že jednou z hlavních podmínek úspěšného pěstování sóji u nás je ranost použitých odrůd, která zaručuje včasnost dozrání v našich podmínkách. Tuto podmínku splňují podle Zemědělské agentury, s. r. o., rané kanadské odrůdy. Nosnou odrůdou pro naše podmínky se ukazuje Korada, která se projevuje jako stabilizovaná odrůda s vysokým výnosovým potenciálem a vysokou kvalitou semen. Odrůda OAC Vision je hodnocena jako velmi raná, ale s nižším výnosovým potenciálem, dosahuje však vyšších nutričních hodnot – o 2–3 % vyšší obsah bílkovin. Je určena pro oblasti s „drsnějšími“ klimatickými podmínkami. Těmito dvěma odrůdami je možné pokrýt oblasti od kukuřičné a řepařské po nejteplejší část bramborářské (odrůda OAC Vision). Podařilo se např. dosáhnout výnosu ca 1,7 t.ha-1 v nadmořské výšce 520 m.
Rentabilita pěstování sóji u nás
Uspokojivý ekonomický výsledek dá podle Zemědělské agentury, s. r. o., sója při výnosu 2 t.ha-1 při průměrné intenzitě hospodaření. Vliv mají nejen náklady, ale i případné dotace na tuto zlepšující plodinu, která jako předplodina prokazatelně zvyšuje výnosy následné plodiny. Také tento vliv je tedy třeba zahrnout do hodnocení rentability jejího pěstování. Nezanedbatelný je i její působení na zvyšování půdní úrodnosti. Mimo jiné i z fytosanitárního hlediska by se mohla příznivě projevit náhrada části nadměrných ploch řepky sójou.
Závěrečné zhodnocení
Podle Zemědělské agentury, s. r. o., není již v současné době problémem zajištění komplexního pěstitelského systému sóji u nás. Pokud se však mají plochy této hodnotné plodiny u nás dále rozšiřovat, je nutné urychlené rozšíření zpracovatelských kapacit tak, aby mohli pěstitelé zpětně získávat tepelně zpracované sójové krmivo.
Ing. Alena Flohrová
