Stále vážným probléme při výrobě cukrovky a cukru je boj s plevely, které každoročně ohrožují růst a vývoj cukrovky, snižují její výnos, stěžují kvalitu prováděné sklizně a zhoršují technologickou jakost řepy a její skladovatelnost. Zvláště škodlivě na jmenované kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky se v posledních 10 letech podílí letní (pozdní, druhotné) zaplevelení řepných porostů. To bylo předmětem našeho experimentálního pozorování.
Naše experimentální pozorování se vztahuje na léta 1994 až 2001. Geograficky pak na hlavní řepařící zemědělské podniky nacházející se v řepných rajonech cukrovarů Dobrovice, Hrochův Týnec, Nový Bydžov, Praha-Modřany a Žatec. Ve jmenovaných regionech jsme sledovali intenzitu zaplevelení řepných polí, taxanomické složení plevelných společenstev a jejich škodlivý vliv na růst a vývoj cukrovky, průběh sklizně a hlavně pak na kvantitativní a kvalitativní ukazatele dosažené při sklizni.
Plevelná společenstva
Na většině sledovaných pozemcích se zařazenou cukrovkou se ukázalo, že nejčastějšími plevelnými druhy při letním zaplevelení cukrovky jsou: ježatka kuří noha, rdesno blešník, laskavec ohnutý, merlík bílý, heřmánkovec přímořský, lebeda rozkladitá, oves hluchý, pýr plazivý, tetlucha kozí pysk, pcháč osel, svízel přítula a lilek černý.
Současně se na sledovaných lokalitách ukázalo, že většina jmenovaných plevelů je šířena statkovými hnojivy, zvláště kejdou a nevyzrálým chlévským hnojem. Jde konkrétně o plevelné druhy: ježatku kuří nohu, rdesno blešník, laskavec ohnutý, merlík bílý a heřmánkovec přímořský. Tyto plevelné druhy z druhotného zaplevelení silážní kukuřice, strništních meziplodin, ale i silážovaného chřástu cukrovky mají dlouze dormantní semena, která snadno procházejí metabolickým trávicím ústrojím skotu, přežívají i v nekvalitním hnoji a jsou ve větším množství přivezena na pozemek s budoucí okopaninou. Je tak uzavřen cyklus: pole – stáj – pole.
Regulace významných plevelných druhů
Základem regulace zaplevelení řepných polí je důkladná znalost pozemků, časový odstup v osevním postupu při zařezování cukrovky (minimálně 4 roky) a znalost zdrojů zaplevelení, kterými mohou být, jak již bylo řečeno i nekvalitní statková z hnojiva. Mnohé plevele: oves hluchý, svízel přítula, pýr plazivý, pcháč oset, heřmánkovec přímořský aj., které se vyskytují ve většině polních plodin a jejich vzcházení je rozmanité (viz. tab. 1), je třeba hubit jíž v předplodinách a v mezi porostním období před zařazením cukrovky. Je to podstatně levnější než u porostech cukrovky, která poměrně pozdě z jara vytváří konkurenceschopné porosty, kde se dobře uplatňují plevele z půdní zásoby.
Ve sledovaném osmiletém období bylo zjištěno, že letní zaplevelení je ovlivněno vláhovými poměry v průběhu vegetace cukrovky. Při podstatně nižším množství srážek a převládajícím suchém počasí bylo vždy vyšší letní zaplevelení než v ročnících srážkově bohatých s příznivým rozdělením srážek. Zároveň byly shledány i vyšší rozdíly mezi odrůdami.
Olistění a kultivace cukrovky
V průběhu osmiletého pozorování bylo prokázáno, že při pěstování odrůd s vyšší intenzitou olistění a vyšším chrástem jsou porosty cukrovky vůči letnímu zaplevelení odolnější. Naopak menší intenzita olistění je proti letnímu zaplevelení méně konkurenční, zejména v ročnících srážkově podnormálních.
Paralelně se prokázalo, že při omezené kultivaci během vegetace za stejné herbicidní skladby je letní zaplevelení nižší, než při zařazení dvou až tří plečkování, které prokypří herbicidní vrstvu a vynese semena plevelů do sféry intenzivního vzcházení posílí další vlnu letního zaplevelení
Nejagresivnější plevele
Ježatka kuří noha
Jednoletá pozdní jarní středně vysoká tráva s kolénkatě až poléhavý vystoupavým stéblem. Hlavní podmínkou intenzivního výskytu je vyšší zastoupení okopanin a zeleniny na orné půdě. Hlavními zdroji šíření je nečisté osivo, závlahová voda a statkové hnoje. Semena persistují v půdě až 6 let. Účinnými způsoby ochrany vedle plečkování a kultivace jsou graminicidy a kořenové herbicidy s delšími reziduálnímu účinky v půdě: metolachlor, alachlor, pendimethalin.
Rdesno blešník
Je analogicky jednoletá pozdní jarní středně vysoká bylina hojně rozšířená, zejména na vlhčích místech. Kvete od června do pozdního podzimu. Účinná ochrana spočívá ve vytvoření hustého zápoje porostu, používání čistého osiva, hnoje a kompostu, meziřádková i řádková kultivace a herbicidy s delšími reziduálními účinky i v postemergentní aplikaci.
Laskovec ohnutý
Obdobně je jednoletá, pozdní jarní středně vysoká bylina. Škodí nejen přímo odebíráním živin, zastiňováním, ztěžováním sklizně, ale i nepřímo přenášením chorob, zejména virových. Kvete od června do října a vyznačuje se mimořádně vysokou tvorbou semen, jichž dozrává na jedné rostlině až několik tisíc. V půdě vydrží vitální až 10 let. Základní podmínkou ochrany je systém preventivních přímých opatření zabraňující šíření semen osivem a statkovými hnojivy. Z přímých metod vedle plačkování jsou to vhodně volené herbicidy s delšími reziduálními účinky, např.: lenacidy a pheumadipham.
Heřmánkovec přímořský (nevonný)
Jednoletá až 1,5 m vysoká lysá bylina, obecně rozšířený plevel znehodnocující píci. Šíří se osivem, statkovými hnojivy a vodou. Snáší všechny podmínky od chudých písčitých půd až po hromady hnoje na kterých vytváří gigantické jedince. Kvete od června do pozdního podzimu. Na jediné rostlině se vytváří desítky tisíc nažek. Nejúčinnější ochrana vedle kultivace jsou herbicidy: Clopyralid, Bentazon a herbicidy na bázi sulfonylmočovin.
Pýr plazivý
Vytrvalá, mělčeji kořenící tráva s tuhými článkovanými oddenky. Je úporným všude zastoupeným plevelem. Intenzivně se rozmnožuje obilkami i oddenky, které se rozrůstají všemi směry, tvoří hustou spleť a velká ohniska zaplevelení. Oddenky mají vysokou regenerační schopnost a jsou odolné k vysychání i vymrzání. Ochrana všech plodin proti pýru je značně obtížná a vyžaduje komplex agrotechnických opatření a herbicidních zásahů. Z preventivních metod jde o zabránění vysemenění a šíření osivem, pravidelná hluboká orba, opakované pěstování jednoletých pícnin na zeleno. Z herbicidů jsou to pýrohubné graminicidy.
Vliv zaplevelení na výnos a technologickou jakost cukrovky
Při sledování kvantitativních a kvalitativních ukazatelů při sklizni cukrovky na polích a stanovištích s různou intenzitou zaplevelení bylo zjištěno, že zaplevelení má za následek:
Obtížnější a zhoršenou kvalitu sklizně řepy spojenou s vyššími sklizňovými ztrátami,
snížení výnosu bulev,
nižší cukernatost řepy (obsah sacharózy),
vyšší obsah technologicky škodlivých necukrů v řepě, zejména dusíkatých látek a invertu (redukujících cukrů),
nižší výtěžnost a výnos rafinády (bílého cukru),
nižší hodnoty pH řepné šťávy,
zhoršenou skladovatelnost řepy v posklizňovém období, charakterizovanou vyššími ztrátami a vyšší kontaminací bulev skládkovými chorobami,
Podrobněji je škodlivý účinek plevelů vyhodnocen v tab. 2.
Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradníček, CSc.
BIOCHEM Praha
Prof. Ing. Václav Kohout. DrSc.
AF ČZU v Praze
