Za zdárný průběh přípravy a zavedení nitrátové směrnice (Směrnice Rady 91/676/EHS) v ČR zodpovídá za oblast zemědělského hospodaření (zásady, akční programy) ministerstvo zemědělství a za oblast kvality vod ministerstvo životního prostředí (identifikace znečištěných nebo znečištěním ohrožených vod, vymezení zranitelných oblastí, monitoring jakosti vod). Odborníci z obou rezortů úzce spolupracují na všech dílčích úkolech spojených s plněním požadavků nitrátové směrnice.
Dílčí úkoly spojené s plněním požadavků nitrátové směrnice:
1. Vymezit zranitelné oblasti, které představují území odvodňovaná do povrchových a podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů.
2. Vytvořit zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, které představují souhrn obecných požadavků jak hospodařit, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování vod dusičnany.
3. Sestavit, zavést a provádět akční programy, v nichž jsou stanoveny povinné způsoby hospodaření ve vymezených zranitelných oblastech.
Transpozice nitrátové směrnice je již zajištěna – prostřednictvím nového zákona o vodách (č. 254/2001 Sb., účinnost od 1.1.2002). Zákon zavádí pojem „zranitelné oblasti“ a ukládá nařízením vlády stanovit zranitelné oblasti a způsoby hospodaření v těchto oblastech. Nařízení vlády musí být připraveno k referenčnímu datu vstupu ČR do EU, tj. k datu 1.1.2003.
Zásady správné zemědělské praxe
Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen Zásady) představují souhrn obecných požadavků jak hospodařit, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování veškerých vod dusičnany. Zásady jsou s výjimkou zranitelných oblastí dobrovolné a za jejich dodržování nebudou příslušet zemědělcům žádné náhrady. Není však vyloučeno, že tyto Zásady budou součástí celkových zásad správné zemědělské praxe pro ochranu půdy, vody a ovzduší, jejichž plnění může být podmínkou pro dotace zemědělcům v rámci plateb pro méně příznivé oblasti (LFA) a Agroenvironmentální programy. Zásady obsahují požadavky týkající se aplikace hnojiv na zemědělské pozemky (časování, aplikace na pozemky svažité, podmáčené, zaplavené, zmrzlé, pokryté sněhem, v blízkosti vodních toků), zařízení určených ke skladování statkových hnojiv a postupů aplikace hnojiv (množství a způsob). Obsahují i opatření týkající se způsobů využívání půdy (osevní postupy, poměr plochy půdy určené pro trvalé a jednoleté kultury, vegetační pokryv půdy, vypracování plánů hnojení, zavlažované plochy). Výživa rostlin by měla být založená na rovnováze mezi očekávanou spotřebou dusíku rostlinami a zásobením rostlin dusíkem z půdy a z ostatních zdrojů.V současné době je připravena pracovní verze Zásad pro ČR.
Akční program
Ve zranitelných oblastech budou v rámci akčního programu stanoveny povinné režimy hospodaření, které budou vycházet ze Zásad. Opatření uvedená v Zásadách tak budou konkretizována podle půdně-klimatických podmínek jednotlivých oblastí. Upřesněny budou zejména požadavky na kapacitu skladů statkových hnojiv a omezení aplikace hnojiv na zemědělské plochy se zřetelem na podmínky zranitelných oblastí, zvláště na půdní podmínky (půdní druh a typ, a sklon pozemků) a klimatické poměry (teploty, srážky, zavlažování). Upraveno bude i využívání půdy a způsoby obhospodařování půdy, včetně osevních postupů. Opatření uvedená v akčních programech musí zajistit, že v žádném podniku ve zranitelné oblasti nebude překročeno takové množství ročně aplikovaných statkových hnojiv, které obsahuje 170 kg dusíku na hektar.
Regionální pracovní skupiny
Na přípravě nitrátové směrnice se podílejí regionální pracovní skupiny v rámci celé ČR, jejichž členové zastupují zemědělce i státní instituce v dané oblasti. Celkem bylo založeno 9 pracovních skupin v oblastech povodí vymezených hranicemi okresů. Vedoucím každé skupiny je ředitel vybrané Zemědělské agentury (ZA) MZe v dané oblasti:
1. povodí Ohře (okresy Cheb, Sokolov, K. Vary, Chomutov, Louny, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa) – ZA Ústí nad Labem
2. povodí Labe (okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Jičín, Mladá Boleslav, Mělník, Nymburk) – ZA Liberec
3. povodí Labe (okresy Hradec Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Chrudim, Kutná hora, Kolín, Pardubice) – ZA Hradec Králové
4. povodí Horní Vltavy (okresy Strakonice, Písek, Tábor, Jindřichův Hradec, České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice) – ZA České Budějovice
5. povodí Dolní Vltavy (okresy Tachov, Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany) – ZA Plzeň
6. povodí Dolní Vltavy (okresy Rakovník, Beroun, Kladno, Praha, Praha-východ, Praha- západ, Benešov, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Příbram) – ZA Praha
7. povodí Moravy (Šumperk, Olomouc, Prostějov, Přerov, Vyškov, Kroměříž, Zlín, Uherské Hradiště, Hodonín, Vsetín) – ZA Uherské Hradiště
8. povodí Dyje (okresy Svitavy, Žďár nad Sázavou, Jihlava, Třebíč, Znojmo, Břeclav, Brno–venkov, Brno-město, Blansko) – ZA Brno
9. povodí Odry ( okresy Jeseník, Bruntál, Opava, Ostrava, Karviná, Nový Jičín, Frýdek-Místek) – ZA Opava
Úkolem regionálních pracovních skupin je podílet se na přípravě a zavedení nitrátové směrnice. Tento úkol bude dosažen zejména prostřednictvím:
odborné pomoci při tvorbě Zásad správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
informací podávaných zemědělcům i ostatnímu obyvatelstvu oblastí
diskuzí se zemědělci o navrhovaných opatřeních i možnostech finančních podpor
vyhodnocení místní situace a podmínek v příslušném regionu ve zprávě o zjištěném stavu (sběr a analýza dat týkajících se zejména zemědělských a pedoklimatických charakteristik regionu, zdrojů znečištění, vyhodnocení rizik, stanovení priorit)
posouzení návrhu opatření, která by měla být zahrnuta v akčním programu (na základě metodického pokynu vydaného ministerstvem).
Navrhovaný postup vytváření akčních programů pro podmínky České republiky respektuje velký počet zranitelných oblastí i různorodost půdně-klimatických podmínek na území České republiky. Využití systému bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), jehož správcem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), umožňuje seskupit půdy podle podobných podmínek a pro tyto skupiny navrhnout diferencované způsoby hospodaření. Pro zranitelné oblasti vymezené na území ČR tak může být vyhlášen jeden Akční program, jehož požadavky na způsoby hospodaření budou se znalostí místních podmínek promítnuty do „dílčích“ akčních programů ve zranitelných oblastech. Vlastním Akčním programem pro ČR bude detailní soupis opatření pro jednotlivé skupiny BPEJ, vydaný v nařízení vlády. Každý (zemědělec, kontrola, poradce, …) může snadno zjistit, jaká opatření musí dodržovat v konkrétních podmínkách - na základě vyhledání BPEJ v seznamu, příp. vložením údajů o půdně-klimatických podmínkách (BPEJ) do PC programu, který požadovaná opatření vyhledá.
Tento postup znamená, že většina opatření bude jednoduchým administrativním postupem přiřazena k pozemkům, podle jejich zařazení do skupin BPEJ. Každý si tak bude moci zjistit, zda hospodaří ve zranitelné oblasti a jaká opatření musí plnit.
Aby však mohly být návrhy akčních programů konzultovány se zemědělci a následně realizovány, vyhodnoceny a případně revidovány, musí být pro každou zranitelnou oblast (skupinu oblastí nebo část oblasti) nejprve konkrétní pracovní „dílčí“ akční program vytvořen a odsouhlasen.
Vlastní práce regionálních pracovních skupin na vytváření akčních programů bude spočívat v tom, že na základě získaných podkladů, jako je:
zpráva o zjištěném stavu (vypracuje regionální pracovní skupina)
přehled o BPEJ ve zranitelné oblasti (data VÚMOP)
soupis opatření pro jednotlivé skupiny BPEJ (metodika tvorby akčních programů)
průnik opatření a BPEJ pro danou zranitelnou oblast (zpracuje VÚMOP a VÚRV)
vyhodnotí, případně upraví předložené kombinace opatření, se znalostí místní problematiky a s přihlédnutím ke specifikám a prioritám vyplývajícím ze zprávy o zjištěném stavu dané oblasti.
Pro každé opatření budou závazné určité technologické postupy, uvedené v akčním programu. Většina postupů bude vyžadovat přizpůsobení lokálním podmínkám. Je důležité, aby jednotlivá opatření akčních programů byla mezi sebou pokud možno co nejvíce propojena. Tím se omezí riziko podceňování či přeceňování dílčích opatření. Příkladem může být opatření, které má zabránit aplikování statkových hnojiv v rámci podniku v ročním objemu větším než představuje 170 kg N . ha-1. U tohoto opatření nemůže akční program skončit, naopak, nejprve je třeba jako základní požadavek plně uplatnit systém hnojení plodin založený na rovnováze mezi potřebou N rostlinami a přísunem dusíku z různých zdrojů.
Jako doprovodná opatření je rovněž třeba zavést a rozvíjet poradenské, vzdělávací, školící, demonstrační a informační aktivity. Od roku 2001 probíhá na území České republiky informační kampaň o nitrátové směrnici, kterou zajišťuje Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha. Do této doby proběhlo v ČR několik seminářů určených pro širší odbornou veřejnost, byly publikovány informační materiály a v rámci internetové stránky ÚZPI jsou zveřejňovány aktuální informace. V roce 2002 tato akce pokračuje a informace o nitrátové směrnici budou více směřovat k zemědělcům v jednotlivých oblastech.
Ing. Ivan Landa, CSc.,
Ing. Lada Kozlovská
Ministerstvo zemědělství ČR
