Uplynulá řepná kampaň 2001/02 bude jistě patřit v celém poválečném období za kampaň výjimečnou jak pokud jde o dobu jejího trvání, tak i pokud jde o dosažené kvantitatívní a kvalitativní ukazatele. Analogicky meziročníky bioklimaticky výjimečné v dlouhé časové řadě let se zařadí i celý ročník 2001, který svými povětrnostními anomáliemi až extrémy, zejména v letních měsících, ovlivnil v různé míře fyziologické vyzrávání cukrovky, průběh sklizně a její technologickou jakost. Tak jej budou hodnotit, jak pěstitelé, tak i zpracovatelé cukrovky.
Počasí a vývoj řepy 2001
Většina osevů cukrovky v řepařských oblastech ČR byla v roce 2001 provedena až v prvé dekádě dubna. Založené řepné porosty nebyly v pořádku vegetace nijak ohroženy mrazivým počasím ani jinými kalamitními škodlivými vlivy. Výskyt půdních škůdců i chorob v tomto období nebyl nikde masový a byl spíše sporadický. K zaorávkám cukrovky a zakládání nových porostů docházelo ojediněle a svým rozsahem je můžeme považovat za bezvýznamné a zanedbatelné. Podle našeho odhadu činila osevní plocha cukrovky v ČR k 10. květnu 2001 asi 80 tis. ha.
Po celkově teplotně a srážkově normálních jarních měsících následoval relativně chladný a srážkově nadnormální červenec. Opakem byl však v první i druhé dekádě srpen. Toto pro cukrovku velmi důležité vegetační období se vyznačovalo abnormálně vysokými teplotami (nad 30oC) a kritickým nedostatkem vodních srážek. V důsledku extrémně suchého počasí a silného vláhového deficitu řepa začala předčasně fyziologicky vyzrávat a ukončovat své ontogenetické a anabolické pochody spojené s tvorbou cukrů v bulvě. To se projevilo očividně i na listovém asimilačním aparátu – chrástu, který začal vadnout a žloutnout, zejména jeho obvodové listy.
Po tomto suchém a horkém období nastal ve třetí dekádě srpna zlom a dostavily se bohaté srážky, často s přívalovými dešti, které přetrvávaly až do konce září. V některých řepných rajonech cukrovarů, např., České Meziříčí, Hrochův Týnec a Dobrovice, činil měsíční úhrn srážek trojnásobek až čtyřnásobek dlouhodobého normálu a dosahoval hodnot i přes 200 mm.
Retrovegetace cukrovky a její důsledky
V důsledku plného nasycení půdy vodou řepa znovu ožila a došlo k její retrovegetaci. Řepa začala znovu obrůstat a vytvářet nové listy, a to na úkor sacharózy, což se ihned projevilo na snížené cukernatosti v řepě (absolutně o 1,5 až 2,6 %). Paralelně s tím nastaly v řepné rostlině hluboké biochemické a fyziologické pochody, jejichž výsledkem byly změny v chemicko-technologickém složení řepné bulvy, které nepříznivě ovlivnily její technologickou jakost. Konkrétně se to projevilo v nárůstu obsahu technologicky škodlivých necukrů (popel, K, Na, dusíkatých látek a redukujících cukrů) a ve snížení koeficientu čistoty řepné šťávy a výtěžnosti bílého rafinovaného cukru.
V tab. 1 uvádíme výsledky šesti sérií vývojových analýz vzorků cukrovky odebíraných v rámci předkampaňových rozborů cukrovky v roce 2001 na pokusné lokalitě Velemyšleves u Žatce.
Jek dokládají výsledky uvedené v tab. 1, tak na hmotnosti a výnosu řepy se rozmary počasí a následná retrovegetace vůbec neprojevily. To potvrzují i dosažené sklizňové výsledky cukrovky v ČR.
Sklizeň cukrovky a dosažené výsledky
Sklizeň cukrovky byla v některých řepných rajonech cukrovarů, např. Němčice nad Hanou a Vrdy zahájena již v první dekádě září. V té době i později, jak jsme zjistili i v říjnu nebyla řepa fyziologicky vyzrálá. Byla „podtržená“, neboť měla po nadměrných vodních srážkách bohatě vyvinutý listový asimilační aparát a plně fotosyntelizovala. To dokumentují i dosahované přírůstky, jak na hmotnosti bulev, tak i na cukernatosti.
Na samotném průběhu sklizně a délce trvání sklizně se negativně promítlo převládající dešťové počasí. To bylo hlavní příčinou, že se sklizeň protáhla prakticky až do konce listopadu. V některých zemědělských podnicích byla dokončována za velmi obtížných podmínek (v rozmočených a rozbahněných polích) i v prosinci.
Podle našeho odhadu bylo na polích v roce 2001 na celkové sklizňové ploše cukrovky v ČR 79 tis. ha dosaženo těchto výsledků:
- výnos bule (t/ha)……….79,4
- nákupní cukernatost (%)…..16,5
- výnos polarizačního cukru (t/ha)…..8,15
Nákupní cukernatost řepy se v důsledku zhoršených klimatických podmínek a zvýšené retrovegetace řepy oproti předcházejícím dvoum letům snížila v průměru o celé procento (1999 = 17,28 %, 2000 = 17,66 %). Naopak v průměru zhruba o 3 t/ha se zvýšil výnos bulev, viz. tab. 2.
Nákup a skladování cukrovky
Cukrovka se v roce 2001 nakupovala 14 cukrovary ve 25 okresech Čech a 22 okresech Moravy. Na celkové máme odhadované sklizňové ploše 79 tis. ha se podílí české země 57 % a Morava 43 %. Ve struktuře sklizňových ploch se jedná pouze o mírný meziroční nárůst na Moravě. V roce 2001 se zvýšily osevní plochy cukrovky téměř ve všech okresech ČR. Největší zvýšení osevních ploch a produkce cukrovky v Čechách bylo v okresech: Hradec Králové Mladá Boleslav, Litoměřice a Nymburk. Na Moravě pak v okresech: Olomouc, Prostějov, Opava a Znojmo.
Nákup cukrovky u pěstitelů byl zahájen v některých rajonech cukrovarů již v prvé dekádě září a probíhal paralelně s odstupem několika málo dní se sklizní. Jak již bylo dříve řečeno prodloužila se doba sklizně řepy v důsledku přetrvávajícího deštivého počasí až do prosince. Sklizená řepa, která ve velké míře nemohla být okamžitě nakoupena a zpracována, byla v režii pěstitelů skladována na polních a přicestných skládkách. Nákup cukrovky v rajonech některých cukrovarů probíhal i v lednu 2002. V cukrovaru Český Brod, kde došlo v průběhu kampaně k provozním poruchám na zpracovatelské lince se nakupovala cukrovka od pěstitelů ještě v prvé dekádě února 2002.
Vydatné dešťové srážky v prvé polovině září i v dalším období sklizně a nákupu řepy byly příčinou zhoršené kvality sklizně i kvality řepy. Cukrovka se zpočátku kampaně vykupovala většinou jako nestandardní (nečistoty a nízká cukernatost). Obsah minerálních nečistot (hlíny) se pohyboval v rozmezí 15 – 20 % a cukernatost v prvé polovině září dosahovala většinou hodnot pouze mezi 14 – 15 %. Cukrovka sklizená až do konce září vykazovala velký rozdíl mezi biologickým a technickým (skutečným) výnosem – vysoké sklizňové ztráty: v říjnu nastalo podstatné zlepšení a nákupní cukernatost se pohybovala na úrovni 16 %. Příznivé podmínky pro růst řepy a biosyntézu sacharózy pokračovaly i v dalším vegetačním období, takže průměrná nákupní cukernatost veškeré nakoupené řepy dosáhla hodnoty 17,6 %.
Zdravotní stav skladované cukrovky byl až do konce roku 2001 většinou dobrý. Skladované řepě až do oblevy v polovině ledna 2002 nevadilo ani dlouhotrvající mrazivé počasí, pokud řepa byla ihned po vyskladnění odvážena na přímé zpracování. Zlom však nastal ve druhé polovině ledna, kdy se oteplilo. Namrzlá nebo úplně zmrzlá řepa začala tát a podléhala rychle alteraci. Byla silně kontaminovaná skládkovými chorobami, prudce se zhoršovala její technologická jakost a vykazovala vysoké ztráty cukru.
Zpracování řepy v cukrovarech a průběh kampaně
V kampani 2001/02 bylo v ČR v provozu 14 cukrovarů a v a v nich bylo podle našeho odhadu zpracováno celkem 3 900 000 t řepy. Byly to cukrovary: Praha-Modřany, Mělník, Dobrovice, Hrochův Týnec, Český Brod, Vrdy, České Meziříčí, Kojetín, Opava, Prosenice, Vrbátky, Litovel, Němčice nad Hanou a Hrušovany nad Jevišovkou.
Průměrný jmenovitý výkon cukrovarů ve zpracování řepě činila v kampani 2001/02 2954 t/den. V Čechách byla vyšší 3279 t/den, na Moravě 2628t/den. Meziročně se jmenovitý výkon snížil oproti předešlé kampani 2000/01 o 131 t/den. Snížení bylo ovlivněno nižší kapacitou cukrovaru Hrochův Týnec a opětovným zprovozněním dvou cukrovarů s nižší zpracovatelskou kapacitou. Průměrný denní výkon cukrovarů v ČR je stále hluboko pod úrovní vyspělých zemí EU.
V důsledku nízké zpracovatelské kapacity menších cukrovarů byla i relativně dlouhá doba kampaně. Podle našeho hrubého propočtu, spíše odhadu, činila v průměru ČR 101 dní. Nejkratší dobu kampaně měl cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou (80 dní) a nejdelší cukrovar Vrdy (142 dní) a po něm Český Brod (140 dní).
V důsledku dlouhé doby kampaně a dlouhodobého skladování řepy spojeného s nepříznivým počasím byly i vysoké skladovací a technologické ztráty. Ty se projevily na nížené cukernatosti zpracovávané řepy, nižším kvocientu čistoty řepné šťávy, nižší výtěžnosti rafinády, zhoršené epuraci a vyšší výrobě melasy.
Podle vlastního hrubého odhadu a dostupných neúplných údajů bylo při zpracování řepy v cukrovarech ČR dosaženo těchto průměrných hodnot:
- množství zpracované řepy 3 900 000 t
- cukernatost zpracované řepy 15,4 – 15,6 %
- výtěžnost rafinády (100 Rd. c. z. ř.) nad 12,80 %
- množství vyrobeného cukru minimálně 500 tis. t
- množství vyrobené melasy asi 160 tis. t.
Světová produkce cukru v roce 2001/02 vzroste podle odhadu z 24. 9. 2001 na 132 507 tis. t v hodnotě surového cukru, což představuje meziroční nárůst o cca 2,3 mil. t (1,8 %). Významnější meziroční nárůst je zaznamenán v produkci třtinového cukru (5,3 %), naopak odhad produkce řepného cukru, reprezentovaný především Evropou a Severní Amerikou, již druhým rokem klesá (o 9,4 %). Světová produkce cukru měla stoupající trend až do roku 1998/99, od tohoto roku se s menšími výkyvy udržuje produkce nad hranicí 130 mil. t. Zvyšující se produkce cukru je způsobena především narůstajícím významem produkce třtinového cukru v posledním desetiletí, zatímco produkce řepného cukru v tomto období mírně poklesla.
Text a foto
Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradníček, CSc.
BIOCHEM Praha