Sója je pěstována pro obsah oleje a pro vysoký obsah proteinů jako potravina, ale i krmná plodina. V České republice zaujímá poměrně malé plochy, a to zejména na Moravě. I když je sója na naše poměry teplomilná plodina, patří mezi rostliny nejvíce adaptabilní na podmínky vnějšího prostředí.
Cílem našeho výzkumu, který probíhal ve spolupráci s INRA (Toulouse, Francie), byla analýza vlivu závlahy na váhu semen a vývoj kořenů v následné generaci, včetně tvorby kořenových hlízek a aktivity nitrogenázy. U všech uvedených variant jsme měli možnost hodnotit druhým rokem vývoj kořenů a nadzemní části rostlin z inokulovaných semen a ze semen bez inokulace. Jednotlivé znaky semen a kořenů pro rostlinnou produkci jsou dány vždy genotypem a podmínkami vnějšího prostředí. U leguminóz hraje roli navíc symbióza s hlízkovými bakteriemi.
Jako pokusný materiál bylo v rámci spolupráce využito dvou genotypů - odrůda Imari a novošlechtění X3, vždy semena dvojího původu ze zavlažovaných a z nezavlažovaných podmínek. Pokusné podmínky jsou shrnuty v tabulce 1.
Výsledky ukázaly (tabulka 2), že závlaha má vliv na hmotnost semen a v další generaci má prostřednictvím vlastností semene vliv na vývoj kořenů, jejich sušinu, objem a poměr kořenů k nadzemní biomase. Pozitivní efekt inokulace pomocí Bradyrhizobium japonicum (příprava bakteriální kultury ve VÚRV Praha - Ruzyně) na vlastnosti kořenů byl evidentní u většiny znaků, ne však u hloubky pronikání kořenů do půdy. Žádné hlízky se nevyvinuly u kořenů bez inokulace díky absenci Bradyrhizobium japonicum v prostředí.
Varianty bez inokulace sloužily jako kontrola. Rostliny bez symbiotického aparátu odebíraly dusík pouze z půdy a byly limitovány jak v růstu kořenů, tak v růstu nadzemní biomasy, protože byl spotřebováván jen dusík z půdy. Rostliny nefixovaly vzdušný dusík (tabulka 3). Inokulace semen spolu se zavlažování rostlin během jejich růstu zvyšovalo počet hlízek na rostlinu o 5 – 10 % při porovnání s nezavlažovanou variantou. Současně TNA podstatně narůstala zejména u novošlechtění X3 a sušina nadzemní části rostla více než o 50 % u obou kultivarů (tabulka 3).
Jak vyplývá z morfologie kořenové soustavy, která je jako příklad zobrazena na detailních záběrech kořenového systému novošlechtění X3 (obr. 1 a 2), závlaha během vývoje semen, tj. v předcházející generaci, a inokulace semen mají pozitivní efekt na většinu měřených vlastností kořenového systému. Rozdíl v mohutnosti kořenů a v tvorbě bakteriálních hlízek je patrný. Oba obrázky vzhledem k mohutnosti kořenového systému zobrazují jen jeho horní část u bazální uzliny.
Získané výsledky též potvrzují význam kořenového systému a znaků osiva v produkci rostlin. Z výsledků korelační analýzy (tabulka 4) vyplývá (Pearsonův korelační koeficient), že zavlažování má z agronomického hlediska pozitivní a významny vliv na vývoj rostlin i v následující generaci. Z fyziologického hlediska je totiž známo, že sucho a ostatní abiotické stresy mají velký vliv na metabolické procesy, výnosotvorné prvky, většinu vlastností semen a znaky technologické kvality.
Závěr
Z předložených výsledků semenářského výzkumu vyplývá, že i u tak adaptabilní plodiny, jakou je sója, má provenience osiva z příznivých podmínek (v našem případě osiva ze zavlažovaných podmínek v porovnání s osivem ze semiaridních podmínek) významný vliv na váhu semen a v následné generaci na vývoj kořenového systému a nadzemních částí rostlin od počátečních fází vývoje. Růst rostlin a kořenů je největší v případě původu osiva ze zavlažovaných podmínek a u osiva očkovaného Bradyrhizobiem. Tento jev se promítá i do konečné fáze pěstování rostlin, tj. do výnosu a do zvýšení jeho stability.
Ing. Ladislav Bláha, CSc.,
RNDr. S.Kálalová,
Ing. Tomáš Šimon, CSc.,
J Matoušek,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha - Ruzyně
