Za účasti přibližně 1000 pěstitelů řepky, členů SPZO probíhal v Hluku na okrese Uherské Hradiště dvoudenní seminář se zaměřením k řepce, slunečnici a menším olejninám, např. sóji.
Předběžný odhad celostátní produkce ozimé řepky v roce 2001 ze sklizňové plochy 344 tisíc ha se pohyboval kolem 1 mil. tun semene. Ovšem v důsledku přívalových dešťů, krupobití a často i vichřice, které se blížily někdy intenzitou orkánu, sklizeň se snížila na 987 tisíc tun (předběžný údaj). Lze konstatovat, že bez těchto sklizňových ztrát by se sklidilo více než 2,88 t/ha.
Česká republika se přiblížila s dosaženým průměrným výnosem nejúspěšnějším řepku pěstujícím zemím (Graf 1) Průměrný ha výnos jednotlivých řepku pěstujících zemí (rok 2000/2002, Pramen Oil World 44, č. 38, ze dne 21.9.2001 – předběžný údaj).
Současně na základě vysoké produkce ČR patří k největším evropským exportérům řepky.
Poznamenáváme, že pěstitelé, členové SPZO realizující Systém výroby řepky dosáhli na ploše 140 tisíc ha průměrného výnosu 3,12 t/ha, současně třeba uvážit, že tento celostátní průměrný výnos 2,88 t/ha snižují značné plochy řepky, pěstované na velkých plochách při extrémní extenzitě způsobem:setí – sklizeň. Je to hospodaření na základě vymrskání posledních zbytků živin v půdě, s poškozením celého zemědělství v důsledku celoplošného zaplevelení a rozšíření chorob a škůdců.
Uvedené číselné údaje vyvracejí ojedinělý nepravdivý údaj, že Česká republika zaostává za evropskými zeměmi v pěstitelské úrovni. O zaostávání ČR lze mluvit v nižší úrovni vkladů ve srovnání se zeměmi EU a v absenci dotací, které v EU představuje to kolem 40 % tržeb. Nižší je také realizační cena 500 až 1500 Kč za tunu (podle období) ve srovnání s EU.
Sklizňová plocha řepky u členů SPZO podle dosaženého výnosu (Volf M., Hluk 2001)
Z uvedených číselných údajů plyne, že členové Svazu opět zaznamenali výrazný vzestup výnosů. Na ploše více než 33 tisíc ha dosáhli výnosu nad 3,5 tuny/ha. Průměrný výnos všech podniků byl v tomto roce 3,13 t/ha, tj. 59,5 % podniků se řadí mezi nejlepší pěstitele v Evropě. Tyto podniky byly ziskové, protože překročily hranici rentability, která v roce 2001 uvádí 2,53 – 2,63 t/ha.
Výnos řepky ve vegetačním roce 200/01 podle jednotlivých regionů potvrzuje průběh počasí. V kritickém období zakládání porostů v západních a jižních Čechách bylo v půdě dostatek vláhy, byly zaznamenány vydatné srážky na podzim. Naopak na jižní a severní Moravě byl zaznamenán nedostatek srážek (Mapa Sborník Hluk 2001). Na tvorbu výnosů a vysokých sklizní se projevil na podzim 2000 vliv dlouhého podzimu s průběhem vegetace připomínající pravidelně dlouhý podzim v západní Evropě a pozdní příchod prvních mrazů. Na semináři bylo předneseno 35 příspěvků z oblasti pěstování a uplatnění řepky a 12 příspěvků, které se týkaly slunečnice. Současně byl vydán již 18. Sborník Systému výroby řepky, ve kterém prezentovali své výsledky a poznatky přední pracovníci domácí a řada pracovníků z Polska, Německa, Francie, Slovenska a Maďarska (357 stran). Vynasnažíme se, abychom v průběhu roku informovali naše čtenáře o významných příspěvcích, které zajímají naši zemědělskou praxi.
Prof. Ing. Andrej Fábry, DrSc.
ČZU Praha
Ing. Martin Volf
SPZO Praha
