O chorobách ozimé pšenice, které jsou přenosné osivem, bylo v posledních dvou letech napsáno mnoho článků. Především o snětech rodu Tilletia, protože byl zaznamenán jejich vyšší výskyt, na což jsme po dlouhá předcházející léta nebyli zvyklí. S jejich přítomností v různém stupni bude pravděpodobně nutné počítat i v příštích letech, protože se snížil rozsah používání certifikovaných osiv a u vlastních nebo farmářských osiv není vždy splněn požadavek kvalitní prevence a správného použití mořidel.
Fuzária v klasech a následně na zrnu se vyskytovala vždy, avšak nyní je jim v souvislosti s poznatky o škodlivém vlivu mykotoxinů, které produkují, věnována značná pozornost se zřetelem na zdravou výživou. Fuzária se více vyskytují především ve vlhčích oblastech nebo v letech s deštivým počasím v době od začátku kvetení do sklizně.
Dalším rizikovým faktorem je způsob hospodaření, v němž hrají důležitou roli předplodina, způsob zpracování půdy a odrůdová odolnost. Za efektivní ochranu je považováno jen takové zpracování půdy, které zaklopí zbytky organické hmoty, jež mohou být zdrojem infekce, a účinná rezistence pěstované odrůdy. Největší výskyt fuzárií a následně i obsah mykotoxinu deoxynivalenolu byl v řadě pokusů zjištěn po předplodině kukuřici, při čemž nejvyšší napadení bylo po kukuřici na zrno. Na kukuřičné slámě se tvoří perithecia. Z nich se uvolňují askospory, které se šíří snadno větrem a jsou významným zdrojem infekce. Pro ochranu proti výskytu fuzárií v klasech je možná i aplikace fungicidů, ale jejich účinnost v současné době je jen částečná.
V roce 2001 jsme spolu s Českou zemědělskou univerzitou na základě úkolu financovaného ministerstvem zemědělství prostřednictvím agentury NAZVa začali řešit problematiku zdravotního stavu osiva. Následně bychom vás chtěli seznámit s výsledky, které byly získány v Kroměříži. Řešení úkolu probíhalo v pěti etapách.
V první etapě jsme sledovali odrůdovou citlivost ozimé pšenice na sněť mazlavou. Pokus byl založen s patnácti odrůdami ozimé pšenice po předplodině řepce. Osivo bylo infikováno sporami Tilletia caries v dávce 2 g na 1 kg osiva v Kroměříži. Hodnotili jsme ve čtyřech opakováních 150 klasů v každém opakování. Výsledky jsou uvedeny v grafu.
Teplé počasí během měsíců říjen 2000 až únor 2001 velmi pravděpodobně ovlivnilo stupeň napadení v jeho neprospěch. Přesto však rozdíly mezi jednotlivými odrůdami byly velmi markantní. Nejvíce napadenou odrůdou byla Drifter, u níž výskyt snětivých klasů dosáhl 29,99 %. Tím bylo překonáno i napadení u odrůdy Ebi, která byla až doposud považována za nejcitlivější odrůdu. Ebi byla druhou nejvíce napadenou odrůdou (12,61 %) a za ní následovala odrůda Winsdor (11,82 %). Toto zjištění považujeme za velmi aktuální, neboť odrůda Drifter má stejně jako odrůda Ebi předpoklad většího rozšíření, protože jde o kvalitní výnosnou odrůdu. Odrůda Winsdor je vysoce výnosná krmná pšenice s jinak dobrým zdravotním stavem. Proto bude třeba u těchto odrůd dávat na sněti pozor a počítat i s aplikací mořidel.
Sledování odrůdové citlivosti na sněti je považováno v zahraničí za velmi důležité a u náchylných odrůd, jako je například Ebi, jsou na tuto skutečnost pěstitelé speciálně upozorňováni.
Ve druhé etapě jsme založili pokusy se snětí zakrslou Tilletia controversa. Důvodem pro toto sledování je úplná absence znalostí o odrůdové citlivosti povolených odrůd ozimé pšenice na sněť zakrslou, i když se tato choroba v ČR více rozšířila.
Pokus jsme založili 5. 10. 2001 v okrese Vsetín. Předplodinou byla ozimá pšenice s vysokým výskytem sněti zakrslé v roce 2001. Použili jsme odrůdy Astella, Brea, Contra, Drifter, Ebi, Estica, Nela, Niagara, Samanta, Saskia, Sulamit, Šárka, Versailles, Vlasta a Winsdor. Kromě odrůdové odolnosti budeme v pokusech sledovat i vliv zdrojů infekce (osivo, půda) na následnou intenzitu napadení a výsledky budeme publikovat.
Třetí úkol, který jsme začali sledovat, je ověření vztahu mezi dávkou mořidla a účinností na sněti rodu Tilletia u náchylných odrůd ozimé pšenice. Byl vyhodnocen pokus s velmi citlivými odrůdami Ebi a Drifter. Osivo bylo infikováno chlamydosporami sněti mazlavé Tilletia caries v dávce 2 g na 1 kg osiva a vyseto 21. 9. 2000 na lokalitě Kroměříž po předplodině řepce. V pokusu bylo použito mořidlo Raxil 060 FS v těchto dávkách: 0, 5 l.t-1 + voda 5,50 l/t; 0,25 l.t-1 + voda 5,75 l.t-1; 0,20 l.t-1 + voda 5,80 l.t-1.
Teplé počasí během měsíců říjen až únor velmi pravděpodobně ovlivnilo stupeň napadení i tak náchylných odrůd, jako jsou Drifter a Ebi. Hodnotili jsme ve čtyřech opakováních na 150 klasech v každém opakování. Průměrný výskyt napadených klasů v nemořené kontrole byl 23,75 kusu na jeden hodnocený vzorek. Z výsledků (tabulky 1 a 2) je patrná vysoká účinnost všech použitých dávek mořidla Raxil 060 FS. Dávky 0,5 a 0,25 měly účinnost 100.
Mořené osivo v tomto pokusu ovšem neprodělalo žádnou manipulaci. Žádné cesty dopravníky, pytlování, vysypávání, přesypávání apod., při nichž dochází k různě velkému úbytku z namořené dávky. Běžně se počítá s úbytkem na těchto cestách kolem 30 - 50 %, a proto nelze povolené dávky snižovat.
Ve čtvrté etapě jsme sledovali výskyt snětí rodu Tilletia na ozimé pšenici v ČR. Bylo zpracováno 239 vzorků zrna ozimé pšenice získaného přímo z kombajnové sklizně z různých míst republiky. U těchto vzorků jsme provedli rozbor na výskyt sněti mazlavé - Tilletia caries, sněti mazlavé hladké - T. foetida a sněti zakrslé - T. controversa podle následující metodiky:
1. Ze vzorku bylo odebráno 10 g nečištěného zrna od kombajnu.
2. Vzorek byl vložen do dózy na 30 ml.
3. Následovalo přelití 10 ml vody s obsahem jednoho promile smáčedla.
4. Třepání tři minuty.
5. Vpravení supernatantu do odstřeďovací zkumavky.
6. Odstřeďování dvě minuty při 1400 ot. za min.
7. Vylít supernatant.
8. Vpravení kapky suspenze ze dna zkumavky na podložní sklíčko a přikrytí krycím sklem.
9. Mikroskopování při zvětšení dvěstěkrát (okulár 10x, objektiv apochromat 20x), prohlédnutí postupně 30 zorných polí.
10. Spočítání spor snětí v každém zorném poli.
11. Zapsání výsledků do protokolu a uvedení průměru spor na jedno zorné pole.
Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. V roce 2001 byl výskyt snětí na hodnocených vzorcích obecně velmi nízký. Podle našeho názoru je to důsledek teplého podzimu, kdy v říjnu a listopadu byly teploty asi 4 C nad padesátiletým normálem. Ve vzorcích byly hledány spory snětí Tilletia caries, T. foetida a T. controversa. Nebyly nalezeny spory sněti hladké (T. foetida). T. caries (sněť mazlavá) se vyskytla v ojedinělých vzorcích a ve velmi nízké intenzitě jedna až dvě spory na vzorek. V poněkud větší míře byla zastoupena sněť zakrslá ve výše položených oblastech. V těchto vzorcích bylo množství spor velmi vysoké. Většinou šlo o vzorky z porostů, kde bylo nakoupeno certifikované osivo mořené, ne však speciálními mořidly účinnými na sněť zakrslou. Bylo by žádoucí u certifikovaného osiva zjišťovat vždy zastoupení mikroflory na obilkách a podle výsledku teprve volit mořidlo.
V některých případech byla hodnocena i mikroflora prachu z kombajnů a bylo zjištěno, že v prachu se našlo značné množství spor sněti zakrslé, ale na zrnu už ne. Příčinou mohlo být použití kombajnu pro sklizeň jiných honů v jiných podnicích a následné nedostatečné očištění kombajnů od prachu po přejezdu.
V páté části jsme monitorovali výskyt druhů rodu Fusarium na zrnu ozimé pšenice. Bylo zpracováno 239 vzorků zrna ozimé pšenice získaného přímo z kombajnové sklizně z různých míst v ČR. U těchto vzorků byl proveden rozbor na výskyt fuzárií. Byly identifikovány tyto druhy: Fusarium graminearum, F. culmorum, F. avenaceum, F. nivale.
Získané výsledky jsou uvedeny v tabulkách 3 a 4. Převažovalo F. gramineum, následně F. avenaceum. Výskyt F. culmorum a F. nivale nebyl tak častý. Výskyt byl zjištěn ve 49,77 % vzorků. Silnému výskytu konídií fuzárií v mikroskopickém preparátu odpovídal i silný výskyt fuzarijních obilek ve vzorku. Podle předběžných výsledků se zdá, že napadení je spíše záležitostí lokality a povětrnostních podmínek než odrůdy.
Mokré období před sklizní bylo příčinou silného výskytu černí (rody Alternaria, Epiccocum, Macrosporium, Cladosporium) a místy konidie DTR a Helminthosporium sativum. V některých vzorcích byly nalezeny i konidie braničnatky pšeničné - Septoria tritici.
Závěr
Sněti z rodu Tilletia napadají ozimou pšenici. Sněť mazlavá pšeničná a sněť mazlavá hladká nemají speciální nároky, a proto se mohou vyskytovat kdekoliv a kdykoliv, pokud je zdroj infekce dostatečný. Sněť zakrslá má pro úspěšnou infekci speciální požadavky na teplotu a světlo v době klíčení, a tak je její výskyt spíše vázán na vyšší polohy s chladným počasím a na mělčí setí. Škodlivost snětí rodu Tilletia na výnosu je úměrná počtu napadených klasů.
Další škodlivost je dána tím, že porost, v němž se i v malé míře sněti vyskytují, nelze použít jako osivářský (norma povoluje jeden snětivý klas na 100 m2). Pro potravinářské účely je produkce znehodnocena tím, že pšenice ztratí typickou barvu a vůni a naopak je cítit po slanečcích. Využití pro krmivářské účely je sporné. V literatuře, zabývající se výživou hospodářských zvířat, jsou snětivá krmiva označována za nevhodná ke krmení. Po delším období zkrmování se objevují příznaky ochrnutí zažívacího traktu, zhoršení výživné kondice se všemi nepříznivými důsledky. Šíření snětí je možné předcházet komplexem opatření, z nichž nejdůležitější je kontrola porostů, ze kterých pochází osivo (na poli a následně v zrnu - podle uvedené metodiky), a používání účinných mořidel.
Houby rodu Fusarium se v klasech a na zrnu ozimé pšenice vyskytují v posledních letech velmi často, což má řadu příčin. Bude nutné věnovat jim velkou pozornost především proto, že mají značný vliv na zdravotní nezávadnost potravin.
Výsledky monitoringu výskytu snětí a fuzárií, které jsou v článku uvedeny, nejsou vzhledem k počtu získaných vzorků zcela reprezentativní pro celou ČR. V letošním roce budeme mít možnost vyhodnotit větší množství vzorků, ale je problém je získat, a tak bychom přivítali spolupráci s okresními pobočkami SRS.
Ing. Marie Váňová, CSc.,
Ing Dagmar Spitzerová,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.