Je jarní pšenice jen doplňkovou plodinou ?

Pšenice se pěstuje ve dvou základních formách - jako ozim a jako jař. Oba růstové typy - ozimý a jarní jsou určeny geneticky. Nositelem projevu jsou geny na chromozomech 5A, 5B a 5D. Tyto alely genů jsou označovány jako Vrn-A1, Vrn-B1 a Vrn-D1, což se rovná dřívějšímu značení Vrn1,Vrn2 a Vrn3.

Dominantní alely těchto genů potlačují potřebu jarovizace a to alela Vrn1 úplně, alely Vrn2 a Vrn3 částečně. Naopak recesivní formy všech hlavních alel Vrn potřebu jarovizace vyvolávají. Podle sestav těchto alel je podmíněno zařazení odrůd pšenice do skupin setých na jaře nebo na podzim. Třetí skupinu odrůd tvoří přesívky, jejichž typ růstu během zimy je determinován i geny reagujícími na délku dne (Ppd), ale vzhledem k jejich menší výnosovosti není tento typ odrůd již delší dobu u nás registrován.
Genetické rozdíly ozimých a jarních forem pšenice určují jejich rozdílné vlastnosti, nároky na pěstební technologii i jejich pěstitelské výsledky. Nejvíce ovlivňuje výnos a zejména jeho stabilitu u jarní pšenice výrazně kratší délka vegetační doby. Z grafu je patrné, že jarní pšenice má poloviční vegetační dobu oproti pšenici ozimé a při pozdním výsevu se délka vegetační doby jarní pšenice může zkrátit až na 34% oproti ozimé. Zimní měsíce nejsou sice dobou intenzivního růstu, ale každé zvýšení teplot umožní ozimé pšenici založit více odnoží, listů a růst kořenového systému. Při chladném a vlhkém jaru se může výsev jarní pšenice posunout až do druhé poloviny dubna, takže pak na realizaci sklizně má jarní pšenice něco málo přes 100 dnů. V pokusech Ing J. Košnera, CSc z VÚRV v Praze Ruzyni bylo prokázáno, že datum výsevu mělo jen malý vliv na datum metání a každé zpoždění výsevu šlo na úkor kratší vegetační doby. Průměrné zkrácení vegetační doby v těchto pokusech bylo 0,74 dne na jeden den zpoždění výsevu. Dozrávání jarní pšenice je posunuto o 1 - 3 týdny za pšenici ozimou a v některých letech, zvláště u pozdních odrůd, se může posunout až do druhé poloviny září.
V našich provokačních testech mrazuvzdornosti jsme ověřovali stupeň odolnosti jarní pšenice k nízkým až mrazovým teplotám. Například odrůda jarní pšenice Sandra nepřežívala ani nejnižší zásahovou teplotu – 10 0C, kterou spolehlivě přežívá většina odrůd ozimé pšenice. V polních podmínkách přezimuje s určitým poškozením v mírných zimách s teplotami kolem –5 0C v hloubce odnožovacích uzlů.
Z morfologických vlastností můžeme uvést, že jarní pšenice mají v průměru kratší délku rostlin a lepší odolnost vůči poléhání. Díky kratší vegetační době mají průkazně nižší počet odnoží a při pozdních výsevech, suchu nebo vysokých teplotách často tvoří výnos pouze hlavní stéblo, případně jen s jednou odnoží. V našich klimatických podmínkách nebývaly jarní pšenice ve větší míře napadány chorobami listu a klasu. Předpokládalo se, že díky krátké vegetační době nemají tyto choroby čas se v porostech jarní pšenice rozvinout. To se v posledních třech letech dramaticky změnilo. Díky změnám v pěstebních systémech a asi i vlivem silného tlaku chorob pšenice z okolních států bývá nyní jarní pšenice silně napadána padlím i rzemi, braničnatkami na listu i v klase a v určitých lokalitách i fuzariózou klasu. Snížení výnosu může být stejně výrazné jako u ozimé pšenice, tj. o 20 - 40%. Silný výskyt v posledních letech byl zaznamenán zejména u rzi pšeničné, někde i u rzi plevové, braničnatek a padlí travního. Pěstitelé musí proto pečllivě sledovat i zdravotní stav porostů jarní pšenice a obvykle je nutný alespoň jeden postřik fungicidem.
V posledních 10 letech platilo heslo, že odrůdy jarní pšenice mají mít jen potravinářskou kvalitu a na odrůdy s jakostí nepotravinářskou se již předem pohlíželo jako na nevhodné. V souboru v ČR registrovaných odrůd je nyní zapsáno 5 odrůd s potravinářskou jakostí stupně A a 3 odrůdy s jakostí B. Není povolena ani jedna odrůda s jakostí krmnou nebo vhodnou pro jiné potravinářské či průmyslové využití. V posledních dvou letech nastal značný posun v názorech na konečnou jakost pšenice a proto by měly být i u jarní pšenice zastoupeny pokud možno všechny kategorie jakosti. Pěstitel by měl mít možnost volby směru jakosti, který potřebuje i v sortimentu jarních pšenic.
I přes výše uvedené méně příznivé předpoklady jarní pšenice pro dobrý pěstitelský výsledek dokazují někteří pěstitelé pravý opak a jarní pšenice mají u nich výsledky porovnatelné s pšenicí ozimou. Jako příklad uvádíme výsledky výnosů ozimé a jarní pšenice z Rolnického družstva Bezno podle Ing F. Khýna (viz tabulku). V roce 1997 měla jarní pšenice vyšší výnos, v letech 1996 a 2000 o málo nižší. Naopak výrazně byl nižší její výnos v roce 2001, kdy byl opožděn termín setí až do druhé poloviny dubna.
Pro zdárné pěstování jarní pšenice v České republice je třeba připomenout několik zásad. Zejména je to co nejranější výsev, který můžeme ovlivnit i vhodným rozvržením hnojení. Základní hnojení fosforem a draslem pro vedeme do zásoby na podzim a dusíkaté hnojení je možné provést až po zasetí. Vhodným hnojením můžeme více ovlivnit výši výnosu i jeho jakost než u pšenice ozimé. Vyšší výsevek by měl částečně vyrovnat kratší vegetační dobu. Výsevky jarní pšenice se pohybují mezi 4,5 - 6 miliónů klíčivých zrn na hektar. Výši výnosu ovlivní příznivě i ochrana proti chorobám, případně proti škůdcům. Připomínáme i výhodné využití jarní pšenice jako krycí plodiny pro podsev jetelovin při sníženém výsevku o 30 – 40 %. Pro tento účel je vhodné vybrat odrůdy ranější, nepoléhavé, s úzkými a řidšími listy.
Je třeba připomenout, že celosvětově zaujímá větší plochy pšenice jarní a zcela dominantní postavení má zejména v oblastech, kde jsou pro ozimou pšenici příliš kruté zimy nebo z jiných důvodů - kupř. v Kanadě, některých republikách na Dálném východě, v Mexiku a jinde. V Číně, která je největším producentem pšenice zaujímá jarní pšenice 55 % plochy pšenice a to 16,5 miliónů hektarů. V České republice je jarní pšenice pěstována na malém procentu ploch oproti pšenici ozimé (od 1,5 až do 15 % ploch), ale o jejím významu nikdo nepochybuje. Tvoří významnou pojistku pěstování této plodiny u nás.

Ing. Alena Hanišová,
Dr. Ing. Pavel Horčička,
SELGEN, a.s.