Za rané brambory v širším slova smyslu považujeme hlízy velmi raných odrůd, popřípadě dalších vhodných odrůd, sklízené před dosažením fyziologické zralosti, u kterých lze snadno odstranit slupku a jsou expedovány bezprostředně po sklizni. Na trh jsou dodávány do 31. srpna roku sklizně. Nejranější brambory z tuzemské provenience se u nás prodávají obvykle od konce května.
Pěstovány jsou v nejteplejších oblastech ČR, často pod závlahami a netkanými textiliemi z důvodu maximálního uspíšení sklizně. Významným intenzifikačním opatřením při pěstování brambor pro nejranější sklizeň je hlavně včasná biologická příprava sadby, umožňující sběr prvních konzumních hlíz za 10 - 12 týdnů po výsadbě.
V roce 2001 byly podle ČSÚ rané brambory v ČR pěstovány na ploše 11 378 ha. Proti roku 2000, kdy sklizňová plocha činila 15 662 ha, tak došlo ke snížení sklizňových ploch raných brambor o 4284 ha, tj. o 27,3 %. Největší plochy raných brambor jsou každoročně vysazovány na jižní Moravě v okresech Břeclav (1364 ha), Znojmo (589 ha), Hodonín (502 ha), Uherské Hradiště (422 ha) a v Polabí v okresech Nymburk (1120 ha), Litoměřice (1066 ha), Mladá Boleslav (457 ha) a Mělník (434 ha). Průměrný hektarový výnos raných brambor v roce 2001 je odhadován ČSÚ na úrovni 16,5 t.ha-1, což je o 2 t.ha-1 více než v roce 2000.
Ceny zemědělských výrobců brambor se v roce 2001 držely na příznivé úrovni až do poloviny června, kdy byla průměrná cena 7,86 Kč za kilogram. V dalších měsících došlo ke snížení ceny zemědělských výrobců na úroveň 5,21 Kč za kilogram raných brambor v červenci a na 3,96 Kč v srpnu. K počáteční příznivé ceně přispěla hlavně opožděná výsadba způsobená chladným a deštivým počasím v jarních měsících a poměrně nízké dovozy raných brambor ze zahraničí. Od července dochází k výraznému poklesu cen zemědělských výrobců každoročně, a proto je v zájmu pěstitelů co největší uspíšení sklizně, a tím výhodná realizace produktu na trhu.
Jak uspíšit sklizeň hlíz
Výběr odrůdy
Samozřejmostí při pěstování raných brambor by mělo být používání certifikované sadby kvalitních odrůd s nejkratší délkou vegetace. Veškerá sadba přihlášená do uznávacího řízení je testována ELISA testem na přítomnost virových chorob a jsou přijímána účinná opatření proti šíření bakteriální kroužkovitosti. V roce 2001 bylo registrováno devatenáct velmi raných odrůd brambor: Accent, Adora, Berber, Colette, Fresco, Impala, Inova, Karmela, Koruna, Krasa, Lady Christl, Magda, Minerva, Molli, Rosara, Ukama, Velox, Vera, Vitesse.
Mechanická příprava sadby
Významným intenzifikačním opatřením, značně ovlivňujícím ranost sklizně brambor, je vhodná příprava sadby. Začíná již na podzim při sklizni sadbových porostů a naskladňování hlíz. V této fázi se provádí tzv. mechanická příprava sadby. Sklizené partie je třeba zbavit mechanických příměsí, odstranit hlízy matečné, podrozměrné, mechanicky poškozené, deformované, zjevně napadené chorobami nebo jinak vadné hlízy. Takto vytříděnou sadbu je možné po vydýchání a zahojení hlíz (nejdříve po třech týdnech) třídit na velikostní frakce a transportovat k odběrateli. Velikostní třídění sadby je vhodné provést do dvou skupin (například frakce 30 - 40 mm a frakce 40 - 50 mm), čímž se zlepšuje a zpřesňuje výsadba sázečem. Krájení hlíz je sice přímo zakázáno pouze u množitelských porostů, ale ani u produkčních porostů jej nelze doporučit z důvodu možného šíření bakteriálních, houbových a zejména virových chorob. Literatura uvádí, že při napadení těžkými virovými chorobami (svinutka, kadeřavost atd.) dochází ke značnému snížení výnosů až o 30 - 80 %.
Chemická příprava sadby
Chemická příprava sadby spočívá v ošetření proti napadení chorobami a škůdci. Proti skládkovým chorobám, jako jsou suchá fuzáriová a fomová hniloba, je sadba bezprostředně po sklizni sadbových porostů mořena přípravky na bázi thiabendazolu a imidazolu. Hlízy náchylných odrůd jsou před výsadbou ošetřovány fungicidními přípravky proti kořenomorce bramborové (viz článek na str. xxxx). Proti přenašečům virových chorob - mšicím se začíná využívat vlhkého moření sadby insekticidy, které ochraňují rostliny již při vzcházení. Moření je účinné i proti mandelince bramborové a proti drátovcům.
Biologická příprava sadby
Brambory vzcházejí za optimálních podmínek asi za 20 - 40 dní po výsadbě. Rychlost jejich vzcházení a následně i délku vegetace porostu ovlivňuje, kromě ranosti použité odrůdy, průběh počasí a biologická příprava sadby. Jejím prostřednictvím lze zkrátit vegetační dobu asi o dva až čtyři týdny.
Princip biologické přípravy sadby spočívá v probuzení hlíz z dormance a vytvoření klíčků (eventuelně kořínků) různého stadia vývoje ještě před výsadbou hlíz na pozemek. Hlavní cíle biologické přípravy sadby jsou:
- probuzení optimálního počtu oček,
- urychlení vzcházení rostlin,
- snížení nebezpečí vzniku mezerovitostí porostu,
- omezení rizika napadení kořenomorkou a dalšími chorobami,
- zajištění časnější sklizně hlíz tržní velikosti (hlíz o příčném průměru nejméně 28 mm).
Narašování sadby
Používá se k probuzení hlíz a vytvoření klíčků 2 - 5 mm dlouhých. Celková délka procesu se při vhodné teplotě 8 - 10 °C pohybuje v rozmezí jednoho až tří týdnů. Narašování nevyžaduje žádné speciální zařízení a lze jej s minimálními náklady realizovat také u volně ložených hlíz, u hlíz na paletách i v pytlích. Je využíváno u všech užitkových směrů pěstování brambor. Narašenou sadbu je možné vysazovat běžnými sázeči. Narašovat sadbu lze několika způsoby, které jsou dány vybavením a možnostmi pěstitele.
První možností je narašování sadby na rozptýleném světle. Při tomto způsobu jsou vytříděné hlízy přibližně tři týdny před plánovanou výsadbou rozvrstveny na podlahu například kolny nebo stodoly do výšky 400 - 500 mm. Za příznivých venkovních teplot zajišťujeme přístup světla a větrání. V případě nízké venkovní teploty je třeba hlízy před namrznutím chránit zakrytím plachtou nebo balíky slámy. Po osmi až deseti dnech je vhodné sadbu převrstvit. Sadbu otužujeme pět až sedm dní před výsadbou intenzivním větráním za využití nižších nočních teplot.
Druhou možností je narašování s omezeným přístupem světla dva týdny před výsadbou. Postup podobný jako při narašování na rozptýleném světle s tím rozdílem, že navrstvené hlízy ihned překryjeme plachtou nebo tmavou fólií. Po probuzení oček (vytvoření bílých bodů) plachtu odkryjeme, větráme a otužujeme.
Narašování pozvolným zvyšováním teploty při skladování vyžaduje možnost postupného zvyšování teploty v místnosti, kde je sadba připravována. Narašovat se začíná tři týdny před výsadbou postupným oteplováním na 8 °C. Při dosažení délky klíčků 1 - 2 mm (maximálně 5 mm) sázíme, popřípadě omezíme další klíčení snížením teploty na skladovací teplotu.
Narašování při využití prudkých teplotních změn vychází z krátkodobého působení vyšších teplot. Takto je možné ošetřovat hlízy jak v paletách, tak i hlízy volně ložené. Pro tento způsob musí být tepelně zabezpečený prostor a vhodný větrací systém. Nejvhodnější je bramborárna s nucenou ventilací a možností zapojení agregátu vyvíjecího teplo. Sadbu skladovanou při teplotě 2 - 4 °C zahříváme krátkodobě po dobu dvou dnů při teplotě až 30 °C nebo po dobu pěti dnů při teplotě 18 - 20 °C. Při délce klíčků 2 - 3 mm snížíme teplotu na 8 °C. Hlízy se vysazují asi za osm až deset dní od začátku ošetření.
Předkličování sadby
Jde o nejintenzivnější způsob přípravy sadby, vyžívaný zvláště u brambor určených pro nejčasnější sklizeň (pěstování pod netkanými textiliemi, fóliemi a závlahami). Urychluje nasazení a sklizeň hlíz až o dva týdny, a tak umožňuje sklízet již koncem května či počátkem června. Principem předkličování je vytvoření zelených až červenofialových elastických, 15 - 25 mm dlouhých klíčků, s růžicemi lístků a základy kořínků v podobě hrbolků. Trvá celkem asi pět až šest týdnů. V prvních deseti dnech procesu necháme hlízy při teplotě 8 - 12 °C ve tmě narašit. Po vytvoření klíčků 3 - 5 mm dlouhých je nutné začít osvětlovat na 8 - 12 hodin denně a zvýšit teplotu v předkličovně na 12 - 18 °C, při relativní vlhkosti 80 - 90 %. Světelným zdrojem může být jak přirozené, tak i umělé světlo zářivek nebo lamp. Osvětlujeme po dobu 20 - 25 dnů.
Častá chyba, které se pěstitelé raných brambor dopouštějí, je opomenutí otužování již naklíčených hlíz před vlastní výsadbou. Přibližně týden před výsadbou je nutné klíčky otužit při teplotách 6 - 8 °C, čímž se zamezí tepelnému šoku po výsadbě do ještě neprohřáté půdy na jaře.
Předkličování je možné realizovat:
- ve speciálních předkličovnách s dostatečným přirozeným osvětlením, popřípadě doplněným umělým osvětlením;
- ve vhodných prostorách bez přístupu denního světla za využití umělého osvětlení;
- v provizorních prostorách (silážních jamách) pod plastickou fólií apod.
V provizorních podmínkách může být v teplém předjaří problém udržet klíčky, aby nepřerostly. V tom případě se snažíme ochlazovat hlízy větráním v noci a zajistit dostatečný přístup světla ke všem hlízám. Předkličovaná sadba může být umístěna v přepravkách, ve speciálních předkličovacích paletách či koších, popřípadě v polyetylenových průhledných sáčcích opatřených větracími otvory. Předklíčenou sadbu je nutné dopravit k výsadbě šetrně. Pěstitelé s menší plochou ji sázejí ručně, na větší plochy jsou hlízy vysazovány speciálním sázečem na předklíčenou sadbu, čímž se omezí nežádoucí poškození klíčků při výsadbě.
Zakořeňování sadby
Biologická příprava sadby zakořeňováním má v praxi jen omezený význam a je prováděna především malopěstiteli. Sklizeň je díky tomuto opatření uspíšena o tři až čtyři týdny. Zakořeňování probíhá nejlépe v bedničkách s plným dnem, na které se nasype vrstva zeminy nebo rašeliny s pískem. Na tu se narovnají sadbové hlízy korunkovou částí nahoru a zasypou se 10 - 20 mm vysokou vrstvou zeminy. Hlízy se za občasného pokropení nechají zakořeňovat při teplotě 18 - 22 °C. Zpočátku, v prvním týdnu přípravy, necháváme hlízy přikryté a poté působením světla omezujeme růst tenkých, dlouhých klíčků. Zakořeňovat je také možné v kořenáčích nebo v papírových obalech, kdy je každá hlíza umístěna zvlášť. Sázíme za 20 - 25 dní šetrným způsobem.
Hospodářský výnos hlíz na ŠZP
Pozemky Školního zemědělského podniku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se nacházejí necelých 25 km jižně od Brna, u obce Žabčice, v kukuřičné výrobní oblasti. Průměrné roční úhrn srážek tam činí 483 mm a průměrná roční teplota je 9,3 °C. Z hlediska pěstování brambor tedy jde o ranobramborářskou oblast.
V letech 1999 - 2001 jsme zakládali pokus, ve kterém jsme použili předklíčenou sadbu čtyř odrůd s různou délkou vegetace. Velmi rané odrůdy Rosara a Impala, raná Karin a poloraná Korela byly zasázeny 7. dubna 1999, 6. dubna 2000 a 5. dubna 2001 ručně do sponu 750 x 250 mm (53 300 jedinců na jeden hektar). V postupných termínech odběrů byl zjišťován dosahovaný hospodářský výnos hlíz (tabulka a graf ).
Použití velmi raných odrůd a jejich intenzivní biologická příprava před výsadbou způsobily, že již v prvním termínu sklizně byly velmi dobré výnosové výsledky, na úrovni téměř 26 t.ha-1 všech velikostních kategorií hlíz. V tabulce a grafu jsou také patrné výnosové rozdíly mezi odrůdami v závislosti na jejich ranosti. Největší rozdíl se projevil v prvním odběrovém termínu (po 63 - 65 dnech vegetace). Nejvyššího průměrného výnosu za tři roky pěstování dosáhla v tomto termínu velmi raná odrůda Impala. Proti polorané odrůdě Korela byl rozdíl ve výnosu téměř 30 %. V pozdějších termínech odběru však raná odrůda Karin i poloraná odrůda Korela postupně tento výnosový rozdíl snižovaly.
Pro ranobramborářskou oblast se tak potvrdila nutnost používání velmi raných intenzivních odrůd, s rychlým počátečním vývojem porostu a časným nasazováním hlíz, ke kterému výrazně přispívá zejména včasná příprava kvalitní uznané sadby.
Publikované výsledky byly získány prostřednictvím fakultního výzkumného záměru AF MZLU v Brně: CEZ J- 08/98: 432100001.
Doc. Ing. Miroslav Jůzl, CSc.,
Ing. Tomáš Středa,
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Jaký je váš názor na řízenou sklizeň, kdy na konci srpna zemědělci postřikem zabíjí zelenou část nad zemí a brambory v zemi nechají dozrát.