Olejniny zaujímají významné místo v rostlinné výrobě. I když největší plochy z nich náležejí ozimé řepce, v posledních pěti letech systematicky rostou i plochy slunečnice, a to z 11 tisíc ha na 28,5 tisíce ha. Přispěly k tomu relativně dobré výnosy (průměr za ČR 2,3 t.ha-1) a zvýšení nákupní ceny na 7700 Kč za jednu tunu nažek. V systému agrotechnických opatření je nutné věnovat náležitou pozornost výživě rostlin. Se zřetelem na vysokou produkci nadzemní biomasy spotřebuje slunečnice značné množství živin. Proto, chceme-li dosáhnout vysoké a kvalitní výnosy, musíme jí zajistit plynulý přísun živin v průběhu celé vegetace.
Slunečnice vyžaduje hlubokou půdu s výměnou půdní reakcí od 6 do 6,8. Kořenový systém zasahuje do hloubky 1,5 m i více a vytváří v závislosti na vlhkosti půdy husté kořenové vlášení. Z toho pohledu ji řadíme mezi plodiny s velmi dobrou osvojovací schopností pro živiny. Avšak i přes tyto přednosti je třeba slunečnici věnovat při hnojení dusíkem, fosforem, draslíkem,vápníkem, hořčíkem a sírou náležitou pozornost. Všude tam, kde je obsah živin v půdě pod úrovni zásoby dobré (tabulka1), bychom měli použít doporučenou dávku živin, která vychází z normativní potřeby na produkci jedné tuny nažek. Nedostatek živin ovlivňuje růst a vývoj rostlin a často může vést až k metabolickým poruchám, které se projeví na rostlinách vizuálními příznaky.
Dusík je nezbytný pro optimální výnos nažek. Rozhoduje o rychlém vývinu listové plochy a fotosyntetické aktivitě. Příznivě působí na počet květů, nažek a na jejich hmotnost. Přehnojení dusíkem je však rovněž škodlivé. Rostliny bujně rostou, jsou citlivé na sucho, náchylné k poléhání a chorobám (sklerotinia, phomopsis, botritis). Úbory jsou sice velké, ale zvyšuje se silně nebezpečí vypadávání nažek. Nedostatek dusíku se projevuje žloutnutím spodních listů. Největší nároky na dusík má slunečnice v době mezi pátým párem listů (B 6) a počátkem kvetení (F 1).
Z počátku je odběr fosforu rostlinami nízký, ale postupně se zvyšuje a maxima dosahuje v období kvetení, kdy rostliny přijmou až 60 - 70 % jeho celkového množství. Nedostatek fosforu vede u rostlin k deformaci tvorby květů a úborů. V úborech se snižuje počet nažek a klesá nejen jejich hmotnost, ale i obsah oleje.
Draslík vyžaduje slunečnice ve vysokém množství a přijímá jej i z méně přístupných forem s maximem v době květu. Draslík působí na pevnost stonku, zvyšuje odolnost rostlin proti suchu a houbovým chorobám. Jeho nedostatek se projevuje žloutnutím a červenáním listů od okrajů. List postupně odumírá. Také stonky jsou tenké, což v návětrných polohách vede k poléhání rostlin.
Vápník má vedle pozitivního působení na půdní vlastnosti důležitou funkci v metabolismu rostliny. Příznivě působí na růst kořenů a pevnost pletiv. Při jeho nedostatku dochází k zaškrcení vegetačního vrcholu a lámání stonku.
Hořčík je nezbytný pro dobrý vývoj listové plochy. Při jeho nedostatku vznikají chlorózy na starších listech a je negativně ovlivněn růst a vývoj rostlin.
Síra pozitivně působí na utilizaci dusíku na počátku růstu, ale i během vegetace. Při obsahu síry pod 0,36 % ve fázi E 1 se snižuje výnos nažek a obsah oleje. Na počátku kvetení by její koncentrace měla dosáhnout hodnoty 0,15 - 0,2 %. Síra také významně ovlivňuje obsah volných mastných kyselin a hodnotu jodového čísla. Příznakem nedostatku je žloutnutí nejmladších listů.
Při vyrovnané výživě slunečnice všemi makrobiogenními prvky je i v našich podmínkách často nepostradatelným mikrobiogenním prvkem bor. Rostliny jej přijímají v maximální míře od pátého páru listů do počátku kvetení. K jeho nedostatku dochází zvláště na neutrální až alkalické půdě po delším období sucha a při nižších teplotách. Na rostlinách vznikají nekrotické skvrny mezi nervaturou listů. Při těžkých deficiencích jsou stonek i úbor deformovány a může dojít až k opadu.
Z charakteristiky vybraných biogenních prvků vyplývá, že slunečnice je velmi náročná na jejich přítomnost v živném prostředí. Na jednu tunu nažek a odpovídající množství slámy slunečnice potřebuje v průměru 45 - 55 kg dusíku, 7 - 15 kg fosforu, 90 - 100 kg draslíku, 25 - 30 kg hořčíku, 25 - 30 kg vápníku, 10 - 15 kg síry a 0,1 - 0,2 kg boru.
Značná část odčerpaných živin se posklizňovými zbytky (opadem listů, úbory, stébly) vrací do půdy, a proto slunečnici můžeme řadit mezi plodiny, které vysokou produkcí biomasy zlepšují bilanci organických látek v půdě a dobře vyvinutým kořenovým systémem odčerpávají živiny z hlubších půdních vrstev. V posklizňových zbytcích tak zůstává v půdě při hektarovém výnosu 3,5 t nažek kolem 572 kg čistých živin.
Hnojení slunečnice
Při prakticky prováděné výživě slunečnice bychom měli pamatovat na vhodnou půdní kyselost již při předplodině. Pokud je půdní kyselost nízká (pod pH 6) a obsah přístupného vápníku pod hodnotu 2000 mg. kg-1 zeminy, je třeba vápnit (vápenec) nebo při vyhovující zásobě hořčíku je vhodnější použít dolomitický vápenec. Vápenatá hnojiva je nutné zapravit rovnoměrně do celého půdního profilu.
Se zřetelem na vysokou potřebu draslíku jeho dávku určíme podle výsledků agrochemického zkoušení půd (AZP) a draselná hnojiva aplikujeme nejlépe na podzim. Z hnojiv jsou vhodnější síranové formy (síran draselný, Patentkali), avšak vzhledem k ceně draslíku v těchto hnojivech jsou běžněji používána draselná hnojiva chloridového typu, která je však nutné zapravit na podzim.
Fosfor aplikujeme buď na podzim, ale i zásobně k předplodině. Z hnojiv použijeme superfosfát jednoduchý (práškový i granulovaný, obsahuje 12 % S), trojitý superfosfát (neobsahuje síru) nebo před setím Amofos. U slunečnice se doporučuje použít startovací dávku fosforu (hnojení “pod patu“), a tak zásobit rostliny dobře přijatelným fosforem pro počáteční vývojovou fázi jejího růstu. Uvedená technika hnojení se pozitivně projeví v zásobení rostlin fosforem při poklesu teplot pod 10 oC zvláště na počátku jejího růstu.
Dusíkem hnojíme slunečnici výhradně na jaře, a to především při přípravě půdy (polovina dávky) a jednou čtvrtinou dávky podle normativu před setím. Porost přihnojujeme dusíkem do fáze čtyř pravých listů. Z hnojiv použijeme před setím dusičnan amonný (DA), ledek amonný s vápencem (LAV) nebo dolomitický vápenec (LAD), síran amonný (SA obsahuje 24 % S), DASA (26 % N,13 % S), Hydrosulfan (24 % N, 5,6 % S), DAM-390, SAM-240 (vedle N obsahuje 80 kg S.m-3), močovinu. K hnojení před setím a během vegetace jsou zvláště vhodné ledek vápenatý, DASA, SAM nebo LAV, LAD. Pokud lze předpokládat, že je v půdě nízký obsah vodorozpustné síry, upřednostňujeme k hnojení dusíkatá hnojiva se sírou nebo v předstihu na podzim zapravíme do půdy sádrovec (PREGIPS H 17 % S a 21 % Ca) v dávce 50 kg S.ha-1.
Korekci výživného stavu rostlin provedeme podle chemického rozboru listů odebraných ve fázi hvězdičky (E 1 - 2). K rozboru odebereme 50 - 70 zdravých listů (nemocné listy bereme k analýze zvlášť). Koncentraci živin zhodnotíme podle tabulky 2.
Při vyrovnané výživě všemi ostatními živinami je v našich podmínkách často deficitní bor. Rostliny jej přijímají v maximální míře od pátého pravého listu, a proto tam, kde by vnější podmínky signalizovaly jeho možný deficit, doporučujeme foliární výživu dávkou 300 - 500 g B.ha-1 aplikovanou společně s přípravky na ochranu rostlin. Z hnojiv doporučujeme Folibor (4 % B), Hydro- plus bor (150g B.l -1), Campofort Speciál B (2 % B), Klomag (0,4 %), borax (11 %), kyselinu boritou (15 %) aj. Průměrné výnosové výsledky dosažené při dvojí foliární výživě ve formě Foliboru jsou uvedeny v tabulce 3. Dokumentují jeho pozitivní vliv na výnos nažek, olejnatost i nižší obsah volných mastných kyselin.
Závěr
Slunečnici po stránce výživy a hnojení řadíme k náročným plodinám. Vyžaduje hlubokou, humozní půdu, s optimální hodnotou půdní kyselosti v rozpětí pH 6, 0 - 6,8. Při hnojení základními živinami vycházíme z AZP a dávky živin v minerálních hnojivech aplikujeme na předpokládaný výnos podle normativu. Technologii hnojení “pod patu“ používáme zvláště k přihnojení rostlin fosforem na půdě s jeho nízkou zásobou. Foliární výživa borem se stává aktuální součástí pěstování slunečnice. Aplikace boru v období od pátého páru pravých listů, stejně tak jako chemické analýzy rostlin, jsou významným opatřením k intenzifikaci jejího pěstování.
Problematika prezentovaná v příspěvku vznikla jako součást výzkumného záměru AF MZLU MŠMT – CEZ 2.308/98:432100001.
Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.,dr. Ing. Luděk Hřivna,
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně
