Kořenomorka bramborová je choroba, která způsobuje rozmanitá poškození bramborových rostlin a hlíz v závislosti na úrovni technologie pěstování, půdních a povětrnostních podmínkách, náchylnosti odrůdy a jiných faktorech uplatňujících se ve vegetaci i v průběhu skladování. Redukce výnosů vlivem působení tohoto patogena může v našich podmínkách dosahovat až 15 %, ale tyto ztráty se obtížně zjišťují.
V současné době jsou však významnější kvalitativní ztráty na hlízách způsobené nižší výtěžností konzumu nebo sadby v důsledku vyššího podílu drobných a deformovaných hlíz. Vzhled konzumních hlíz je také znehodnocen výskytem sklerocií, zkorkovatěním slupky a narušením lenticel. Porušení vodivých pletiv na podzemních částech stonků a na stolonech vede k tvorbě hlíz mělce pod povrchem a na povrchu hrůbku. To má za následek vyšší podíl zelených hlíz a snadnější infekci plísní bramborovou. U sadby vede napadení klíčků ke zvýšení mezerovitosti, tvoří se menší počet stonků a je usnadněna infekce stonků bakteriemi.
Ochrana proti kořenomorce bramborové zahrnuje agrotechnická opatření a moření sadbových hlíz fungicidy.
Dodržování obecně známých a ověřených agrotechnických opatření je předpokladem úspěšné ochrany a podporuje i účinnost moření. Při výběru pozemků je třeba respektovat nároky pěstovaných odrůd a do těžší a méně záhřevné půdy nevysazovat náchylné odrůdy. Vhodné je sadbu naklíčit nebo narašit. Vysazovat je třeba do přiměřeně vyhřáté půdy a při výsadbě, nebo přípravě sadby, se musí dbát, aby nedocházelo k odlámání klíčků. Organická hnojiva by měla být aplikována výhradně na podzim. Není vhodné hnojení slámou. Sklizeň by měla být provedena co nejdříve po ukončení vegetace, ihned po vyzrání slupky. Pokud hlízy zůstávají po odumření natě dlouho v půdě, zvyšuje se podstatně výskyt sklerocií. V průběhu skladování musí být vhodným režimem udržen suchý povrch hlíz. Jinak dochází k šíření mycelia původce choroby i ve skladu.
Moření sadbových hlíz fungicidy je základním opatřením, které omezuje výskyt a projevy choroby na rostlinách i hlízách. Tímto zásahem je eliminován rozhodující zdroj infekce. Tím jsou sklerocia a volné mycelium patogena na hlízách. Účinnost moření závisí na použitém fungicidu, podmínkách daného ročníku a napadení sadby. Při kvalitním zásahu lze počítat s účinností 60 - 80 % a zvýšením výnosu kolem 5 %. Přednostně je nutné mořit náchylné odrůdy, zejména pokud se na sadbových hlízách vyskytují sklerocia. Moření hlíz je možné suchou cestou, zmlžováním, ponořováním hlíz do roztoku mořidla a zaplynováním nebo aerosolem. Z praktických důvodů jsou nejrozšířenějšími způsoby suché moření a vlhké moření.
V současné době je v České republice registrováno několik fungicidů proti kořenomorce bramborové (viz tabulku). Na výjimku bylo možné použít (a pravděpodobně tomu tak bude i letos) směsný přípravek Prestige 290 FS (úč. l. pencycuron a imidochloprid), který je kromě kořenomorky účinný i proti vektorům virových chorob, mandelince a drátovcům. Registrované přípravky na bázi tolclofos-methylu nebyly v posledních letech na trhu k dispozici.
Přípravky pro suché moření (mancozeb 80 %, tolclofos-methyl 10 %) lze aplikovat prakticky pouze posypem hlíz v násypce sázeče. Speciální aplikátory nejsou na trhu. Nevýhodou suchých mořidel je jejich vysoká prašnost, při aplikaci nelze zajistit rovnoměrné namoření hlíz a účinnost je obvykle nižší nebo velmi nevyrovnaná.
Vlhké moření má příznivější hygienické parametry, hlízy jsou při správné aplikaci rovnoměrně pokryty fungicidem a účinnost je většinou vyšší než u suchého moření. Nevýhodou jsou dražší fungicidy a potřeba speciálních aplikátorů. Vlhké moření lze provádět při přípravě sadby ve skladu nebo na sázeči při výsadbě.
Při aplikaci mořidla ve skladu je možné mořit i s předstihem do zásoby, a tak je omezen i rozvoj patogena na hlízách v předjarním období. Dosahuje se také vyšší pokryvnosti hlíz. Nevýhodami jsou problémy s likvidací zbytků, pokud není vysázena celá partie, a zhoršené hygienické podmínky při aplikaci ve skladu. Tento způsob lze uplatnit jen u vlastní sadby nebo u sadby nakoupené na podzim. Moření na sázeči má příznivější hygienické aspekty, odpadá problém s likvidací nevysázených zbytků, nedochází k nadměrnému ovlhčení hlíz. Nevýhodou jsou vyšší nároky na organizaci výsadby a odbornost obsluhy, vyšší náklady (aplikátor, vlastní aplikace, přípravek) a také horší pokryvnost hlíz, která je obtížněji kontrolovatelná.
Výhody vlhkého moření však převažují a u vyspělých pěstitelů se moření proti kořenomorce bramborové stává běžnou součástí technologie výroby brambor.
Moření je velmi efektivním opatřením v ochraně proti kořenomorce bramborové, pokud je provedeno kvalitně a jsou dodržena přesná technologická pravidla. Některé základní podmínky účinné a efektivní aplikace a možná rizika však bohužel nejsou uvedeny na etiketách přípravků.
1. Základní podmínkou dobré účinnosti mořidla je jeho rovnoměrné rozdělení a dostatečná pokryvnost povrchu hlíz. Mořidlem by mělo být rovnoměrně pokryto nejméně 70 % povrchu. Snadněji se tento požadavek plní u stacionárních mořiček. U nich jsou nutnými předpoklady pro zajištění kvalitního namoření hlíz přesné dávkování mořidla, rovnoměrný tok brambor v jedné vrstvě na dopravníku a válečkový dopravníkový segment pod mořicím zařízením, aby se hlízy otočily při průchodu mlžným kuželem.
Při moření na sázeči se více uplatňují faktory vnějšího prostředí, a proto je nutná častá kontrola mořicího zařízení a kvality namoření hlíz. Negativně může působit například silný vítr, zahlinění trysek nebo ohnutí jejich držáků při nárazu kamene nebo při práci na zamokřených nebo nevyrovnaných pozemcích. Odpovědnost obsluhy sázeče hraje významnou úlohu a rozhoduje o zhodnocení nákladů na přípravek a jeho aplikaci.
2. Velmi důležitým faktorem je ředění mořidla, resp. dávka vody na množství hlíz nebo jednotku plochy. U mobilních aplikátorů je dávka vody dána konstrukcí mořicího zařízení a může dosáhnou až 150 l.ha-1, tj. 50 l.t-1 hlíz. Vhodnější je nižší dávka vody za předpokladu vysoké pokryvnosti hlíz. Obecně však množství vody na povrchu hlíz, které jdou přímo do půdy, nehraje významnou roli. To platí i pro případ, kdy jsou hlízy mořeny na stacionárním zařízením a ihned vysazovány. Velmi významná je však dávka vody, pokud jsou hlízy mořeny do zásoby. Při nadměrném množství vody vyvstává vážné ohrožení hlíz mokrou bakteriální hnilobou, zejména u odrůd náchylnějších k této chorobě. Dávka vody by proto neměla přesáhnout dva litry na jednu tunu hlíz, pokud budou dále skladovány. Při použití vhodného aplikátoru však není tento faktor problémem, neboť jimi lze současná mořidla použít i bez ředění. V praxi k těmto potížím dochází obvykle u mořicích zařízení původně určených pro jiný účel nebo vyráběných svépomocí. Použití vyšší dávky vody je však velmi riskantní a lze jej akceptovat pouze tehdy, budou-li hlízy po aplikaci rychle osušeny.
3. Dosud málo známé a výrobci mořidel nedostatečně publikované je nebezpečí fytotoxicity registrovaných fungicidů. K němu dochází v případě nanesení mořidla na čerstvé rány po odklíčení hlíz nebo poškození rašících oček. Mechanismus tohoto fytotoxického působení není zatím dostatečně objasněn. Může se objevit za určitých okolností u všech mořidel, nejvýraznější poškození však bylo zjištěno u účinných látek pencycuron, pencycuron + imidochloprid a carboxin + thiram. Výsledky pokusů z roku 2001, v nichž byla zjišťována tato problematika, uvádí graf 1. Fytotoxicita se neprojeví, pokud je mořidlo naneseno na vyhojená poškození, tj. po vytvoření vrstvy suberinu na poškozeném pletivu. Z toho vyplývá, že při moření naklíčených nebo narašených hlíz musí být s nimi manipulováno velmi šetrně, aby nedošlo k poškození. Pokud to nelze zajistit nebo v případě poškození klíčků při přípravě sadby není moření možné až po vyhojení ran, je lépe od zásahu upustit. Z toho hlediska při aplikaci ve skladu je také vhodné mořit do zásoby ještě před narašením nebo naklíčením hlíz.
Mořením sadbových hlíz lze dosáhnout velmi účinné ochrany proti kořenomorce bramborové. Přehled víceletých výsledků pokusů s některými přípravky uvádí graf 2. Předpokladem úspěchu je však současné uplatnění agrotechnických opatření a přesné dodržení správné technologie aplikace fungicidů, aby výše uvedená rizika byla eliminována.
Ing. Ervín Hausvater, CSc.,
Výzkumný ústav bramborářský
Havlíčkův Brod, s. r. o.
