Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský přehlížel v roce 2001 v rámci uznávacího řízení celkem 5313 ha množitelských porostů. Je to plocha téměř pětkrát menší, než bývala v polovině osmdesátých let (přes 25 tisícha) a poloviční proti roku 1993 (tehdy 11 tisíc ha).
Přes uvedený výrazný pokles množitelských ploch nelze konstatovat nedostatek sadby brambor tak, jak tomu bylo v některých předešlých letech. Je patrné, že dochází k výraznému rozšíření, ale i zlepšení odrůdové skladby; vhodný výběr odrůd tak umožňuje zvýšit výnosy i kvalitu prodávaného zboží. Za druhé jsou během desetiletého vývoje uplatňovány některé nové technologické postupy (odkameňování, šetrnější sklizeň a zpracování a další). To vše má v komplexu za následek vyšší využitelnost sklizených brambor pro konzumní účely i zpracování, přestože průměrná úroveň výnosů je v porovnání s vyspělými bramborářskými státy u nás ještě podstatně nižší.
Pod dozorem ÚKZÚZ jsou v podmínkách České republiky dlouhodobě zajišťovány posklizňové zkoušky metodou ELISA u veškeré sadby. Rutinní činnost byla, jak je pěstitelům sadby brambor známo, převedena z pracoviště ústavu v Dobřichovicích na Výzkumný ústav bramborářský do Havlíčkova Brodu. Zkoušky jsou prováděny profesionálně na velmi dobré organizační i odborné úrovni a jak se přesvědčujeme z dvouletého provozu, bez reklamací a výhrad žadatelů. Důležité je, že příjem vzorků je zajišťován pověřeným pracovištěm ÚKZÚZ, a proto je zaručena naprostá anonymita vzorků i objektivita výsledků.
Jak z výsledků za rok 2001 vyplývá, bylo uznáno 94 % porostů a ploch v přihlášeném stupni. To znamená, že jen asi 5 % sadby uznáno nebylo a 1 % bylo sestupněno na základě nadlimitního výskytu virových chorob.
Obecně lze tedy konstatovat, že výsledky za rok 2001 jsou příznivé a sadby pro jaro, za předpokladu udržení dobrého stavu ve skládkách, by neměl být nedostatek. Sklizňový ročník 2001 patřil k dobrým jak relativně nízkým výskytem vektorů, tak optimální technologickou disciplinou pěstitelů.
Jak je nyní obecně známo, do života pěstitelů sadby brambor nový vstoupil závažný prvek - sledování výskytu karanténního škodlivého organismu - bakteriální kroužkovitosti (CmS). Situace se po některých opatřeních Státní rostlinolékařské správy v průběhu roku 2001 ukazovala téměř hrozivá s nejvážnějšími dopady jak do produkce sadby, tak do ekonomického postavení pěstitelů a bramborářství vůbec. Po četných jednáních, která v době psaní tohoto příspěvku nebyla ještě ukončena, se zdá být pravděpodobné, že závěry budou rozumné a vzájemná dohoda všech zainteresovaných stran přispěje k tomu, aby byly naplňovány podmínky k zábraně šíření karanténního organismu, jak je příslušnými opatřeními orgánu Evropské unie uloženo, a současně nedocházelo ke zbytečným škodám u tuzemských producentů sadby i pěstitelů. Složitost věci i dosud neuzavřená jednání nedovolují širší komentování. Závěry opatření budou pěstitelům známy do zahájení nové sezóny. Sadba brambor vyprodukovaná v roce 2001 a uznaná ÚKZÚZ však není danými opatřeními, až na zcela ojedinělé výjimky (asi sedm množitelských porostů), ohrožena.
V ústavu jsou na vyžádání k dispozici podrobné výsledky ELISA testů u všech zkoušených 119 odrůd i u jednotlivých 49 žadatelů (firem). Tyto údaje nemohou být z pochopitelných důvodů publikovány; zcela zřejmě však mohou být označeni jak nejlepší a nejvýznamnější pěstitelé, tak odrůdy relativně odolné vůči virózám. Některé globální údaje jsou uvedeny v tabulce a grafech.
Ing. Miroslav Houba, CSc.,
Ústřední kontrolní a zkušební
ústav zemědělský, Brno,
Odbor osiv a sadby, Praha
