21.02.2002 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

České šlechtění pšenice žije

Povolání "šlechtitel" opustily v Česku v posledních deseti letech desítky kvalifikovaných odborníků. Šlechtitelská pracoviště byla různými způsoby transformována, privatizována, získala "strategické partnery", měnila majitele i šlechtitelské programy... Razantní nástup zahraničních vlastníků s sebou přinesl vpád zahraničních odrůd a některé obory šlechtění pod jejich tlakem zcela skončily.

Oáza, kde je skoro všechno jinak

Jedno z míst, kde šlechtění pokračuje, se skrývá v obci Stupice. Hranice Prahy se doslova dotýkají areálu ředitelství a šlechtitelské stanice akciové společnosti Selgen. V uplynulém roce oslavila tato stanice 80 let své existence, i když se může oprávněně hlásit i k pramenům a tradicím ještě starším: založena totiž byla jednou z nejvýznamnějších šlechtitelských a osivářských firem u nás - Selectou. Roku 1993 získala firma současnou formu a jméno Selgen, a. s.
Počet odrůd vyšlechtěných na šlechtitelské stanici Stupice od roku 1921 dodnes se blíží stovce. Největší zastoupení měly ozimá a jarní pšenice (celkem 31 odrůd) a jarní a ozimý ječmen (13 odrůd), nechyběly však ani další obilniny, luskoviny, vojtěška, cukrovka i krmná řepa, zelenina a dokonce ani květiny. V posledních třiceti letech se šlechtitelské programy této stanice zúžily pouze na šlechtění ozimé a jarní pšenice a jarního ječmene.
Některým trendům posledních let se však ani Stupice nevyhnuly. V rámci bývalé Osevy pracovalo u nás na novošlechtění pšenice osm stanic, nyní pokračuje na čtyřech, dvě z nich (Stupice a Úhřetice) patří právě akciové společnosti Selgen. Šlechtění jarní pšenice má u nás v programu pouze tato firma. Na všech pracovištích byly v posledních letech až drasticky, na polovinu, sníženy počty pracovníků, kteří se na šlechtění pšenice podílejí. Plochy školek novošlechtění pšenice se proti tomu zvýšily o pětinu. Podíl na šlechtění mají i výzkumné ústavy – Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze - Ruzyni a Zemědělský výzkumný ústav v Kroměříži.

Mandát pro další šlechtění

Ta otázka musela přijít, i když působila pod střechou šlechtitelské firmy dost kacířsky. Má české šlechtění perspektivu? Omlouvám se. Odpověď inženýrky Aleny Hanišové, která ve Stupicích pracuje na šlechtění pšenice, byla opravdovým - a úspěšným - protiútokem. S jistotou sáhla mezi přihrádky s "papíry" a předložila mi tabulku o zastoupení českých odrůd ozimé pšenice na polích českých, moravských a slezských zemědělců. Roku 1978 činil tento podíl pouhých 8,6 %. Roku 1980 byl asi třetinový, roku 1989 vyšší než 75%, skoro čtvrtinou se tehdy na osevech podílely slovenské odrůdy a jen necelé procento ploch bylo oseto zahraničními odrůdami.
Od roku 1990 je třeba brát jiná měřítka, dostupné jsou prakticky jen údaje o zastoupení českých odrůd na množitelských plochách. Kdo by čekal v posledním desetiletí razantní propad, mýlil by se. Roku 1990 činil podíl množení českých odrůd 75,8 %, roku 2000 pak jen o málo méně - 71 %.
Není však účelem reportáže citovat statistiku. Činím tak v co možná nejstručnější podobě proto, abych dokumentoval důvěru, danou našimi zemědělci českým odrůdám, a tím i mandát pro jejich šlechtění a šlechtitele. A co víc - některé české odrůdy pšenice dokázaly, že mohou uspět i v zahraničí. V uplynulém roce bylo v cizině registrováno 16 odrůd ozimé a pět odrůd jarní pšenice vyšlechtěných v Česku.

Pšenice se nerada stěhuje

To je další argument pro pokračování ve šlechtění nových odrůd pšenice v oblastech, kde budou úspěšné z nich pěstovány. Příznivé vlastnosti odrůd pšenice jsou totiž výrazněji než u jiných plodin vázány právě na podmínky podobné těm, v nichž byly odrůdy vyšlechtěny. Šlechtitelská stanice ve Stupicích má podobné půdní a klimatické podmínky jako oblasti, v nichž je u nás pšenice intenzivně pěstována.
O tom, že šlechtění ve Stupicích pokračuje, jsem se přesvědčil v období žní loňského roku, kdy u Stupic probíhaly na stovkách parcelek typické šlechtitelské "minižně". Po několika měsících jsem se do Stupic vrátil v období, kdy se těžiště šlechtitelské práce přesunulo do laboratoří a kdy se výsledky dlouholeté práce začínají objevovat na displejích přístrojů, v denících laboratoří, na obrazovkách počítačů a v protokolech na stolech šlechtitelů.

Nové úkoly pro šlechtění

A není potenciál šlechtění klasickými postupy již vyčerpán? Inženýrka Hanišová je přesvědčena, že právě u pšenice tomu tak není. Před šlechtiteli vyvstávají nové cíle a problémy, které přicházejí s nově definovanými směry využití zrna pšenice a také s novými pěstitelskými technologiemi a postupy a v té souvislosti zejména s rostoucím tlakem některých chorob. Šlechtitelé k tomu mají ještě pořád dost nevyužitých a možná ještě nepoznaných genetických zdrojů. a mají ovšem k dispozici i nové šlechtitelské metody, od využití genetických markerů až po genetické manipulace.
Inženýrka Hanišová, která se šlechtění věnuje již 44 let, vidí perspektivy i v širších souvislostech: "Výzkum a šlechtění pšenice jsou nejvíce rozpracovanými programy s velkými pracovními kapacitami ve většině zemí. Klademe si otázku, zda je v možnostech našich pracovišť této konkurenci čelit tak, abychom zde udrželi šlechtění, které je součástí zemědělské kultury každého národa. Dosavadní výsledky nás opravňují k závěru, že je naše domácí šlechtění schopné v této obtížné soutěži obstát. Vyžaduje to však výraznou podporu a úzkou spolupráci s výzkumem i rozsáhlou mezinárodní spolupráci s předními šlechtitelskými firmami."

Co dodat?

Odrůdy pšenice ze Selgenu pravidelně obohacují sortiment, který mají naši zemědělci k dispozici. Poslední novinkou firmy ze sortimentu ozimé pšenice ze Stupic je Svitava zaregistrovaná v uplynulém roce. Je to potravinářská odrůda jakostní třídy B, která vyniká vysokým výnosem, zejména v řepařské oblasti a v intenzivnějších podmínkách ostatních oblastí. Její předností je ranost a protože je krátkostébelná, tak má i vyšší odolnost vůči poléhání. Má dobrou mrazuvzdornost, je odolná vůči rzi plevové a padlí travnímu, méně odolná je proti rzi pšeničné a braničnatkám. V registračních zkouškách a ve svých rozpracovaných materiálech mají šlechtitelé pšenice ze Selgenu i další želízka.

Ing. Břetislav Koč

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down