Bramborářství prochází v ČR v posledních letech výraznými změnami. Svými parametry se začíná přibližovat parametrům porovnatelných zemích EU. Vzhledem k nutnosti zajištění co nejkvalitnější produkce vybavují u nás pěstitelé brambor své podniky nejmodernějšími technologiemi a v ČR se pěstují nejlepší odrůdy, vyšlechtěné v předních evropských bramborářských zemích. Stále se zlepšuje i konzumní úprava brambor.
Po rekonstrukci nejvýznamnějších škrobáren je i technologie výroby škrobu shodná s nejmodernější technologií používanou v zemích EU a veškerá výroba je realizovaná ve standardní světové kvalitě při dodržování zásad jakosti podle norem ISO a při stejné efektivnosti výroby jako je běžné u výrobců škrobu v zemích EU.
Velký rozvoj nastává v ČR při zásobování spotřebitelů bramborovými polotovary a hotovými bramborovými výrobky. Je však znepokojující růst dovozů těchto výrobků, protože v marketingovém roce 1995/96 bylo po přepočtu těchto výrobků na syrové brambory dovezeno 47 tis. tun, v roce 1999/00 již 81 tis. tun a v roce 2000/01 celkem 92,9 tis tun. Vývoz těchto výrobků z ČR nedosahuje 20 % dovozu.
Výnosová úroveň brambor je doposud v porovnání s většinou zemí EU nízká. Podle odhadů Agra Europe dosáhl v EU 15 v roce 2001 průměrný výnos 34,1 t.ha-1, což je 159,7 % průměrného hektarového výnosu ČR. V pěti nejvýznamnějších produkčních zemích EU (Nizozemsko, Francie, Belgie, Německo, Velká Británie) dosáhl průměrný výnos 39,5 t.ha-1 a v ostatních 10 zemích EU, kde se však pěstuje pouze 35 % celkových ploch brambor, dosáhl 24,0 t.ha-1.
Podle doporučených ČSN 46 2200 z května 1996 se v ČR pěstují konzumní brambory rané, konzumní brambory pozdní, průmyslové brambory a krmné brambory. Toto rozdělení je však v rozporu s mezinárodní úmluvou o Harmonizovaném systému popisu a číselnému označování zboží (Brusel - rok 1983) a podle vyhlášky Ministerstva zahraničních věcí č. 160/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Nehledě k tomu, že se v ČR krmné brambory řadu let nepěstují, bude muset být do přijetí ČR do EU toto rozdělení změněno.
V České republice byla v marketingovém roce 2001/02 podle odhadů ČSÚ produkce brambor velmi nízká.
Vzhledem k nízké produkci a horšímu zdravotnímu stavu sklizených brambor se dá podle uvedené bilance nabídky a potřeby, predikovat zvýšená potřeba dovozu konzumních brambor, ale také cenový vývoj.
Cenový vývoj u konzumních brambor ostatních (pozdních) však na tuto situaci začíná reagovat až nyní. Podle NTIS ČR VÚZE dosahovala CZV konzumních brambor v 52. týdnu roku 2001 v průměru 4,65 Kč.kg-1 a v 1. týdnu 2002 již 5,05 Kč.kg-1.
Výběrové šetření o vlastních nákladech brambor konzumních pozdních (ostatních) v síti testovacích podniků FADN CZ za období 1998 - 2000 je součástí souboru šetření o vlastních nákladech rostlinných a živočišných výrobků, které provádí VÚZE Praha.
Při výpočtu míry rentability byly použity průměrné realizační ceny a ceny užití produkce od respondentů výběrového šetření. Průměrná realizační cena je vypočtena z celkových tržeb za prodané množství výrobku dělené prodaným množstvím, bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku.
Vzhledem k tomu, že v ČR je vedena účetní evidence za kalendářní rok, není průměrná realizační cena i prodané množství za marketingový rok (září až srpen), ale je kombinací dvou roků (leden až srpen - ze sklizně minulého roku, září až prosinec - ze sklizně sledovaného roku). Protože pěstitelské roky jsou hlavně u brambor značně rozdílné (hektarové výnosy, CZV), poptávka po konzumních bramborách nezaznamenává výrazné výkyvy, dochází hlavně u této komodity při výpočtu míry rentability k meziročním posunům.
Míra rentability 1 je ukazatel tvořený podílem zisku (ztráty) a vlastních nákladů na jednotku.
Míra rentability 2 je ukazatel tvořený podílem prodaného množství oceněného realizační cenou dané komodity se započtením neprodaného množství dané komodity oceněného ve výši vlastních nákladů a celkové produkce oceněné ve výši vlastních nákladů.
Václav Mottl, Ing. Zdena Kubíková,
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky,
Praha
