Pro olejniny, zvláště pak pro jarní, se počasí nevyvíjelo v roce 2001 příliš dobře. V březnu padal ještě sníh a silně se ochladilo. Selo se většinou až koncem dubna. Byl to citelný zásah do vegetačního cyklu jarních olejnin. Deštivé počasí v létě prodloužilo vegetaci, což způsobilo zhoršení kvality olejnin a další problémy při sklizni.
Hořčice bílá
Hořčice se v roce 2001 sklidilo 18 800 tun při průměrném hektarovém výnosu 0,95 t.ha-1. Tento výnos je nižší než v předchozích letech a byl značně ovlivněn nepříznivým počasím v době sklizně. Deštivé období také způsobilo výrazné zhoršení kvality semen. Ceny po sklizni se pohybovaly od 9 do 12 tisíc Kč.t-1. Bylo vyvezeno více než devět tisíc tun a v současné době na skladech zůstává pět tisíc tun hořčice, jejíž kvalita je pravděpodobně špatná, takže tuto hořčici nelze využít v potravinářském průmyslu.
Len olejný
V současné době není olejný len pro pěstitele příliš atraktivní plodinou. Jeho plocha je v ČR odhadována asi na 3000 ha. Tento len je určen pouze pro potravinářské využití a vývoz. Pro technické využití nejsou podmínky, v republice není zpracovatel. Opožděné setí, drahé osivo, během vegetace částečné polehnutí porostů, problematická sklizeň, výnos okolo 1,2 t.ha-1, složitá posklizňová úprava, váznoucí odbyt a nepříliš dobrá cena dávají této komoditě v našich podmínkách bohužel červenou. Rozvoj pěstování olejného lnu by byl možný k technickému účelu za předpokladu, že se najde zpracovatel pro technické využití, neboť dotační tituly umožňují pěstování olejného lnu pro technické účely na půdě uvedené do klidu.
Mák setý
Výhodné cenové podmínky předchozího roku znamenaly vysoké osevní plochy máku v roce 2001. Vzhledem k extrémnímu počasí však musela být část ploch zaorána (asi 15 - 20 tisíc ha) a sklizeň proběhla asi na 33 000 ha. Do výměry je započítána i ozimá forma máku, která se v tomto roce pěstovala ve větším rozsahu poprvé. Výnos ovlivnilo opět nepříznivé počasí a průměrný celostátní výnos byl 0,64 t.ha-1. Ze sklizně bylo do současnosti vyvezeno 11 tisíc tun a ceny se pohybovaly mezi 24 a 29 tisíci Kč za jednu tunu, což je značný pokles proti předchozímu roku, kdy se ceny pohybovaly na úrovni 40 - 42 tisíc Kč.t-1.
Sója luštinatá
I přes její náročnost a specifické požadavky na teplotu, vzdušnou vlhkost, půdu, vodní režim, přípravu osiva (inokulace), kvalitní ochranu a sklizeň začíná být tato plodina v našich podmínkách znovu pěstována. V roce 2001 byla v ČR zaseta na asi 3000 ha. Výnos se pohyboval okolo 2 t.ha-1.
Sója se většinou dobře vyrovnala s nepřízní počasí a zpožděním agrotechnických termínů. Ke kvalitě pěstování přispělo posunutí znalostí našich pěstitelů (podpůrné programy) a hlavně zavedení dvou nových kvalitních kanadských odrůd (OAC Vision a Korada) a státem dotovaná část nákladů na pořízení osiva těchto odrůd. Dvě nové odrůdy signalizují blýskání na lepší časy a lze přepokládat, že dojde k postupnému rozvoji pěstování sóji. Další podrobnosti o pěstování sóji jsou uvedeny například ve Sborníku SPZO z Hluku 2001 a budou náplní tematické přílohy Úrody 4/2002.
Tykev olejná
Poměrně nová alternativní olejnatá plodina vhodná do teplejších oblastí (teplotní požadavky pro vinařskou oblast) je tykev olejná. Na předplodinu je nenáročná, snáší i přísušek. Vyžaduje však dobrou přípravu půdy, kvalitní setí a herbicidní ochranu. O výnosu bude rozhodovat opylení (přísun včelstev) a sklizeň. Podle způsobu pěstování může být i dosti náročná na fyzickou práci.
Sklízí se strojově (na velkých plochách) nebo ručně. Následuje poměrně náročná posklizňová úprava. Finální produkt tvoří vyzrálá vysušená jádra. Hektarový výnos bývá okolo 550 kg jader. Zanedbatelný není ani výnos dužniny, který se pohybuje okolo 40 - 60 t.ha-1. Dužnina není odpadem, nýbrž výborným krmivem. Cena je zatím poměrně solidní, a to 60 - 65 Kč za 1 kg jader. Odbyt v malém se uskutečňuje přes prodejny racionální výživy a pekárny, ve velkém to je poměrně solidní vývozní komodita. Je vyhledávána farmaceutickým průmyslem pro velice příznivou chemickou skladbu oleje a vyšší obsah zinku.
Závěr
Uvedené jarní olejniny považujeme za velmi vhodný doplněk k pěstování ozimé řepky a slunečnice. Slouží nejenom jako hlavní plodiny, ale mnohdy jsou náhradními kulturami při zaorávkách nejrozšířenější olejniny - ozimé řepky. Přispívají k lepšímu využití strojového vybavení podniku. Vhodně diverzifikují většinou nepříliš pestrou strukturu pěstovaných plodin a v některých oblastech mohou znamenat značný příjem pro zemědělské podniky.
Ing. Jiří Tomášek,
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha
