K významným trávovitým plevelným druhům (čeleď lipnicovité), které se vyskytují v porostech ozimé pšenice na území České republiky, náleží především chundelka metlice a pýr plazivý. Lokálně pak vznikají problémy s výskytem psárky rolní, sveřepů, lipnice roční a celé řady kulturních travních druhů.
Šíření chundelky metlice a pýru na orné půdě
Nutnost řešení problematiky trávovitých plevelů v ozimé pšenici je znásobována tím, že oba nejvýznamnější plevelné druhy z čeledi lipnicovitých, tedy chundelka metlice i pýr plazivý, se v posledních deseti letech rozšiřují na orné půdě a zvyšuje se nejen relativní zastoupení ale také intenzita zaplevelení. Příčin narůstajících problémů s chundelkou metlicí a pýrem, ale také s jinými trávovitými plevelnými druhy (sveřep) je celá řada. K hlavním můžeme počítat změny ve struktuře osevních postupů a změny v technologiích zpracování půdy. Problém nespočívá ani tolik v nových technologiích jako takových, ale spíše v počáteční neochotě přizpůsobit výživu, ochranu proti chorobám, ale také ochranu proti plevelům, popřípadě jiné prvky pěstitelských technologií uvedeným změnám. Pozitivní příklady ze zemědělské praxe ukazují, že pokud je změna technologie chápána a uplatňována ve všech souvislostech, může to znamenat podstatné zlepšení ekonomické efektivnosti.
Ačkoliv chundelka metlice a pýr plazivý jsou svou biologií rozmnožování zcela odlišnými druhy (chundelka se rozmnožuje výhradně semeny, rozmnožování pýru je především vegetativní), z pohledu osevního postupu a technologie zpracování půdy je reakce obou plevelných druhů podobná. Zvýšení zastoupení ozimých obilnin na úkor víceletých pícnin, luskovin a okopanin představuje zlepšení podmínek pro šíření především chundelky metlice, ale i pýru plazivého. Ozimé obilminy totiž vytvářejí nejpříznivější podmínky pro vzcházení a reprodukci chundelky metlice a současně díky dlouhému klidovému období pro vegetativní rozmnožování pýru.
Při mělkém zpracování půdy zůstává rozhodující část semen chundelky v povrchové vrstvě do pěti centimetrů, kde mají nejlepší podmínky pro vzcházení. Současně mělké zpracování jen v malé míře narušuje oddenky pýru v porovnání s orbou, což mnohdy znamená rozvoj populace pýru. Z pohledu omezení vegetativního šíření pýru ovšem nemá takový význam orba jako včasná a kvalitně provedená podmítka. Rozrušení oddenků pýru na menší části při podmítce znamená rychlejší regeneraci rostlin, které musí být následně zničeny zpracováním půdy nebo chemickým ošetřením.
Další zpracování přitom nemusí být vždy orba. Naopak podmítka následovaná mělkým zpracováním půdy má významnější regulační efekt než orba bez podmítky. Včasné provedení podmítky za příznivých vláhových podmínek je rozhodující podmínkou úspěšnosti ať již chemické, nebo nechemické ochrany. V posklizňovém období je totiž velmi běžné suché a teplé počasí, které může znamenat přechod oddenků do latentní fáze. Tomu se dá předejít včasnou podmítkou, která mimo jiné zajistí příznivější vláhové podmínky v půdě.
Hospodářský význam trávovitých plevelů
Pýr plazivý a chundelka metlice představují nejvýznamnější plevelné druhy nejen vzhledem k četnosti výskytu, ale rovněž pro vysokou hospodářskou škodlivost. Chundelka metlice sice svou škodlivostí na jednu rostlinu nepatří mezi nejškodlivější plevelné druhy v ozimé pšenici (práh škodlivosti pro ekonomicky opodstatněnou ochranu činí přibližně 15 rostlin na 1 m2), avšak vysoká rozmnožovací schopnost (jedna rostlina produkuje až několik tisíc obilek, schopných klíčení krátce po uzrání) znamená možnost zmnohonásobení populace z roku na rok. Porosty s hustotou chundelky metlice nad 100 rostlin na 1 m2 jsou běžné.
Často se také setkáváme s tím, že ohniska s výskytem chundelky metlice poléhají dříve než porost bez výskytu, nebo účinně ošetřený proti chundelce. Výnosový efekt zaplevelení se pak může poléháním zněkolikanásobit. Významnou roli může sehrávat i přenos chorob pat stébel, především stéblolamu, který bývá ve zvýšené míře pozorován právě při výskytu chundelky.
Intenzita zaplevelení pýrem již v počtu několika rostlin na 1 m2 může znamenat výnosové ztráty okolo 1 t.ha-1. Sčítá se totiž nejen vysoká konkurenční schopnost pýru v přímé konkurenci o světlo, živiny a vodu, ale také nepřímé (allelopatické) působení pýru na pšenici prostřednictvím látek produkovaných kořeny, které způsobují černání kořenových špiček, zastavení růstu kořenů, poškození cévních svazků pšenice apod.
Ochrana s herbicidem Monitor 75 WDG
Podzimní ochrana proti chundelce metlici, obecně považovaná za nespolehlivější a v řadě případů také nejlevnější, může být často nejen prakticky nerealizovatelná, ale rovněž neefektivní. Bývá tomu tak při extrémním průběhu počasí na podzim, což bylo v posledních letech spíše pravidlem než výjimkou. Velmi suché počasí nejen oddaluje vzcházení chundelky, přičemž část může vzcházet až v časném jaru, ale výrazně se zhoršují také podmínky pro účinnost herbicidů s půdní složkou, ať již používané preemergentně, či postemergentně. Extrémně vlhké počasí na podzim také znamená ve většině případů nepříznivé podmínky pro aplikaci herbicidů. Často totiž znamená opožděné setí hrudovitou strukturu půdy a nesjízdnost v době aplikace. Přemokření povrchu půdy rovněž může oddálit vzcházení chundelky. V takovýchto situacích, včetně pozdních výsevů, je opodstatněné posunout ošetření proti chundelce na jaro. Obecně lze shrnout, že čím jsou méně vhodné podmínky pro setí a vzcházení pšenice, tím méně vhodné jsou i podzimní aplikace herbicidů.
Při současném výskytu chundelky a pýru je v jediné jarní aplikaci herbicidu Monitor 75 WDG možné vyřešit oba specifické problémy.Vzhledem ke spolehlivé účinnosti tohoto herbicidu proti chundelce i v pokročilejších růstových fázích (do poloviny sloupkování ) se totiž optimální termín pro ošetření proti pýru shoduje s vhodným termínem pro ošetření proti chundelce. Při požadavku ošetření proti chundelce metlici do poloviny odnožování, jako je tomu u jiných přípravků, by ošetření muselo být rozděleno na aplikaci proti chundelce a pýru, protože část pýru vzchází až koncem odnožování.
Z pohledu těchto dvou plevelných druhů je nutné respektovat odlišnosti v dávkování. Zatímco proti chundelce metlici jsou za příznivých podmínek zcela dostačující dávky 10 - 13 g.ha-1, spolehlivé potlačení pýru je možné zejména u řidších porostů pouze při plné dávce 26 g.ha-1. Je nezbytné si uvědomit, že herbicid Monitor 75 WDG sice velmi intenzivně potlačuje konkurenci pýru, ale nedochází ke zničení jeho vegetativních orgánů, a proto by zejména při vyšší intenzitě výskytu mělo být toto ošetření doplněno ochranou v meziporostním období neselektivními herbicidy, například na bázi glyfosátu..
Herbicid Monitor 75 WDG účinkuje velmi dobře i proti některým dvouděložným plevelům. Účinnost je ale často limitována růstovou fází plevelů, podmínkami v době aplikace, méně často pak dávkou herbicidu. Účinnost proti heřmánkovci je do začátku prodlužovacího růstu vysoká v dávce nad 13 g.ha-1. Podobně proti ptačinci a brukvovitým plevelům je možné dosáhnout při nižší růstové fázi vysoké účinnosti. V kombinaci s jinými herbicidy se uplatňuje i schopnost potlačovat pcháč.
Ačkoliv účinnost proti svízeli může být v některých případech (zejména ve vyšších dávkách) spolehlivá, vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti svízele by měl být herbicid kombinován například se speciálními přípravky - Grodyl 75 WG (10 - 15 g) nebo Starane 250 EC (0,25 - 0,3 l). Uvedené snížené dávky jsou dostačující vzhledem k velmi dobrému efektu Monitoru na svízel především v nižších růstových fázích. K velmi dobrým kombinacím patří rovněž tank-mix Monitor 75 WDG s Kantorem. Přitom jsou zcela dostačující snížené dávky herbicidu Kantor (0,06 - 0,075 l.ha-1). Předností kombinací s herbicidem Kantor je vedle vysokého stupně účinnosti proti svízeli rovněž posílení spolehlivosti účinku proti heřmánkovci, ptačinci, máku vlčímu a brukvovitým druhům.
Proti stejnému spektru plevelů a navíc pro potlačení violek a hluchavek je možné využít kombinace Monitor 75 WDG + Granstar 75 WG (15 g.ha-1). Při výskytu svízele ve fázi tvorby postranních větví by však účinek měl být doplněn o speciální herbicidy (Grodyl 75 WG, Starane 250 EC) ve snížené dávce. Omezení vlivu nepříznivých podmínek v době aplikace, jako je například sucho a vysoké teploty (nízká vzdušná vlhkost) omezující příjem účinné látky rostlinou, je možné kombinacemi se smáčedlem (například Trend). Zvýšení jistoty účinku je patrné především směrem k trávovitým plevelům.
Podobného efektu je možné dosáhnout i u kombinací s kapalným hnojivem DAM 390. Proti méně citlivým druhům mohou kombinace s DAM 390 znamenat navíc zlepšení účinku. I z pohledu nižšího rizika popálení listové plochy se osvědčilo ředění hnojiva DAM 390 vodou v poměru 1 : 2. U těchto kombinací je nutné počítat se zhoršením rozpustnosti a pro omezení chyb špatným rozpouštěním je nutné rozpustit Monitor samostatně v menším množství čisté vody.
Závěr
Narůstající problémy s výskytem trávovitých plevelů v obilninách ukazují na aktuální potřebu přizpůsobení pěstitelských technologií pro omezení ztrát a intenzity jejich výskytu. Znamená to uplatnění systému důsledné regulace těchto druhů s využitím nepřímých (zpracování půdy, podmítka, osevní postup apod.) a především pak přímých chemických metod. Pro použití v ozimé pšenice má herbicid Monitor 75 WDG své nezastupitelné místo vzhledem k možnosti ochrany proti chundelce i pýru ve stejném termínu při vysoké spolehlivosti účinnosti a současně při účinku i na širší spektrum dvouděložných plevelů.
Ing. Karel Klem,
Zemědělský výzkumný ústav
Kroměříž, s. r. o.
