S rozšiřováním pěstování kukuřice se zvyšují také škody způsobené zavíječem kukuřičným. Hlavní projevy jeho škodlivosti jsou už obecně dobře známy. Housenky zavíječe kukuřičného vyžírají stéblo a palice kukuřice. Tím dochází jednak k oslabení rostliny, ale především k lámání rostlin v době sklizně. Výnosové ztráty tak mohou dosahovat 30 - 50, někdy dokonce i více procent.
Kromě toho dochází poraněním ke vstupu patogenních hub do organismu rostliny. Ty rostlinu značně oslabují. Co je však významnější, původci houbových chorob, zejména rodu Fusarium, produkují toxické látky (mykotoxiny), které mají nepříznivý vliv na zdravotní stav hospodářských zvířat.. Z toho důvodu rostou požadavky chovatelů na kvalitu krmiva.
Se zvyšováním intenzity napadení roste potřeba přímé ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným. Z chemických přípravků jsou k dispozici především pyrethroidy. Výsledky chemické ochrany jsou však velice kolísavé a nestabilní. V hodnoceních, která prováděli pracovníci tehdejšího odboru ochrany rostlin ÚKZÚZ se pohybovala účinnost dvou ošetření v rozpětí 16,6 - 99,5 %. Taková spolehlivost je samozřejmě v praxi neakceptovatelná. Průměrně lze počítat s účinností zhruba 60 %. Důvodem nízké účinnosti je zejména to, že nálet zavíječe trvá dlouhou dobu a chemickým ošetřením pokryjeme jen jeho malou část.
Moderní metodou ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným je použití biologického přípravku Trichoplus, využívajícího parazitické chalcidky rodu Trichogramma. Drobná vosička je vaječný parazitoid, který klade svá vajíčka do vajíček hostitelských druhů motýlů. Tam se vyvíjí, až se vylíhne dospělec další generace a opět vyhledává hostitelská vajíčka. Tak proběhne v porostu kukuřice několik generací. V tom také spočívá výhoda biologické ochrany kukuřice. Trichogramma se v prorostu kukuřice namnoží a působí po celou dobu náletu zavíječe, který trvá zhruba dva a půl až tři měsíce.
Přípravek Trichoplus jsou asi dva centimetry velké kapsle z tvrzeného polystyrenu, které uvnitř obsahují kukly parazitických vosiček. Kapsle chrání trichogrammu před nepříznivými podmínkami a zároveň umožňují snadnou aplikaci na poli. Aplikují se ručně, pracnost je asi 15 minut na hektar. Ošetření je opakováno - první na počátku náletu motýlů a potom znovu zhruba za sedm až deset dní.
Pro správnou účinnost je velmi důležitý optimální termín aplikace. Protože jeho přesné určení je poměrně obtížné, zajišťuje tuto službu dodavatel a pěstitel dostává produkt v termínu optimálním pro aplikaci. Vzhledem k tomu, že jde o biologický přípravek, který nelze skladovat, je nutné jej připravit na zakázku. Proto jsou přijímány objednávky do konce března.
Dlouhodobě se účinnost biologické ochrany pohybuje nad úrovní 70 % redukce housenek (průměr z tříletých sledování je 72,3 %) a snížení počtu zlomených rostlin je standardně více než 80 %. Při hodnocení výnosů zrna kukuřice na ošetřených a neošetřených plochách na pěti lokalitách v letech 1997 a 1998 bylo zjištěno zvýšení výnosu po ošetření kukuřice o 5,67 - 29,75 %. Průměrné zvýšení výnosu bylo o 15,1 %, což představovalo v absolutní hodnotě průměrné zvýšení sklizně zrna o 1,34 t.ha-1. Při ceně zrna 3700 Kč.t-1 znamená takové zvýšení výnosu při využití dotace na biologickou ochranu rentabilitu ošetření 468 %, to znamená ze z jedné koruny vložené do ošetření se vrací 4,70 Kč.
O ošetření kukuřice rozhodujeme vždy dopředu, protože v okamžiku, kdy jsme schopni zjistit poškození, je už na jakoukoli ochranu pozdě. V úvahu bereme rizikové faktory podporující výskyt zavíječe kukuřičného. Je to zejména intenzita výskytu v předchozím roce. Například loňský rok byl pro zavíječe výhodný, protože vlhké jaro a začátek léta umožnily dobré líhnutí larev. Proto bylo zaznamenáno poměrně značné napadení, přestože nálet motýlů byl nízký. Na dvaceti sledovaných lokalitách byl průměrný výskyt 1,2 housenky na rostlinu, což je zhruba o jednu třetinu více než v roce 2000. Hodnoty na jednotlivých lokalitách se pohybovaly od 0,5 po 2,5 housenky na rostlinu. Přitom hladina ekonomické škodlivosti pro zrnovou kukuřici je přibližně 0,5 housenky na rostlinu, nebo napadení zhruba 20 % rostlin.
Dalšími rizikovými faktory, které podporují výskyt zavíječe, jsou: pěstování kukuřice po kukuřici nebo v blízkosti loňského strniště, vysoké zastoupení kukuřice v oblasti, pozdní sklizeň, vysoké strniště, nedokonalé zapravení posklizňových zbytků nebo bezorebné zpracování půdy. Všechny tyto faktory bychom měli brát v úvahu při rozhodování o ošetření.
Ing. Martin Bagar, PhD.,
Biocont Laboratory, spol. s r. o.
