Roundup - přípravek bez hranic

Přípravek Roundup oslavil letos již 27 let od svého uvedení na trh v USA, Malajsii a Velké Británii. To samo o sobě není nijak zvlášť důležité výročí, nebýt jednoho faktu - přípravek Roundup se za 27 let své historie stal z neznámého herbicidu číslem jedna, jedničkou v prodeji na celém světě. Používají jej v zemědělství, lesnictví, na zahradách, v průmyslu a jinde miliony uživatelů. Mnohé z nich určitě napadla otázka, jak vlastně takový herbicid vzniká.

Odpověď se zdá být jednoduchá - někde v laboratoři alchymista chemik bádá, až něco vymyslí a my to pak používáme, když se to osvědčí.
Skutečnost je však docela jiná. Objev je možné učinit pouze usilovnou prací a je k němu zapotřebí i kus štěstí. Vlastní metodika použití přípravku je potom výsledkem práce mnoha lidí z mnoha zemí. Na nových směrech využití přípravku Roundup se významnou měrou podíleli také odborníci z České republiky.

Všechno je jinak

Vlastní účinná látka přípravku Roundup byla objevena souhrou usilovného výzkumu a náhody. Tyto dva fakty hrály úlohu při jejím zrodu hned dvakrát. Především Monsanto v 70. letech usilovně hledalo řešení pro farmáře, jejichž pole se zamořovala vytrvalými pleveli. Monsanto v té době slavilo úspěch se selektivními preemergentními herbicidy Lasso a Avadex, a proto vytvořilo tým lidí k hledání postemergentů účinkujících systemicky na vytrvalé plevele.
Do toho se vložilo trochu štěstí, protože v plastové divizi společnosti se úplně jiný tým dr. Kurta Moedritzera zabýval změkčovači vody. Aby se neplýtvalo úsilím všech týmů, každá nová látka z oddělení plastů se zároveň testovala ve skleníku na herbicidní aktivitu. Proto došlo i na testování takových exotických látek, jako byla fosfoniová kyselina, u níž se žádná herbicidní aktivita nikdy nepředpokládala. Při jednom z testů byl objeven účinek dvou derivátů fosfoniové kyseliny na plevele. Aktivita nebyla moc vysoká, ale účinek na do té doby nezdolné plevele byl slibný. Proto přišel na řadu další tým vedený panem Johnem Frantzem, který syntetizoval sérii mnoha desítek dalších analogů fosfoniových kyselin a aplikoval je na cílené rostliny. Ukázalo se, že ta pravá molekula je hned číslo tři v pořadí - glyfosát.
Zároveň se také zjistilo, že glyfosát je světu znám již od roku 1950, kdy jej syntetizoval švýcarský chemik dr. Henri Martin pro farmaceutickou firmu Cilag. Aktivita molekuly proti plevelům tehdy ani později objevena nebyla, zřejmě proto, že ji nikdo u fosfoniové kyseliny nehledal. Až o dvacet let později se díky cílenému programu vyhledávání potenciálního herbicidu podařilo objevit vlastnosti glyfosátu.
Uplynuly však ještě čtyři roky vývoje testování účinné látky a tvorby té nejsprávnější formulace, než v roce 1974 Monsanto oznámilo registraci nového přípravku Roundup.

K čemu to vlastně bude?

Zpočátku bylo velmi těžké najít pro přípravek Roundup použití. Registrován byl nejprve proti plevelům na volných plochách, v sadech, vinicích a na plantážích. V době masového šíření selektivních herbicidů byl totální herbicid Roundup oříškem. Prakticky si kromě několika optimistických tvůrců přípravku nikdo nebyl schopen představit, co lze s přípravkem, který likviduje všechny plodiny, dělat. Profesionální slepota byla první překážka v cestě za úspěchem přípravku. Teprve usilovná spolupráce s farmáři přinesla první ovoce.
Přípravek, který nelze použít v plodině, se musí použít ještě před setím a tady byl problém. Vytrvalé plevele na jaře nerostou, je třeba je ničit již v předcházející sezóně. To bylo pro pěstitele v té době zcela nové a nebylo snadné je přesvědčit, aby aplikovali přípravek na plevele na podzim, kdy si ukládají zásobní látky. Nešlo to jinak než osobním přístupem, testováním na farmách.
Roundup byl aplikován na pole na podzim, kdy farmář často již nestihl pořádně porovnat účinnost, ale jaro bylo překvapením - 99% účinnost proti mechanické kultivaci, jejímž výsledkem byl účinek asi 40 – 50 %. To bylo jako porovnávat Saharu s botanickou zahradou. Navíc, byl-li farmář zároveň vlastníkem pozemku, nebylo třeba jej přesvědčovat o tom, co znamená investice do odplevelení a kolik přinese na zvýšené úrodě. Od té doby se objem prodeje přípravku Roundup začal nepřetržitě zvyšovat. Začala první fáze rozvoje herbicidu, který změnil tvář zemědělství.

Jak jej co nejlépe využít
Jedinečných vlastností přípravku Roundup je víc než jen spolehlivá účinnost. Druhou z nich je unikátně nízká toxicita. Přípravek je neškodný necíleným organismům, nehromadí se v potravním řetězci ani v životním prostředí a je biologicky odbouráván. Takové vlastnosti přípravku byly přímo výzvou pro ověření účinnosti při desikaci plodin. Nastala druhá etapa použití přípravku. Farmář mohl najednou zlikvidovat plevele a navíc si usnadnil sklizeň obilnin a olejnin. To vše se ovšm lépe řekne, než udělá, protože farmáři opravdu neradi vjíždějí do pole, když obilí zrovna zraje. Výsledky však předčily očekávání, a tak se Roundup na konci 80. let začal používat také před sklizní plodin. V roce 1988 se tyto aplikace poprvé zkoušely i v Československu, například na JZD Ploština. Přesto trvalo ještě celých sedm let, než předsklizňové aplikace v Čechách a na Slovensku zdomácněly.
Součástí předsklizňových aplikací bylo také sledování vlivu přípravku Roundup na výskyt zahnědlých špiček u sladovnického ječmene. V letech 1989 - 1992 se touto problematikou zabýval Ing. Vladimír Bezděk, CSc., z Agrochemického podniku Kroměříž. Závěrečná zpráva konstatuje, že ve všech případech se dosáhlo po aplikaci přípravku Roundup vysoce významného snížení výskytu biologicky poškozených zrn. Výsledkem bylo doporučení aplikace nízkých dávek přípravku Roundup ve sladovnickém ječmeni. Tuto metodu nyní pěstitelé používají ve všech zemích Evropy.
Mezitím již Monsanto dávno začalo připravovat další fázi rozvoje přípravku. Máme-li herbicid, který účinkuje na všechny plevele, co takhle vyšlechtit rostlinu - plodinu, na kterou účinkovat nebude! V roce 1986 vyklíčila v laboratoři první rostlina sóje, která snesla běžné dávky herbicidu Roundup. Od této chvíle se začalo odpočítávat deset let od začátku další etapy rozvoje přípravku.
Následovaly další události. Dvě z nich měly opět svůj počátek v Čechách. První byl KONTEST R. Dlouhou dobu se již experimentovalo s použitím přípravu Roundup v lese v nových výsadbách kultur. Tady - především v severských státech - bylo problémem nalézt optimální dobu, kdy Roundup aplikovat, aby nedošlo k poškození sazenic jehličnanů. Vědělo se, že jakmile dozrají nové výhony, lze Roundup aplikovat bez obav z úletu na jehličnany. Po vyzrání jej totiž letorosty již nepřijmou. Doc. Ing. Zdeněk Černý, CSc., externí spolupracovník společnosti Monsanto, našel řešení. Stačí zkontrolovat výhony na obsah ligninu, který indikuje jejich vyzrálost. Jednoduchou sadou dvou chemikálií se potře rozpůlený výhon a pokud zčervená, lze Roundup aplikovat. Testovací sada KONTEST R se nyní úspěšně používá a také se z ČR vyváží.
Druhým úspěchem se stalo používání injektáže přípravku Roundup do vzrostlých plevelných stromů v lesních porostech. Díky spolupráci Ing. F. Matějovského a Ing. Huberta Čížka, CSc., se tato metoda likvidace invazních dřevin uplatnila v národním parku Galapágy. Tam se šíří nepůvodní druhy, například chinovník, a potlačují místní vzácnou floru. Vzhledem k tomu, že je na veřejnosti velmi nepopulární použití jakékoliv chemie v národním parku, byla forma injektáže přípravku do rostlin vlastně vynikajícím řešením. Přípravek je speciální puškou přímo vstřelován do cíleného stromu. Ten odumírá a přípravek se v něm postupně rozloží. Takový postup je i laická veřejnost ochotna tolerovat. V současnosti je jedna sada využívána také v České republice.
Začátkem 90. let se začaly šířit nové technologie zpracování půdy a Roundup v nich sehrál rozhodující úlohu při potlačování plevelů. Poprvé tak umožnil změnit zemědělství. O tom ale až o měsíc později, v dalším díle tohoto článku.

Ing. Jiří Matus,
Monsanto CR, s. r. o.