Oblasti zranitelné znečištěním dusičnany ze zemědělství zahrnují zhruba 36 % rozlohy České republiky a asi 42,5 % plochy zemědělské půdy. Na konferenci ke směrnici EK o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů to řekl náměstek ministra zemědělství Lubomír Konšel. Podle odhadu MZe si směrnice v ČR vyžádá investiční náklady asi 28,3 miliardy korun.
Největší investice přitom představují výstavba a obnova skladů statkových hnojiv a rekonstrukce stájí. Další náklady pak mohou být podle Konšela spojeny například s dopravou nebo nižšími výnosy zemědělců.
ČR nepředpokládá pro nitrátovou směrnici přechodné období a zavázala se splnit administrativní a technické nároky normy k referenčnímu datu vstupu do unie, tedy k 1. lednu 2003. K financování implementace mají podle Konšela sloužit vlastní zdroje zemědělců, státní rozpočet, program předvstupní pomoci Sapard a sektorový operační program pro rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
V loňském roce byly vedle vymezení zranitelných oblastí přeneseny požadavky nitrátové směrnice do tuzemské legislativy. Dále byly zpracovány zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu před znečištěním dusičnany. Letos je podle Konšela třeba připravit tzv. akční programy, které stanovují zvláštní režimy hospodaření v citlivých územích, zajistit pravidelné sledování kvality vod a pokračovat ve školení zemědělců.
Zpracováno podle zprávy ČTK
