15.04.2002 | 10:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Význam listových chorob u pícních a trávníkových odrůd trav

Poškození listové čepele spojené s následným zasýcháním a ztrátou funkčnosti celých listů může vyvolávat u travních druhů využívaných pro různé účely (píce, semena, trávník) řada patogenů především houbového původu. Za typické představitele listových skvrnitostí lze označit především druhy rodů Drechslera, Mastigosporium a Cladosporium (syn. Heterosporium), kteří jsou rozšířeni po celém světě na travních porostech luk, pastvin i nezemědělsky využívaných ploch.

K nejdůležitějším hostitelům patří významné travní druhy mírného pásma - jílek vytrvalý (Lolium perenne L.), jílek mnohokvětý jednoletý (Lolium multiflorum Lam. var. westerwoldicum Wittm.), jílek mnohokvětý italský (Lolium multiflorum Lam. subsp. italicum (A.Br.)Volkart), kostřava luční (Festuca pratensis Huds.), kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.), kříženci rodů Lolium a Festuca, dále psárka luční (Alopecurus pratensis L.), srha laločnatá (Dactylis glomerata L.), lipnice luční (Poa pratensis L.) a bojínek luční (Phleum pratense L.).
Škody způsobené těmito houbami jsou na produkčních porostech luk a pastvin poměrně obtížně vyčíslitelné a jejich negativní působení většinou uniká pozornosti. Samostatnou kapitolou jsou škody způsobené na trávnících, které se projevují zejména změnou barvy porostu spojenou se zhoršeným estetickým vjemem.
V širším slova smyslu lze za listové choroby považovat i graminikolní rzi a padlí travní, které mohou ve svém důsledku způsobovat podobné škody jako původci typických listových skvrnitostí.
K nejdůležitějším původcům skvrnitostí listů na travách patří: Drechslera andersenii Lam.; Drechslera dictyoides (Drechsler)Shoem., anamorfní stadium houby Pyrenophora dictyoides Paul et Barbery; Drechslera poae (Baudys)Shoem.; Drechslera siccans (Drechsler)Shoem., anamorfní stadium houby Pyrenophora lolii Dovastan; Mastigosporium album Riess; Mastigosporium rubricosum (Dearn.&Barth.)Nannf.; Cladosporiu phlei (C.T.Greg.)de Vries (syn. Heterosporium phlei Gregory).
Nejzávažnějšími a nejrozšířenějšími původci listových skvrnitostí jsou houby rodu Drechslera. Identifikace jednotlivých druhů podle příznaků, které vyvolávají, je velmi obtížná. V případě výskytu několika druhů na jednom hostiteli je diferenciace takřka nemožná pro velkou podobnost příznaků. Na druhé straně tentýž patogen může vyvolávat různé typy skvrnitostí na různých hostitelích; byla popsána dokonce „meziodrůdová“rozdílnost příznaků vyvolaná jedním původcem (Burhenne 1992, Lam 1985).
Skvrnitosti vyvolávané Drechslera andersenii na druzích rodu jílek a Drechslera dictyoides (navržené označení onemocnění síťovitá skvrnitost kostřav) na kostřavě luční jsou podobné. Obě houby vytvářejí podlouhlé, často příčně umístěné skvrny na listech, se žlutým lemem, který se postupně zvětšuje a listy pak vadnou a usýchají. Drechslera siccans se na svém hlavním hostiteli jílku vytrvalém projevuje velkým množstvím malých tmavých skvrn, které se zvětšují; na kostřavě luční vyvolává tentýž parazit velmi často leze s hnědým středem. Pro toto onemocnění je navržen název síťovitá skvrnitost jílků.
Drechslera poae vyvolává na svém hlavním hostiteli lipnici luční drobné, hnědě fialové skvrny, které se později zvětšují a velmi typická je pro ně perforace střední části. Za podmínek příznivých pro rozvoj této choroby (je pro ni navržen název modrohnědá skvrnitost lipnic) může onemocnění postihovat i listovou pochvu, plodné stéblo včetně květenství a způsobovat jeho zlomení a zasýchání. Tento původce může hrát významnou úlohu i v trávníkářství, kde vyvolává u porostu s převahou lipnice luční velké skvrny, barevně odlišitelné, vedoucí k úhynu napadených míst (choroba je označována jako melting-out).
Druhy rodu Mastigosporium se vyskytují na psárce luční a srze laločnaté. Pro Mastigosporium album je typická tvorba tmavě fialových skvrn s bílým středem na listových čepelích i pochvách, popřípadě stéblech, v jarním období (navrhovaný název onemocnění: fialově hnědá skvrnitost psárky), pro Mastigosporiu rubricosum jsou příznačné tmavé drobné skvrny na listech, často přecházející v zasýchání části listů (navrhovaný název onemocnění: očkovitá skvrnitost srhy). Houba Cladosporium phlei je úzce specializována na druhy rodu bojínek a způsobuje tvorbu kulatých, drobných, fialově zbarvených skvrn na listech (skvrnitost bojínku).
Nejvýznamnější původci listových skvrnitostí trav - houby rodu Drechslera - patří k fakultativním parazitům, kteří mohou přežívat v anamorfním, teliomorfním i myceliálním stadiu jak na odumřelých, tak na živých částech svých hostitelů. Patří dále k chorobám přenosným semeny. Hlavním zdrojem infekce jsou konidie přenášené vodou a vzduchem. Některé druhy jsou producenty toxinů (například Drechslera siccans tvoří siccanin a De-o-methyldiaporthin) vyvolávajících tvorbu chloróz a nekróz na listech (Paul 1995).
Hospodářskou škodlivost původců významných listových skvrnitostí (mimo rzi a padlí) je třeba vidět u pícninářsky využívaných travních druhů především v oblasti kvality. Již mírné napadení houbami rodu Drechslera (D. dictyoides a D. siccans) může vyvolat snížení obsahu stravitelné sušiny, obsahu vodorozpustných cukrů, tuku, hrubého proteinu a všech aminokyselin, jak vyplývá z pokusů Isawy (1983) a Lam (1985)s jílkem mnohokvětým. U semenářských porostů lze přímou škodlivost vidět v případě silného výskytu skvrnitosti způsobené Drechslera poae, která je sto vyvolat částečnou běloklasost u metajících květenství. Nepřímá škodlivost listových skvrnitostí vyplývá ze schopnosti (spolu se rzemi a padlím travním) vyvolat tzv. nouzové dozrávání semen (způsobené opadem listů v době metání v důsledku napadení); tím může byt ohrožena kvalita semen (snížená hmotnost tisíce semen, popřípadě klíčivost).
Plošná skvrnitost trávníku (melting-out) způsobená Drechslera poae není u nás příliš častým jevem. Pravidelně se však vyskytují listové skvrnitosti na trávnících s převahou odrůd jílku vytrvalého, psinečku výběžkatého nebo lipnice luční v podzimním období, zejména u extenzivně sekaných travnatých ploch. Důsledkem je hnědé až šedé zabarvení porostu, většinou bez negativního vlivu na vytrvalost či přezimování porostu.
Chemická ochrana u pícninářských porostů nepřipadá v úvahu, u semenářsky využívaných kultur trav, se zřetelem na absenci pravidelného silného výskytu, není rovněž aktuální. U trávníku jsou doporučovány při silném výskytu skvrnitosti listů přípravky s těmito účinnými látkami: anilazin, carbendazim + prochloraz, chlorthalonil, iprodion, mancozeb, prochloraz, tridimefon a vinclozolin (Eurogreen 2000).
Listové skvrnitosti, které se vyskytují u pícních a trávníkových druhů trav, jsou pravděpodobně dosud nedoceněnými chorobami a o jejich skutečné hospodářské škodlivosti víme zatím poměrně málo. Velmi brzy bude nutné zařadit do šlechtitelských programů výběry na odolnost vůči původcům těchto onemocnění, soustředit se na výzkum přenosu konidií semeny a na možnost jejich moření a na větší uplatnění integrované ochrany. Přes naše dílčí znalosti o listových skvrnitostech trav a jejich původcích lze konstatovat, že nepatří k limitujícím onemocněním u druhů čeledi Poaceae využívaných pro zemědělské i nezemědělské účely.

Ing. Bohumír Cagaš, CSc.,
Oseva PRO, s.r.o.,
Výzkumná stanice Rožnov - Zubří

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down