Sójové boby nacházejí uplatnění v potravinářském průmyslu (výroba oleje, mléka, tofu, omáček, lecitinu, plnotučné nebo odtučněné mouky, náhražek do uzenin, čokolád, náhražka masa, granulát, atd.
Pro zemědělce je sója nenahraditelným zdrojem bílkovin v krmných směsích. Její význam a zastoupení stále roste s postupným ústupem od používání masokostních a rybích mouček. Sójové boby nejčastěji obsahují zhruba 20 % tuku a 35 - 37 % bílkovin. Pro využití sójových bobů jako zdroje krmiva je nezbytná jejich další úprava, jejíž součástí vždy musí být zahřátí bobů nebo výsledného produktu. Důvodem nutnosti zpracování je úprava bílkovin pro lepší zpřístupnění trávicímu traktu a likvidace dalších faktorů bránících stravitelnosti. Existují tři základní druhy výrobků použitelných jako krmivo
Sójový extrahovaný šrot je výrobkem, který vzniká po vylisování a extrakci oleje ze sójových bobů. Výrobek je nejčastěji používaným krmivem s obsahem asi 43 - 48 % dusíkatých látek (NL) a 0,5 - 1,5 % tuku. Extrakci provádějí velké podniky - v České republice je jediným zpracovatelem podnik Setuza, a. s.
Plnotučný sójový šrot nebo vločky je produkt, obsahující asi 40 % bílkovin a 20 % tuku, který vzniká tepelnou úpravou sójových bobů - nejčastěji zpracováním na extrudéru, mikronizéru, roasteru, toasteru a následným sešrotováním nebo vločkováním. V České republice existuje několik podniků schopných provádět zmíněnou úpravu, v prvním pololetí roku 2002 mají přibýt další dva. Produkt je vysoce hodnotným komponentem krmných směsí pro drůbež a mladé kategorie prasat. Pro vyšší kategorie žíru prasat a pro vysokoprodukční dojnice se míchá se sójovým extrahovaným šrotem.
Částečně odtučněný sójový šrot nebo vločky vznikají stejným postupem jako plnotučné produkty, následně jsou však z produktu vylisovány asi dvě třetiny oleje. V současné době bohužel taková linka v ČR neexistuje.
Krmné parametry sójových krmiv, sójových bobů, hrachu a bobu jsou uvedeny v tabulce.
Ing. Marek Podrábský,
Zemědělská agentura, s. r. o.,
Praha