Přijetím nových zákonů či úpravou existující legislativy o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) se Česká republika zařadila mezi země, které se touto problematikou hodlají vážně zabývat.
Nová legislativa umožňuje nejen laboratorní či pokusné, ale také praktické využívání GMO, produktů moderních biotechnologií. Důkazem je první komerční registrace geneticky modifikované plodiny (GMP) v ČR Roundup Ready sóji. Sója, jež je tolerantní k herbicidu Roundup, je “uvolněna do oběhu” podle zákona č. 153/2000 Sb. a podle zákona o potravinách č. 306/2000 Sb.
V praxi to znamená možnost jejího importu a zpracování obdobně jako u sóji nemodifikované. Firma Monsanto považuje tyto registrace za velmi důležité, neboť vytvářejí základní podmínky pro standardní využívání transgenních produktů. Roundup Ready sója je navíc nejrozšířenější transgenní plodinou na světě, takže lze předpokládat její využití také u nás.
Aplikace biotechnologií v zemědělství jsou považovány za mezník ve vývoji zemědělských technologií. Představují způsob, jak zvýšit efektivitu zemědělství cestou zjednodušení pracovních operací, zvýšením kvality a objemu produkce. Kritici tvrdí, že jejich pěstování přináší řadu významných rizik, ta však nebyla nikdy potvrzena. Naopak skutečnost, že mohou být často šetrnější k přírodě, se v hluku různých dezinformačních kampaní často ztrácí. Bylo provedeno mnoho studií porovnávajících nutriční parametry a zdravotní hlediska obsahových látek krmiv odvozených od transgenních plodin a jejich netransgenních forem. Desítky studií byly realizovány na přežvýkavcích a monogastrech a nebyly zaznamenány žádné negativní účinky transgenních plodin. Nebyly zpozorovány žádné biologicky významné rozdíly vzhledem k obsahovému složení nebo krmné hodnotě testovaných materiálů mezi krmivy odvozenými od transgenních plodin a jejich netransgenními formami.
Podstatou současných nejrozšířenějších transgenních produktů je tolerance k herbicidu - odolnost vůči glyfosátu, účinné látce herbicidu Roundup (uváděná jako Roundup Ready) a odolnost proti některým významným hmyzím škůdcům, označovaná jako BT.
Společnost Monsanto se zapsala do historie zemědělství dvěma výraznými událostmi. První bylo v roce 1972 objevení molekuly glyfosátu, jež je účinnou látkou populárního neselektivního herbicidu Roundup, který se vyznačuje mimořádně příznivými ekotoxikologickými vlastnostmi. Druhým významným momentem je pak přínos firmy v oblasti biotechnologií a vývoje metod genetického inženýrství, kde se Monsanto stává lídrem aplikovaných biotechnologií v zemědělství. Právě skloubení těchto dvou událostí dalo možnost vzniku zcela unikátních, přímo revolučních postupů v oblasti herbicidní ochrany rostlin. Prvním praktickým výsledkem na tomto poli byla registrace (1995) a komerční uvedení (1996) nových odrůd nejrozšířenější geneticky modifikované plodiny na světě - Roundup Ready sóji, odolné vůči herbicidu Roundup.
Podstatou této tolerance jsou nové geny, které byly vloženy do rostlin, aby byly překonány účinky glyfosátu. Glyfosát (N-fosfonometylglycin) inhibuje aktivitu enzymu EPSPS (5-enolpyruvylšikimát-3-fosfátsyntázy), který zprostředkovává syntézu aromatických aminokyselin. Nefunkční enzym blokuje syntézu aromatických aminokyselin, což vede ke smrti rostliny. Tento enzym je obdobný u bakterií i u rostlin. U rostlin tolerantních k Roundupu je funkce rostlinného EPSPS nahrazena modifikovaným EPSPS enzymem, který spolu s dalšími doprovodnými geny odpovídá za tuto herbicidní toleranci. K přenosu nových genů do rostlin je využíváno speciálních vektorů - plasmidů, do jejichž DNA je možné včleňovat cizí DNA a tyto jsou pomocí různých metod přenášeny do rostlin.
Sója patří mezi nejrozšířenější “Roundup Ready” produkty. V roce 2001 byla celosvětově pěstovaná na ploše 31,8 mil. hektarů, což je asi 62 % celkové plochy všech pěstovaných transgenních rostlin.
Ing. Martin Singer,
MONSANTO ČR, s.,r.,o.
