Jetel luční je naší nejrozšířenější jetelovinou. Je pěstován především v oblasti bramborářské a v oblasti podhorské, ale lze jej pěstovat i ve vybraných lokalitách výrobní oblasti řepařské i kukuřičné. Význam jetele lučního je všeobecně znám. Vedle jeho úlohy producenta vysoce kvalitní biomasy pro krmné účely je třeba zdůraznit jeho nezastupitelnou úlohu jako zdroje organické hmoty v půdě a jeho kladný vliv na půdní strukturu.
Jetel je pěstován ve dvou formách, jetel luční diploidní a jetel luční tertaploidní. Mimo hlavni rozdíl, který je dán počtem chromozomů, se tyto formy liší i po stránce morfologické a také ve svých požadavcích na půdní a klimatické podmínky. Dále se budeme zabývat jen jetelem lučním diploidnim. Splněni požadavků, které jsou kladeny na tuto plodinu je ovlivněno několika faktory.
V prvé řadě je to vyšlechtění kvalitní odrůdy s odpovídajícími parametry, ale neméně důležité je její plošné rozšíření, které je plně závislé na namnožení osiva. Semenářství je tedy velmi důležité a je nutno mu věnovat velkou pozornost.
Jetel luční je náročný na dostatek půdní vláhy a v důsledku toho vyžaduje spíše půdy těžší, utuženější, s dobrou zásobou fosforu a drasla. Na půdách lehkých a výsušných často vymrzá. Z hlediska půdní reakce mu vyhovují půdy s pH 5,8 - 6,0. Aplikace draselných a fosforečných hnojiv je vhodná k předplodině nebo krycí plodině.
Semenářské porosty jetele lučního se dusíkem nehnojí, účelné je i snížení dávky dusíku k předplodinám a krycím plodinám, aby v půdě nezůstával nevyužitý dusík. Z mikroprvků mají semenné porosty jetele vyšší nároky na bór a molybden. Doporučená dávka je 1 -3 kg.ha-1 č.ž. bóru a 0,5 – 1 kg.ha-1 č.ž. molybdenu. Pro zařazení do osevního postupu je rozhodující skutečnost, že dle zákona 96/1996 Sb. a vyhlášky 191/1996 Sb. O odrůdách, osivu a sadbě smí jetel být vyséván na stejném pozemku až po čtyřech rocích.
Z hlediska semenářského tkví další nebezpečí v podobě tzv. tvrdých semen v půdě, které zde přetrvávají 10 i více let. Z tohoto důvodu se nedoporučuje zakládat semenný porost jetele lučního na pozemku, kde byl pěstován jetel plazivý, zvrhlý, nebo jiná podobná jetelovina. Kvalita budoucího semenářského porostu je ovlivněna už technologií založení porostu. Základním předpokladem kvalitního porostu je vysoká kvalita použitého osiva. Dalším předpokladem je nezaplevelený pozemek.
Semenářský porost může být zakládán buď formou čisté kultury, což se uplatňuje ve zcela speciálních podmínkách, anebo v podsevu, což je nejvíce používaný způsob.
Jako krycí plodina je nejčastěji používán ječmen jarní nebo bob na zeleno a podle současných zkušeností i pšenice jarní na zrno (výsevek 160 - 200 kg.ha-1). Možné je též použít kukuřici.
Po zasetí krycí plodiny je pozemek utužen rýhovanými vály a napříč řádků je zaséván jetel jako podsev. Výsevek jetele by se měl pohybovat kolem 12 -15 kg.ha-1, rozteč řádků 250 mm. Pro pravidelné vzcházení je důležitá rovnoměrná hloubka setí 1,5 - 2 cm.
Je nutno věnovat pozornost sklizni krycí plodiny, protože často dochází k poškození porostu. Krycí plodinu nesklízíme za mokra, abychom zabránili rozježdění porostu. Dbáme na dokonalé sklizení krycí plodiny a včasné odstranění posklizňových zbytků, aby nedošlo k vyležení podsevu. V případě vyšších srážek a většího nárůstu hmoty podsevu jetele před zimou je vhodné vykonat strniskovou seč. Před nástupem zimy se porost při vhodné půdní vlhkosti uválí lučním válem. V případě velkého zaplevelení se porost odplevelí přípravky a způsobem uvedeným v příslušné metodice.
Na jaře v užitkovém roce se provádí válení lučním válem a to ihned, jakmile to stav půdy dovolí. Dalším faktorem ovlivňujícím výnos semene je termín první seče, poněvadž téměř 100 % semenných porostů jetele lučního se sklízí ve druhé seči. V případě, že zemědělský podnik nepotřebuje zelenou hmotu, provádíme tzv. přižínací seč, tj. v období asi mezi 10. -15. květnem (velmi brzy, tak aby nebylo příliš mnoho zelené hmoty) a pokosenou hmotu necháme ležet přímo na pozemku. Nový porost do druhé seče bez problému proroste pokosenou hmotou, která během krátkého času zetlí a při sklizni porostu na semeno se již prakticky ztrácí. Při přižínání 10. -15. května, kdy porost ještě nekvete, je silně potlačen výskyt nosatčíků, kteří se živí vyžíráním květů jetele lučního.
Při klasickém přižínání {v 1.seči, kdy se zelená hmota odváží z pole), by termín neměl překročit 5.červen. V této době je již porost na začátku kvetení až v plném kvetení (dle ranosti odrůdy). Porost ve druhé seči je nutno ošetřit ve fázi butonizace, aby se zabránilo poškození květu nosatčíkem. Nutnost zásahu se ověřuje zjištěním výskytu dospělých jedinců v porostu. Použití chemických prostředků je opět dáno metodikou. Při výskytu obtížně čistitelných plevelů (šťovíky, silenky, knotovky, kokotice) a jiných druhů jetelovin je třeba provést selekci.
Dalším důležitým faktorem je termín desikace. Předčasná desikace znamená zvýšení počtu zaschlých a nedozrálých semen. Při opožděné desikaci dochází k rozpadu suchých hlávek a zvýšení ztrát. Optimální termín desikace je období, kdy je v porostu 80 – 85 % hnědých hlávek a semena jsou vybarvená. Desikujeme za stálého suchého počasí dávkou
3 l.ha-1 přípravku Reglone za použití smáčedla.
Vlastní sklizeň semenného porostu se provádí 6 - 8 dnů po desikaci sklízecí mlátičkou, kterou je nutno seřídit tak, aby nedošlo ke ztrátám a k mechanickému poškození osiva. Do mlátícího koše vkládáme vylušťovací vložku (drhlík). Další péče o získané osivo ovlivňuje jeho biologickou hodnotu. Protože se osivo sklízí při vlhkosti 20 –30 %, je třeba provést dosušení. Sušíme na roštové sušce vháněným studeným vzduchem. Po usušení je třeba osivo vyčistit na požadovanou normu.
Z jetele lučního se obtížně čistí tyto jiné příbuzné kulturní druhy: jetel plazivý,
jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a žlutá, vojtěška setá.
Semenářství jetele plazivého (Trifoiium repens L.)
Jetel plazivý patří do čeledě rostlin vikvovitých (Viciaceae). Je vytrvalou rostlinou, nízkou, dosahující výšky cca 20 až 30 cm, je světlomilný. Kořen má kůlový a trs vzpřímený. Lodyhy má poléhavé až plazivé, kořenující, na konci vystoupavé, lysé, nahoře krátce chlupaté. Listy má trojčetné, dlouze řapíkaté, lístky jednotlivé, klínovitě obvejčité až široce elipsovité, přisedlé, jemně zubaté, se světlou příčnou skvrnou. Palisty má velké, blanité, osinkatě špičaté a srostlé. Květenství tvoří úžlabní hlávky. kulovité, na dlouhých stopkách, které jsou delší než listové řapíky. Květy jsou drobné, vonné, oboupohlavní, souměrné,
pětičetné, barvy bílé až slabě nazelenalé. Plodem je dvousemenný až čtyřsemenný podlouhlý lusk, v němž je drobné semeno srdčitého tvaru dlouhé 1 až 1,5 mm, lesklé, žluté až zelenožluté. HTS je cca 0,6 až 0,8 g.
Jeteloviny jsou nejen největším a nejlevnějším producentem stravitelných dusíkatých látek, ale současně i významně obohacují půdu o dusík. Mezi těmito jetelinami zaujímá významné místo jetel plazivý. Má i velký význam z hlediska travních porostů. Vyniká velmi dobrou chutností, vysokým obsahem stravitelných dusíkatých látek, ale také popelovin, zejména vápníku. Jeho organická hmota má velmi nízký obsah ligninu a příznivou skladbu aminových kyselin.
Semenářství jetele plazivého musíme věnovat zvýšenou pozornost a vytvářet podmínky pro docílení uspokojivých výnosů semene. Výnosy u jetele plazivého kolísají, neboť produkce semene je do značné míry ovlivňována i půdně klimatickými podmínkami. Zejména klimatické podmínky jsou v jednotlivých oblastech i sklizňových letech dosti rozdílné. Závažné je zjištění, že s klesající teplotou stoupá pylová sterilita (noční teploty v době květu by neměly klesnout pod 10 °C) a suché letní období stimuluje tvorbu semen.
Jetel plazivý není náročný na půdní podmínky, neboť roste kromě extrémních půd téměř všude. Optimum pH pro semenářské kultury je 6 - 6,5 a nemělo by klesnout pod 5,5. Nejvhodnější jsou pro jetel plazivý půdy lehčí, hlinité, hlinitopísčité s minimem kamení, výhřevné, které však nejsou příliš vysychavé. Nelze doporučit půdy s vyšším obsahem humusu a tím i vyšším obsahem dusíku v půdě, neboť dusík nepodporuje tvorbu generativních orgánů u semenářských porostů. Je nutný dostatek vápníku a stopových prvků v půdě. Semenářské porosty je nutné zakládat v teplejších lokalitách, na pozemcích jižně a jihovýchodně exponovaných, kde účinně pracují opylovači. Všeobecně jsou nevhodné polohy s nadmořskou výškou nad 550 metrů. Po sobě může jetel plazivý následovat nejdříve za 4 roky.
Výživa a hnojení semenářských kultur musí být zaměřeny na podporování nasazení květů a k omezení tvorby hmoty. V roce zásevu hnojíme pouze pro krycí plodinu, bez dusíku, v užitkovém roce pro jetel plazivý již nehnojíme. Na půdách, které vyžadují vápnění, použijeme 2 t.ha-1 vápence, který dodá i hořčík.
Předpokladem úspěchu při pěstování jetele plazivého na semeno je bezplevelný a řádně vyrovnaný pozemek, který je bez kamene. Půdu je nutno připravit „po zahradnicku“ tak, aby byl výsev uskutečněn do jednotné hloubky a při sklizni v následném roce byly co nejnižší ztráty.
Jako krycí plodina jsou nejvhodnější oves nebo bob na zeleno, v posledních letech se nám osvědčila i jarní pšenice na zrno s výsevkem do 200 kg.ha-1. Je možno použít i ječmen jarní na zrno. Semenářský porost může být zakládán i formou čisté kultury, což se uplatňuje ve zcela speciálních podmínkách. Po zasetí krycí plodiny pozemek uválíme rýhovanými vály a napříč řádků ihned vyséváme jetel do řádků 25 cm širokých, do hloubky 1 -1,5 cm s výsevkem 6 - 7 kg.ha-1. Po zasetí již nezavlačujeme, abychom nevyvláčeli kameni. Je nutno věnovat pozornost sklizni krycí plodiny, protože často dochází k poškození porostu.
Krycí plodinu nesklízíme za mokra, abychom zabránili rozježdění porostu. Dbáme na dokonalé sklizení krycí plodiny a včasné odstranění posklizňových zbytků, aby nedošlo k vyležení podsevu. V případě větších srážek a většího nárůstu hmoty před zimou je nutno provést strniskovou seč, nejpozději 3 týdny před ukončením vegetace. Před nástupem zimy, při vhodné půdní vlhkosti, je nezbytné porost uválet lučními vály a v případě velkého zaplevelení provést chemické odplevelení povolenými přípravky podle metodiky. V užitkovém roce na jaře, jakmile to stav půdy dovolí, je nutno pozemek znovu uválet lučními vály.
Na začátku butonizace (do poloviny května) je žádoucí jetel plazivý přižnout. Při časné seči, kdy porost netvoří velké množství hmoty je možno posekanou hmotu ponechat na pokosu a jetel plazivý zaschlou hmotou pak proroste). Tento agrotechnický zásah zajistí
stimulaci tvorby nadzemních výběžků, redukci zastínění porostu v kritické době,
podporu tvorby květních hlávek, které se tvoří v paždí listů v horních částech nadzemních výběžků. Dále podpoří maximální kvetení porostu během července, kdy noční teploty bývají nejvyšší a kdy je předpoklad dobrého opylení. Toto přižínání však neprovádíme na velmi lehkých a výsušných půdách.
Jetel plazivý je cizosprašná rostlina. Potřeba přsunu včelstev závisí na velikosti parcely a počtu stabilních včelstev v nejbližším okolí. Na metr čtvereční by v optimálním čase mělo připadnout více včel.
Velkou pozornost je třeba věnovat uznávacímu řízení v porostu. Je nutné dodržet izolační vzdálenosti ( u předstupňů Z - 200 metrů, u stupňů C a S -100 metrů) a to mezi odrůdami téhož druhu. Selekci v porostu je nutno provést tak, aby porost byl uznán v přihlašovaném stupni. Je nutno odstranit šťovíky, knotovky, silenky a ostatní jeteloviny.
Velmi významným prvkem je správné stanovení termínu desikace. V suchých ročnících porost rovnoměrně zasychá a stanovení termínu desikace není obtížné. Provádí se ve fázi, kdy 70 -85 % hlávek je zralých s vybarvenými, tj. žlutými semeny, těstovité nebo tuhé konzistence. Problematické je stanovení desikace ve vlhčích ročnících, kdy porost nestejnoměrně kvete, takže na jedné rostlině jsou hlávky s plně zralými semeny i hlávky kvetoucí. Je třeba si ale uvědomit, že desikace ukončuje dozrávání. Desikujeme za suchého a stálého počasí dávkou 3 -5 l.ha-1 Reglone se smáčedlem. V případě méně příznivého počasí a při silném porostu je vhodné provést desikaci nadvakrát s dávkou 3 l.ha-1 Reglone. Dle našich zkušeností lze k desikaci použít i přípravek Roundup popřípadě Touchdown v dávce 3 l.ha-1. Tyto přípravky zároveň pozemky odplevelují. Musíme ale počítat s tím, že doba zasycháni porostu se oproti klasickým desikantům prodlouží asi na dvojnásobek.
Sklizeň lze provádět přímou kombajnovou sklizní lištou. Zde však dochází ke značným ztrátám, neboť jetel plazivý je nízký a lišta nemůže přesně kopírovat nerovnosti terénu. Pro omezení ztrát při sklizni používáme adaptér typu M 3050. Základním strojem tohoto adaptéru je žací mlátička E - 512 (E - 514). Před zahájením sklizně je nutné nastavit správnou výšku pokosu. Výšku vodících plazů nebo válců nastavíme tak, aby nedocházelo k nadměrnému nasávání minerálních částic a to i za cenu, že dojde k menším ztrátám při sklizni. Vodicí plazy jsou nevýhodné, dochází k jejich značnému opotřebení, hrnou zeminu, kterou adaptér potom nasává. Výhodnější je tyto plazy vyměnit za válce. Podmínkou bezeztrátové sklizně je naprosto suchý porost. Drhlíkovou vložku pro výmlat jetele plazivého nevkládáme.,
Sklizeň porostu provedeme za 6 -8 dní po desikaci. Jestliže desikujeme dvakrát, tak potom za 4 - 5 dní po druhé desikaci.
Pro zachování vysoké biologické hodnoty osiva je důležité semena, které se většinou sklízejí při 25 - 30 % vlhkosti, ihned po vymláceni šetrně usušit. Nejvýhodnější se nám jeví roštová sušárna, kde je vháněn pod rošty studený vzduch. První 3 - 4 dny vháníme vzduch nepřetržitě. V dalších dnech pouštíme ventilátor jen přes den, kdy je nízká vzdušná vlhkost. Po usušení by každý množitel měl dle možností dostupných čistících zařízení osivo předčistit tak, aby byla na čisticí stanici osiv semena dodána s co nejmenším množstvím minerálií.
Závěrem lze shrnout, že pro velkovýrobní pěstování jetele plazivého je nutno dodržet tyto zásady:
- správně zvolit vhodný pozemek s nízkou zásobou dusíku v půdě,
- zajistit dokonalou přípravu půdy ( především řádné urovnání pozemku),
- omezit nebo úplně vypustit hnojení dusíkem,
- po zasetí krycí plodiny a před setím jetele plazivého uválet pozemek rýhovanými vály,
- sklidit krycí plodinu bez poškození podsevu,
- na podzim a na jaře uválet porost lučními vály za příznivé půdní vlhkosti,
- zajistit včasné přižnutí porostu, nejlépe do 10. května,
- uplatnit důslednou chemickou ochranu porostu proti plevelům a hubit hraboše,
- zajistit přísun včelstev,
- provést ve správnou dobu desikaci,
- sklizeň provést po předchozím řádném seřízení kombajnu a adapteru,
- zajistit neprodleně posklizňovou úpravu.
V článku je popsáno pěstování a sklizeň semenářských porostů jetele plazivího standardní metodou. Pro snadnější pěstování a sklizeň semene jetele plazivého se zkoušely a nadále zkoušejí různé technologie, například pěstování jetele plazivého na semeno v kombinaci s travami ozimého charakteru (kostřava luční, případně jílek vytrvalý diploidní).
. Tato nová technologie, spočívá v pěstování jetele plazivého na semeno s travami ozimého charakteru, které plní funkci podpůrné rostliny s tím, že jetel má snahu prodlužovat stonky nesoucí semenné hlávky. Postup spočívá v tom, že se nejdříve naseje obilnina a po uválení jetel plazivý, pak kolmo na řádky kostřava luční s výsevkem 14 -16 kg.ha-1 jako podsev, nejčastěji do jarní pšenice (výsevek 160 -180 kg.ha-1 ). Je možno použít i ječmen jarní na zrno. Jinak se technologie přípravy půdy a setí nijak neliší od předešlé metodiky.
Odlišné je však následné ošetření chemickými přípravky (porost nelze ošetřovat přípravky, které hubí trávovité plevele jako Fusilade, Gallant super, Kerb 50 W ). Jelikož se jetel plazivý sklízí až ze druhé seče, první seč se provádí v době sloupkování trávy do začátku metání. Zelenou hmotu z první seče je po přižínání nutno z pole odstranit, poněvadž je jí větší množství než po přižínání čistého osevu jetele plazivého, což by bylo na závadu obrůstání do druhé seče. Kostřava luční nevytváří do druhé seče plodná stébla, což způsobuje, že nezastiňuje jetel při dozrávání.
Desikace a sklizeň jetele na semeno je pak pří této technologii prováděna stejným způsobem jako u standardní technologie, rovněž posklizňová úprava osiv se neliší.
Ing. Miroslav Vlčan,
Agrogen, spol. s r.o.,
Šlechtitelská stanice Slavice
