28.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Choroby a škůdci lnu

Len se v ČR pěstuje nyní celkem na cca 6 000 ha. Tato plodina může být napadána celou řadou hospodářsky významných patogenů, jejich druhové spektrum se podle dostupných údajů v jednotlivých evropských státech liší.

Choroby lnu a ochrana proti nim

V našich podmínkách se můžeme na některých pozemcích, hlavně v letech s teplým a vlhkým jarem, setkat se spálou lnu. Příznakem je žloutnutí a vadnutí, které postupuje od vrcholu rostliny, později zasychání celých rostlin. Na vzniku onemocnění se podílí více patogenů (např. zástupci rodů Pythium, Olpidium, Rhizoctonia, Thielaviopsis, Fusarium). Stejný komplex patogenů může být příčinou i preemergentního odumírání rostlin. Častější je výskyt tohoto onemocnění na slévavých půdách a na půdách kyselých. Za nejzávažnější chorobu lnu v našich podmínkách je považována fuzarióza. U nás je vyvolávána několika druhy rodu Fusarium (např. F. avenaceum, F. culmorum, F. oxysporum f. sp. lini). Výskyt jednotlivých druhů je často vázán na fenofázi rostliny. Příznaky fuzarióz se projevují ve všech vývojových fázích rostlin. V raných fázích odumírají klíční rostliny (padání),u starších rostlin se objevují hnědé nekrózy stonků, někdy s růžovým nádechem, vadnutí a zasychání. Houby rodu Fusarium přežívají na rostlinných zbytcích v půdě, některé druhy jsou přenosné i osivem. Osivem je přenosná i plíseň šedá (Botrytis cinerea). Ta napadá všechny nadzemní části rostlin, může být příčinou oslabení rostlin a poléhání porostů. Při napadení květních částí a tobolek dochází k odumírání napadených pletiv, obvykle se na nich vytváří typický šedý povlak vzdušného mycelia. Šíření houby v porostu napomáhá vysoká relativní vlhkost vzduchu - včetně mikroklimatu porostu. Osivem jsou přenosné i houby rodu Alternaria, v našich podmínkách je nejčastější A. alternata. Houby mohou být příčinou odumírání klíčních rostlin, skvrnitostí nadzemních částí rostlin, pokud dojde k napadení tobolek, jsou semena tmavší až černá. Taková semena mají zhoršenou vzcházivost, z nich vzešlé rostliny jsou oslabené, náchylnější k napadení patogenními organismy.
Základem ochrny je dbát na výběr pozemku - neslévavé půdy, nevhodné jsou půdy kyselé. Len by neměl být na jednom pozemku pěstován dříve než po 6ti letech. Dbát na kvalitní předseťovou přípravu půdy, dodržovat agrotechnické lhůty setí. Používat pouze zdravé, nejlépe mořené osivo. K moření osiva lnu jsou povoleny přípravky Vitavax 200 WP a Vitavax 200 FF. Na základě poznatků o biologii a interakcích některých zástupců půdní mikroflory ve vztahu k pěstovaným plodinám se nedoporučuje do osevních sledů se lnem zařazovat řepku (zvýšení výskytu fuzarióz lnu). Vysévat odolné odrůdy.

Škůdci lnu a ochrana proti nim

Len je rovněž citlivý k poškození živočišnými škůdci. Jakékoliv poškození stonku nebo vegetačního vrcholu způsobuje větvení a tím se snižuje kvalita vlákna nebo dochází k nerovnoměrnému dozrávání semen u olejného lnu. V porostech se setkáváme s těmito škůdci:

Třásněnka lnová
Thrips linarius Uzel
Dospělci mají tělo úzké a protáhlé, se dvěma páry třásnitých křídel. Zbarvení je tmavě šedé až černé. Nymfa je velmi podobná dospělcům, ale je bezkřídlá, žlutavá
Třásněnka lnová se vyvíjí pouze na lnu. V porostech se objevuje brzy po vzejití rostlin. Dospělci i nymfy sají na nejmladších pletivech rostlin, na vegetačních vrcholech, v paždí mladých lístků a tvořících se květech a tobolkách. Posáté rostliny se deformují, vegetační vrcholy mohou zasychat. Dochází k nadměrnému větvení rostlin a tím se snižuje technologická hodnota lnu. Poškozená květenství zasychají, poupata, květy a mladé tobolky opadávají nebo se deformují. Snižuje se tím i výnos semene. Do roka se vyvinou 2 generace. Přezimují dospělci v půdě, pod suchou travou apod.
Třásněnka lnová je všeobecně rozšířený a významný škůdce lnu.
Signalizace: Ošetří se všechny porosty, kde bylo zjištěno v průměru 20 a více jedinců na 1 smyk. Porost musí být ošetřen co nejdříve po zjištění výskytu, aby se zabránilo hromadnému kladení vajíček.
Ochrana: Postři přípravky Karate 2,5 eC (0,8 l/ha) nebo Vaztak 10 EC (0,25 l/ha).

Dřepčík lnový
Longitarsus parvulus ( Paykull)
Dospělci jsou asi 1 – 1,5 mm velcí. První článek zadních chodidel je nápadně velký - delší než polovina holení. Povrch krovek je hustě tečkován. Zbarvení je černé.
Larva je tenká protáhlá s 3 páry hrudních končetin (oligopódní larva). Tělo je bělavé, hlava a nohy jsou tmavší - žlutohnědé, hnědé. Velikost je okolo 5 mm.
V době vzcházení lnu se přezimující brouci stěhují na porosty. Poškozují len někdy ještě před vzejitím. Okusují děložní lístky, u větších rostlin vykusují drobné jamky, dírky nebo okénka do listů. Poškozují i vegetační vrcholy mladých rostlin. Největší škody způsobují v chladných a vlhkých letech. Samičky kladou vajíčka do půdy. Larvy ožírají kořínky lnu a kuklí se v půdě. V červenci se líhne nová generace brouků, kteří vykusují do stonků lnu jamky. Snižuje se tím technologická hodnota lnu. Brouci pak přezimují pod suchou trávou, listím apod. Má jednu generaci do roka.
Signalizace: Ošetří se všechny porosty, kde bylo zjištěno v období od vzejití do začátku stromečku 50 a více brouků na 1 m2.
Ochrana: Je možno provádět postřik např. přípravky Decis 2,5 EC (0,3l/ha), Karate 2,5 EC (0,4 l/ha) nebo Vaztak 10 EC (0,15 l/ha). K ochraně je možno využít i setí mořeného osiva přípravky Gaucho 350 FS nebo Promet 400 SC. Při moření se přidává i fungicidní složka.

Podobně jako dřepčík lnový může škodit i dřepčík pryšcový - Aphthona euphorbiae (Schrank).
Je o něco větší ( 1,5 - 2,1 mm), má kovově lesklé modročerné zbarvení a zřetelné ramenní hrbolky na krovkách. Nohy jsou světlé, první článek zadních chodidel není abnormálně prodloužený.
Škodí obdobným způsobem jako předcházející druh, zvláště na pozdě setém lnu v horkých a suchých letech.
Signalizace a ochrana jsou obdobné jako u dřepčíka lnového.

Kovolesklec gama (Můra gama)
Autographa gamma (L.)
Dospělci tohoto motýla mají délku těla až 32 mm, rozpětí křídel 40 – 48 mm. V klidu jsou křídla střechovitě složena na zadečku. Přední křídla jsou fialově šedá, uprostřed s perleťově bílou kresbou , připomínající řecké písmeno gama. Zadní křídla jsou hnědošedá s tmavým lemem a světlými třásněmi.
Larvy jsou polypodní housenky , uprostřed těla ztlustlé, pouze se 3 páry panožek, 30 – 40 mm velké. Zbarvení je dosti proměnlivé, většinou zelené, zelenožluté, hnědozelené, na bocích se
Kukla je mumiovitá s nápadně vyčnívajícími pochvami křídel. Pochva sosáku na konci odstává. Kukla je v bělavém zápředku přímo na živných rostlinách. Je tmavě hnědá až černá, 15 – 20 mm velká.
Vajíčka v počtu 500 až 1000 ks jsou kladena na spodní stranu listů různých rostlin. V porostech lnu jsou kladena především na širokolisté plevele. Mladší housenky se proto vyskytují hlavně v silně zaplevelených porostech. Starší housenky migrují do porostu lnu i z okolních porostů . Housenky ožírají listy a stonky a vykusují jamky do poupat. V květech okusují korunní plátky a poškozují i kalich. Žírem poškozují i tobolky, které jsou světlejší a semena bývají částečně poškozená. Housenky se vyskytují většinou v ohniscích. Při přemnožení mohou výjimečně vznikat až holožíry.
Motýl má 3 generace do roka Motýli první generace létají v květnu a v červnu, druhá generace se objevuje na přelomu června a července, začátkem srpna se objevují dospělci 3. generace. Přezimují všechna vývojová stadia.
U nás obvykle převažují motýli migrující z oblasti jižní Evropy. Můra gama je teplomilná a vlhkomilná. Pro její vývoj jsou nepříznivá studená léta.
Signalizace: Ošetření se musí provádět včas, protože starší vývojová stadia housenek jsou k ošetření málo citlivá.
Ochrana: Povolen je postřik přípravkem Sumithion SUPER (1l/ha).

Na lnu mohou místy škodit larvy kovaříků (Elateridae sp.) drátovci žírem na kořenech rostlin. Překusují postranní kořínky i hlavní kořen. Rostliny vadnou a odumírají.
Ochrana není povolena

Klopušky
(Miridae)
Různé druhy klopušek škodí sáním na listech a vrcholových částech rostlin. Posáté květy a mladé tobolky mohou zasychat, listy a stonky se často deformují. Rostliny jsou malé a špatně kvetou.
Ochrana není povolena,

Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., Ing. Jan Kazda, CSc.
AF ČZU v Praze

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down