Kmín je v současné době významnou minoritní komoditou českého zemědělství, který pro svou atraktivitu přitahuje zájem pěstitelů. Efektivita jejího pěstování je závislá na tržní poptávce, na dodržování zásad správné agrotechniky a na ochraně proti škodlivým činitelům. Problematika chemické ochrany minoritních plodin je komplikovaná skutečností, že se ocitly mimo hlavní komerční pozornost výrobců přípravků ochrany rostlin, kteří nevstupují do registračního řízení a nehradí jeho náklady.Prakticky to znamená, že pěstitelé kmínu nemohou využít moderních, efektivnějších přípravků k ochraně rostlin a jsou nuceni využívat starší registrované z 60. – 80. let.
Použitím neregistrovaných přípravků dochází k porušení závazných předpisů o ochraně rostlin (zákon č. 91/414 EHS/1991) a z toho vyplývajících postihů. Situaci je možné řešit zvláštními postupy v souladu s pracovními předpisy států EU (tedy i ČR) a provést registraci buď na základě návrhu výzkumných pracovišť, sdružení pěstitelů nebo právnických osob, pokud se jedná o prokazatelně obecný zájem. Výzkum přípravků k ochraně kmínu je prováděn na pracovišti Agritec s.r.o. Šumperk od roku 1996, který výsledky a perspektivními přípravky předkládá jako návrhy na případnou registraci.
Tradiční plodina
Pěstování kmínu v českých zemích má bohatou tradici již od konce 19. století. Z krajových odrůd byly v průběhu 40. – 60. let registrovány odrůdy opadavého kmínu Moravský (1941), Český (1952) a Ekonom (1964). V roce 1978 byla povolena první odrůda neopadavého kmínu Rekord. Po ní brzy následovaly další odrůdy Prochan (1990) a Kepron (1994). Po stránce hospodářské nejsou mezi nimi patrné významnější rozdíly. Vyznačují se vedle neopadavosti vysokým obsahem silic v nažkách (monoterpeny –karvon, limonen aj.). Výnosové parametry, kvalita sklizené produkce a zdravotní stav jsou závislé na podmínkách pěstování, agrotechnice, výživě a na průběhu počasí v jednotlivých ročnících.
Díky vysokému obsahu silic v nažkách je náš kmín na evropském trhu žádaný a konkurenceschopný. Možnost vývozu kmínu do zahraničí vedlo k rekordnímu nárůstu pěstitelských ploch v letech 1995 – 1997 (9,5 tis. ha v roce 1996) a k rekordnímu objemu vývozu (6,8 tis. tun v marketingovém ročníku 1997/1998). Nadprodukce výroby vedla ke snížení poptávky, poklesu cen a tím i zpětně k poklesu pěstitelských ploch na úroveň počátku 90. let, tj. 2,0 – 2,5 ti. ha sklizňové plochy. S nárůstem ploch se zvýšil i výskyt chorob a škůdců.
Ochrana proti plevelům
Velkým problémem z hlediska pěstitelské praxe je udržení porostů kmínu v bezplevelném stavu, což má velký vliv nejen na výši výnosu semen, ale také na vlastní průběh a kvalitu sklizně. Ochranu kmínu proti plevelům lze rozdělit na dvě různé, nikoli však oddělené části. Jednu část herbicidní ochrany tvoří aplikace přípravků proti jednoděložným plevelům. V průběhu několika let byly testovány různé graminicidní přípravky, např. Fusilade Super, Gallant Super, Pantera 40 EC a Targa Super 5 EC. Tyto přípravky byly aplikovány jak v prvním, tak i ve druhém vegetačním roce kmínu, přičemž ani jeden z výše jmenovaných přípravků nezpůsobil po ošetření fytotoxické příznaky na rostlinách kmínu. Herbicidní účinnost těchto graminicidů lze charakterizovat jako velmi dobrou až výbornou a to v přímé závislosti na zvolené dávce. Cílovými plevely u těchto aplikací jsou především ježatka kuří noha (v prvním vegetační roce) a pýr plazivý. Ježatka i pýr dokáží mimo jiné při vzcházení rostlin kmínu zastínit a zpomalit vzcházení kmínu, ale zvláště nebezpečné je zaplevelení porostu kmínu ve sklizňovém roce, protože pýr plazivý je velmi obtížně čistitelný ze sklizených nažek kmínu.
Druhá část herbicidní ochrany kmínu se vztahuje k regulaci dvouděložných plevelů. Jako preventivní opatření je nutné volit pro zásevy kmínu pozemky, které nejsou výrazně zapleveleny vytrvalými plevely. Z testovaných přípravků aplikovaných preemergentně prokázal velmi dobrou účinnost přípravek Afalon 45 SC, Stomp 330 E, Stomp 400 SC a Escort. Dobrá účinnost byla dále zjištěna u přípravku Gesagard 80 WP. Z postemergentně aplikovaných herbicidů byla jako velmi dobrá hodnocena účinnost u přípravků: Stomp 330 E, Starane 250 EC a Lontrel 300. Dobrou účinnost prokázal také Pulsar, ovšem jeho nevýhodou je nižší účinnost na heřmánkovité plevele. U jarní aplikace byla zjištěna velmi dobrá herbicidní účinnost u přípravku Starane 250 EC, Lontrel 300. Velmi dobrá až dobrá byla pak účinnost u přípravků Afalon 45 SC a Lentagran WP. Z hlediska fytotoxických účinků na rostliny kmínu lze za tolerantní považovat následující preemergentně aplikované herbicidy: Afalon 45 SC, Stomp 330 E, Stomp 400 SC a Gesagard 80 WP. Z postemergentně v prvním roce vegetace aplikovaných přípravků byly tolerantní: Starane 250 EC a Stomp 330 E. Z přípravků pro jarní aplikací byly tolerantní pouze Afalon 45 SC a Lentagran WP. U přípravku Starane 250 EC po jarní aplikaci byly toxické příznaky relativně slabé a došlo k jejich rychlému vymizení.
Silnější fytotoxické účinky byly zjištěny u přípravku Escort (negativně ovlivnil vzcházení a počáteční růst rostlin) a u přípravku Lontrel 300 při jarní aplikaci (negativní vliv na kvetení, vývoj a růst nažek). Je zajímavé, že ten samý přípravek aplikovaný na porost v 1. vegetačním roce kmínu, průběh kvetení ani tvorbu nažek neovlivnil.
Závěrem lze konstatovat, že pro úspěšné udržení porostu kmínu v bezplevelném stavu platí základní pravidla. Kmín by neměl přijít na pozemky, které jsou zapleveleny obtížně hubitelnými vytrvalými plevely (pcháč oset, šťovíky aj.). Po zasetí by mělo následovat preemergentní herbicidní ošetření, s případnou kombinací následného časně postemergentního nebo časně jarního ošetření proti dvouděložným plevelům. Neméně důležitou operací ve vztahu k výši výnosu a kvalitě sklizené produkce je regulace jednoděložných plevelů. Postemergentní zásahy se řídí především aktuálním výskytem plevelů na stanovišti.
Ochrana proti škůdcům
Ze škůdců, kterí mohou způsobit citelné výnosové ztráty, se v porostech nejčastěji setkáváme s makadlovkou kmínovou a hálčivcem kmínovým. Makadlovka kmínová (Depressaria nervosa) patří do čeledi Makadlovkovití, řádu Motýli (Lepidoptera). Na jaře klade vajíčka na spodinu květních stopek. Vývoj vajíčka trvá cca 10 dní. Vylíhlé housenky se zavrtávají do řapíků, stopek a stonků. Ve dřeni vyžírají chodbičky, v nichž se zdržují až do předposledního svlékání. Pak se přestěhují do květenství. V jednom okolíku bývá zpravidla několik housenek, které jej spřádají v chuchvalce. Každá housenka je v pavučinkové rource a okusuje květy a tvořící se nažky. Největší škody žírem způsobují housenky koncem května a často mohou zničit celou úrodu semen. Celý vývoj škůdce je poměrně rychlý (5 – 6 týdnů). Po dospění housenky opouštějí květenství a vžírají se do nitra stonků postranními otvory, jejichž ústí překlenou pavučinkovým víčkem. Uvnitř stonků se zakuklí. V jednom stonku bývá i více nad sebou a otvůrky provrtaný stonek má pak tvar flétny. Otvůrky jsou vstupní branou pro proniknutí chorob do stonků (bakteriózy, Phoma, Mycocentrospora, Fusarium). Dospělci se líhnou za 18 – 19 dní po zakuklení v červenci – srpnu. Přezimuje jako imágo. Insekticidní ochranu je nutné provést včas, nejlépe před květem. Ochrana provedená až po zjištění výskytu housenek v okolících ohrožuje opylovače.
Závažným a velmi úporným škůdcem kmínu je hálčivec kmínový (Aceria carvi) patřící do čeledi Eriophyidae, řádu roztoči (Acarina), skupiny vlnovníci (Tetrapodili), jejichž zástupci se vyznačují protáhlým červovitým tvarem těla a vývojovými stadii opatřenými pouze dvěma páry nohou. Hálčivec způsobuje metamorfózu a virescenci květenství. Dochází ke zkrácení květních stopek okolíků i okolíčků za vzniku útvaru podobného květákové růžici zbarvené zeleně nebo světle zeleně. K infestaci porostů kmínu dochází již u zásevů prvního roku, ve kterých škůdce přežívá bez viditelných příznaků přítomnosti. Vyšší stupeň infestace je zaznamenáván u porostů bez krycí plodiny. K infestaci nových zásevů dochází z okolních dozrávajících porostů kmínu. Jakmile virescentní okolíky zhnědnou a zaschnou, hálčivci je upouští. Přesunují se na ještě zelené, nefertilní rostliny kmínu v podrostu, část je přitom strhávána vzdušnými proudy a větrem roznášena do značných vzdáleností. Hálčivec přezimuje jako imágo mezi listy v růžicích kmínu. Pohybliví jedinci po přezimování nemají hálkotvorné účinky. Hálkotvorná generace se vyvíjí až v létě od poloviny června a v červenci. Ochrana proti hálčivci je velmi obtížná a musí být komplexního charakteru. Spočívá v likvidaci roztočů v době dozrávání kmínu. Je třeba redukovat počet jedinců roznášených větrem a infestujících nové zásevy. Přípravky by měly mít akaricidní vlastnosti a delší reziduální účinnost. Jarní postřiky před květem jsou nedostatečně účinné (listové pochvy a listové úkrojky obalující vegetační vrcholy chrání roztoče před účinkem přípravků. Ke snížení výskytu přispívá krycí plodina a zakládání nových porostů ve větší vzdálenosti od porostů dozrávajících.
Z dalších škůdců je možné jmenovat mšice, které se za příznivých podmínek mohou přemnožit na tvořících se květenstvích a způsobovat jejich zaschnutí. Včasná insekticidní ochrana je zpravidla vysoce účinná. V některých letech se lze setkat s poškozením vegetačních vrcholů, květních stopek, okolíčků a okolíků, způsobených sáním ploštic – klopušek (Calocoris, Lygus) nebo kněžice Graphosoma lineatum. Tyto ploštice mohou přenášet bakteriózy květenství s vegetačních vrcholů a houbovou chorobu květenství (Phomopsis diachenii). Insekticidní ochrana proti plošticím je spojena s ochranou proti mšicím a proti makadlovce.
Ochrana proti chorobám
Kmín je postihován řadou chorob virových, bakterijních a houbového původu, z nichž jen některé jsou ekonomicky významné.
Bakteriální spála vegetačních vrcholů a květenství se vyznačuje měknutím, černáním a rychlým odumřením napadených částí (původci Erwinia, Pseudomonas, Xanthomonas). V současné době je bakterióza kmínu na ústupu a je zřejmé, že její větší výskyt v minulosti byl spjatý s přihnojováním dusíkem.
Z houbových chorob je ekonomicky nejzávažnější hnědá skvrnitost kmínu, způsobovaná patogenní houbou Mycocentrospora acerina. Toto houba je v porostech kmínu aktivní v průběhu celé vegetace. Je chladnomilná, přenosná osivem, půdou a zbytky napadených rostlin. K nejzávažnějšímu rozvoji patogena a k největším škodám dochází je-li jarní období (duben – květen) chladné a srážkově vydatné. Houba způsobuje hnědnutí a zasychání spodních listů, hnědou skvrnitost listů horních pater.V období květu se na stoncích objevují podlouhlé hnědé skvrny se světlejším nekrotizujícím středem.
První kalamitní výskyt hnědé skvrnitosti kmínu u nás byl zjištěn roku 1965 (jaro teplotně podnormální, úhrn srážek nadnormální – vyšší o 47%). Druhý kalamitní výskyt se opakoval roku 1975 (opět nadnormální srážky), kdy muselo být zaoráno 30 % ploch.
Houba je citlivá na většinu fungicidních přípravků. Účinnost přípravků s kratší reziduální účinností je časově omezená (Kuprikol, Rovral) a vyžaduje v případě nutnosti opakované ošetření. Systemické přípravky s delší reziduální účinností zpravidla spolehlivě eliminují rozvoj patogena na stoncích a zabraňují přechodu na dozrávající semena.
Srážkově nadnormální a teplotně podnormální jarní podmínky stimulují rozvoj a škodlivost řady dalších patogenních hub způsobujících hniloby krčků a stonkových bází. Jedná se vždy o komplexní výskyt patogenů (Sclerotinia, Rhizoctonia, Pythium, Colletotrichum, Cylindrocarpon, Fusarium).
Závažné může být napadení květenství houbou Phomopsis diachenii. Houba je přenášena hmyzem (ploštice, opylovači) ze zdroje primární infekce – z divoce rostoucího bolševníku (Heracleum spondylium). Infekce napadá pouze květenství a horní třetinu rostlin. Fungicidní ochrana je málo účinná. Nejčastěji jsou postihovány porosty pozdě seté a pozdě kvetoucí. Porosty kvetoucí brzy, před rozkvětem bolševníku, nejsou chorobou postihovány.
V letech teplotně nadnormálních a srážkově podnormálních se v porostech kmínu šíří původce žloutnutí a zasychání listů – houba Septoria carvi. Ekonomická škodlivost této houby nebývá vysoká. Napadené porosty však předčasně dozrávají, tvoří se menší semena (HTS menší cca o 10 %). Houba je ve vysokém stupni přenosná osivem. Fungicidní ochrana na počátku květu přípravky se systemickým účinkem a s delší reziduální účinností významně snižuje populační hustotu patogena a jeho přechod na dozrávající nažky.
V letech s obdobným průběhem počasí se v porostech silně rozšiřuje původce padlí – Erysiphe heraclei. Napadá jak listy nových zásevů, tak i okolíky porostů druhého roku pěstování. Napadené nažky se scvrkávají a zasychají. Na myceliu pokrývajícím listy, květenství a nažky se snadno tvoří plodničky (kleistothecia) a vřecky a askosporami. Kleistothecia se vyskytují i na dozrávajících nažkách a dostávají pak do osiva. Fungicidní ochranu je třeba provádět na počátku rozvoje infekce v porostu a podle potřeby i opakovat. V porostech kmínu silně napadených padlím je již chemická ochrana málo účinná.
RNDr. Michal Ondřej, CSc.,
Ing. Lenka Odstrčilová,
Ing. Antonín Vaculík
AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o., Šumperk