V posledních letech se v České republice začínají rozšiřovat plochy sóji. Integrovaná ochrana sóji proti škodlivým činitelům je stejně jako u všech ostatních plodin nezbytnou součástí jejího pěstování a zároveň základním předpokladem k dosažení uspokojivých výsledků. Tento článek by měl seznámit čtenáře s nejčastějšími biotickými škodlivými činiteli působícími v sóji a ochranou proti nim.
Největší význam v ochraně proti škodlivým činitelům má v případě sóji dobrá ochrana proti plevelům. Tlak chorob a škůdců v našich porostech zatím zpravidla není a v nejbližších letech pravděpodobně ani nebude natolik silný, aby bylo kromě dodržování zásad střídání plodin, správné agrotechniky a pěstování vhodných odrůd ekonomické provádět chemickou ochranu. Výjimkou mohou být moření osiva proti chorobám klíčních rostlin a v některých oblastech v období sucha snad i ochrana proti svilušce chmelové.
Ochrana proti plevelům
Plevele jsou nejdůležitějším škodlivým činitelem v porostech sóji. Sója je vůči nim slabým konkurentem zejména na začátku vegetace díky svému pomalému počátečnímu růstu a na konci vegetačního období, kdy před zráním shazuje listy. V zámoří se stávají velmi populární geneticky modifikované „Roundup Ready“ odrůdy, které lze v průběhu vegetace díky vsunutému genu tolerance vůči Roundupu ošetřovat tímto herbicidem. U odrůd, které se sejí „na široko“ do řádků 45 a 70 cm lze uplatnit meziřádkovou kultivaci. Rané odrůdy pěstované u nás nejsou geneticky modifikované a vyžadují setí do řádků úzkých nejlépe kolem 20 cm. Proto jsme v našich podmínkách odkázáni především na dobrou herbicidní ochranu.
Vytrvalé plevele: Velmi nepříjemnými vytrvalými pleveli v porostech sóji jsou pcháč a svlačec. Za vegetace je lze hubit jen s velmi omezenými účinky. Proto je nutné pole vyčistit od těchto plevelů ještě před zasetím sóji a při jejich větším výskytu na pole zasít raději jinou plodinu.
Pro likvidaci zelených plevelů ještě před setím sóji jsou u nás povoleny přípravky Roundup Klasik, Roundup Biaktiv, Sting a Bronco. Použití těchto herbicidů je zpravidla nutné při přípravě půdy pro bezorebné setí. Přípravek Roundup lze rovněž aplikovat na silně zaplevelené porosty 10 – 14 dní před sklizní v dávce 3 – 5 l/ ha s použitím 250 – 300 l vody.
Jednoleté jednoděložné plevele lze v sóji hubit celkem snadno preemergentními herbicidy a případné opravy provádět graminicidy. Z jednoděložných plevelů nejčastěji bojujeme proti ježatce kuří noze a bérům,z víceletých proti pýru.
Jednoleté dvouděložné plevele. Mezi nejobtížnější patří merlíky, lebedy, laskavce, svízel, rdesna a durman. Preemergentní a postemergentní herbicidy aplikujeme nejčastěji v kombinacích, případně v tank-mixech. Použití herbicidů v kombinaci zpravidla zvyšuje jejich účinnost a rozšiřuje spektrum citlivých plevelů.
Před zasetím sóji lze použít herbicidy s aktivní složkou trifluralin (Treflan, Synfloran). Ihned po aplikaci těchto přípravků je nutné provést jejich zapravení do půdy. Pozdější (déle než do 1 hodiny) a velmi mělké zapravení (méně než 4 cm) silně snižuje jejich účinek. Treflan nebo Synfloran se používají v kombinacích s herbicidy aplikovanými po zasetí sóji nebo s postemergentními přípravky.
Po zasetí sóji ještě před vzcházením aplikujeme ostatní preemergentní herbicidy. U nás jsou povoleny přípravky Afalon 45 SC, Gesagard 80, Dual 960 EC, Lasso MT, Scepter a Stomp 330 E. U herbicidů Stomp a Lasso se v suchých podmínkách doporučuje jejich mělké zapravení bránami. Některé půdní herbicidy (např. Afalon) mohou poškodit klíčící sóju v případě, že je zaseta příliš mělce. V případě aplikace těchto herbicidů sóju sejeme do hloubky 4-5 cm.
Postemergentní herbicidy: U nás jsou u nás povoleny přípravky Pivot 100 LC, Basagran 600, Blazer 2S, proti trávovitým plevelům můžeme použít graminicidy Fusilade Super, Targa Super 5 EC a Furore super. Přípravek Pivot používáme v době, kdy mají plevele 2-3 pravé listy. Při použití Pivotu je třeba dbát na některá omezení u následných plodin z důvodů jeho reziduálních účinků. Basagrany aplikujte ve stadiu 1 – 3 trojlístků u sóji a od 2 do nejvýše 4 listu plevelů. Basagranem se neošetřuje při teplotách vyšších než 23 °C a při silném slunečním svitu. Přípravek Blazer se aplikuje od 2 – 3 listů sóje, plevele musí mít od 2 do 4 listů. Dobrého účinku se dosahuje při dělené aplikaci, zvláště když je po ošetření teplé počasí a vysoká vlhkost vzduchu. Graminicidy se používají ve fázi od 2 – 3 listů trav (v intenzívním růstu ) nebo v případě přípravku Targa Super při 15 – 20 cm výšky pýru. Sója musí mít nejméně 2 – 3 listy. Postřik zpravidla následuje po předchozí aplikaci herbicidů proti dvouděložným plevelům.
Několik poznámek k aplikaci herbicidů:
V posledních suchých letech se nejlépe osvědčovaly kombinace trifluralinů a ostatních pre- nebo postemergentních herbicidů. V pokusech vynikal účinky do sóji zatím neregistrovaný herbicid Escort, zvláště při postemergentní aplikaci ve fázi 4. trojlístku u sóji. Hlavně proti svízeli přítule byly s dobrými výsledky zkoušeny kombinace u nás pro sóju neregistrovaného přípravku Command. V zahraničí se do sóji používají i další u nás dobře známé herbicidy jako jsou Basagran Super, Guardian, Trophy, Pulsar, Flex, Patoran a odrůdy sóji odolné proti látce metribuzin se ošetřují i přípravkem Sencor. Tyto přípravky však nejsou do sóji v ČR registrovány.
Z hlediska zařazení do osevního postupu musíme mít na paměti, že sója může reagovat na zbytky reziduí po předchozích plodinách, zvláště pak na zbytky vyšších dávek atrazinu. Pro preemergentní i postemergentní aplikaci herbicidů mít vždy postřikovač vymytý od herbicidu použitého k předešlé plodině. Například i malé zbytky sulfonylmočovin mohou výrazně poškodit porosty sóji.
Potřebné informace o použití agrochemikálií v sóji jsou u nás dostupné v metodických příručkách Státní rostlinolékařské služby.
Ochrana proti škůdcům
Zvěř. Pro zajíce nebo srny je sója velmi atraktivním zpestřením jídelníčku. V oblastech s vyšším výskytem této zvěře je nutné pěstovat sóju na takové rozloze, aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu. Osamocené pokusy se sójou je nutné oplotit.
Drátovci. Larvy drátovců mohou poškodit vzcházející sóju. Poškození však nedosahuje takových rozměrů, aby bylo nutné sóju proti nim mořit.
Sviluška chmelová. Na některých porostech byl zaznamenán výskyt tohoto škůdce. Napadený porost může předčasně dozrává a dochází k redukci výnosu. Chemická ochrana (u nás povolen přípravek Omite) může být efektivní při časnějším napadení porostu.
Ochrana proto chorobám
Ve světě je známo asi 100 patogenů způsobujících choroby sóji, z toho asi 35 jich může být ekonomicky závažných. Některé z nejzávažnějších chorob sóji (např. antraknóza, rzi) se vyskytují ve velmi teplých a vlhkých oblastech (tropy, subtropy). Z houbových chorob napadajících sóju jsou proto v našich podmínkách nejvýznamnější choroby klíčních rostlin (spála).
Původci spály (stejně jako u řepy nebo u luskovin) mohou být houby z rodu Fusarium, Pythium, Rhizoctonia, Phytophtora a jiné. Zmínění patogeni mohou samozřejmě v porostech škodit i v pozdějších růstových stádiích. Zásady ochrany proti spále spočívají v setí do vyzrálé půdy teplé alespoň 8-10 oC , aby bylo zaručeno dostatečně rychlé vzcházení, dále ve výběru vhodné předplodiny – nesít sóju např. po luskovině nebo slunečnici. V zahraničí se někdy sója moří, nejčastěji směsí přípravků Carboxin a Thiram (u nás přípravek pod obchodním názvem Vitavax 200). V České republice jsou pro moření sóji povoleny přípravky s aktivní látkou Mancozeb (Novozir MN 80, Dithane M-45).
Ochrana proti hlízence (původce Sclerotinia sclerotiorum) spočívá především v odstupu sóji v osevním postupu (dále jen OP) od ostatních přenašečů této choroby (řepka, slunečnice ) v oblastech jejího výskytu.
Fytoftora (plíseň, původce Phytophtora megasperma) může v kterémkoliv stádiu růstu způsobit úhyn rostlin. Proti této chorobě se v našich podmínkách bráníme hlavně pěstováním odolných odrůd, např. u nás povolená odrůda Korada nese gen rezistence proti nejčastějším rasám tohoto onemocnění. Další ochranou je odstup v OP. V zahraničí se praktikuje i moření osiva citlivých odrůd mořidlem s aktivní látkou metalaxyl (Ridomil).
Peronospora (původce Peronospora manshurica) zřídka dosáhne takové intenzity napadení, aby bylo efektivní provádět proti ní postřik fungicidem. Ochrana spočívá v moření osiva, v pěstování odolných odrůd a zaorání napadených zbytků rostlin.
Bakteriální skvrnitost (původce bakterie rodu Pseudomonas) je nejčastější bakteriální chorobou sóji. Bráníme se proti ní především setím zdravého osiva a pěstováním odolných odrůd.
Při srovnání sóji s ostatními plodinami pěstovanými u nás můžeme konstatovat, že odrůdy pěstované v ČR mívají dobrý zdravotní stav a proto chemická ochrana s výjimkou moření osiva může přinést jen zřídkakdy nějaký ekonomický efekt.
Text a foto
Ing. Marek Podrábský
Zemědělská agentura s.r.o.
