České zemědělství stabilizuje rostlinnou výrobu. Po propadu živočišné výroby, oslabení potravinářského průmyslu se více orientuje na export. I když obvykle vyváží nezpracované produkty, je to lepší varianta než nevyužívat produkční schopnost našeho území. Je dobré, že export není orientován na obiloviny. Tam s výjimkou sladovnického ječmene a sladu nemáme konkurenční výhody. Exportují se hlavně olejniny. Vedle řepkového semene a šrotů jde o vývozy máku a hořčice.
U obou zmíněných plodin jsme největšími producenty a exportéry v Evropě. Zdánlivá maloobjemovost výroby se jeví jinak, když zvážíme, že ohromný agrární úspěch Holandska je vedle silné živočišné výroby založen na „vedlejších“ plodinách, květinách, zelenině, osivu, sadbě. Rozšiřuje se i sortiment plodin. Vedle standardní bílé hořčice pěstujeme pro vývozy hořčici sareptskou. Dokonce se začíná s provozním ověřováním pěstování ozimé žlutosemenné hořčice sareptské, která poskytuje výrazně vyšší výnosy semen.
Mák i pro makovinu
Sortiment máku se rozšířil o vysokomorfinové typy. Ty jsou skvělou surovinou pro výrobu alkaloidů, které tolik pomáhají při tlumení silných bolestí. Proto je o makovinu – tobolky a asi 10 cm horní části stonku – takový zájem. Její ceny až 14 Kč/kg, výrazně zlepšují ekonomiku máku. Již tři roky za sebou se šíří pěstování ozimého máku. Jeho plochy v letošním roce odhadujeme na 5 – 7 tis. ha, na asi 13 – 20 % z plochy máku. I když jeho výnosy zpravidla nepřevyšují jarní mák, je velmi dobře kalkulovaným rizikem na jistotu produkce a včasného prodeje máku. Opakované mírné zimy mu značně pomáhají. V případě zaorávky je možno přesít plochu standardním jarním mákem.
Jarní mák
Jarní mák nemá vyhraněné nároky na přírodní podmínky. Je velmi vhodný pro většinu území ČR. Má krátkou vegetační dobu: 120-135 dnů a dobře snáší jarní mrazíky až do -8 °C, v dlouživém růstu do -3 °C. Celkově je ale plodinou teplomilnou. Nesnáší vlhké počasí při dozrávání, protože je napadán černěmi a semena žluknou. To je vážný problém pro ozimý mák, který dozrává koncem června a počátkem července, v období „medardovských“ dešťů.
Nejlepší podmínky jsou v mírně kopcovitých až rovinatých polohách s nadmořskou výškou 300 – 600 m v řepařsko ječném až bramborářsko pšeničném a ječném výrobním typu. Nevhodné jsou lehké půdy nížin: řepařsko žitný podtyp, či naopak studené a mokré podmínky bramborářsko ovesného subtypu a v horském výrobním typu, nebo v suchých podmínkách kukuřičné oblasti ( tab.1).
Mák v osevním postupu
V osevním postupu /Schreier, 1990/ má mák po sobě následovat za 5 let, případně 4 roky. Nesnáší ale půdy s rezidui sulfonylmočovin, Treflanu, triazinů, Devrinolu ap., stejně jako řazení po zaplevelujících, těžko hubitelných plodinách, zvláště po ozimé řepce, v uplynulých 4 letech, nebo pozemky zaplevelené pýrem. Nejlepší výsledky dává po hnojených okopaninách. I když zvážíme všechna tato omezení včetně vyloučení pozemků po řepce: cca 50% půdy za 4 roky, máme každoročně k dispozici kolem 100 tis. ha půdy v nejvhodnější a ve velmi vhodné zóně.
Alternativní plodinou k máku je cukrovka. Protože její plochy výrazně klesly, stal se mák náhradou za cukrovku. Jako plodina s velmi náročnými požadavky na zpracování půdy při setí, ochranu proti plevelům a na sklizeň se dostal do podmínek s vysokou úrovní zemědělské výroby.
Produkce máku
Produkce máku s ohledem na tradiční slovanskou kuchyni vyžaduje sklidit nejméně 3 tis. t semen pro ČR a asi 2 tis. t pro SR, kde je pěstování máku velmi malé:1,8 – 2,4 tis.ha v letech 1997 – 99 při výrobě semen 1 – 1,8 tis.t. Přehled ploch, produkce a výnosů ve vybraných letech v ČR uvádí tab.2.
Nejvýznamnější produkční oblastí máku je Morava, zvláště Haná (o. Prostějov, Olomouc, Přerov, Vyškov, Kroměříž), Slezsko, Znojmo, Jihlava, Třebíč, Svitavy. V Čechách to jsou okresy Hradec Králové, Benešov, Ústí n. Orlicí, Rychnov n.Kněžnou, Nymburk. Mimořádný růst výměry a produkce máku nastal na o. Bruntál, Prostějov, Jihlava, Znojmo, Přerov, Opava, Vyškov, Svitavy, Benešov, Rakovník, Domažlice, Hradec Králové, Pardubice.
Z hlediska výnosů nelze konstatovat žádnou oblastní závislost. Výnosy máku nespočívají v produktivitě území, ale na:
staré půdní síle a strukturní půdě,
zajištění včasného setí a optimální hustoty asi 50 – 70 rostlin/m2,
zvládnutí zaplevelení při minimalizaci fytotoxického vlivu herbicidů,
malého výskytu krytonosce kořenového a helmintosporiózy,
dobré sklizňové technologii.
Bilance výroby a užití máku (MZe ČR) je založena hlavně na vývozu (tab. 3). Rozhodujícími dovozci jsou Polsko a Rusko, nebo středoevropské státy ovlivněné slovanskou kuchyní (Rakousko, Maďarsko, Německo) a Holandsko, jako významný světový obchodník s agrárními komoditami (tab. 4).
Obchod s mákem
ČR je v Evropě hlavním obchodníkem s makovým semenem a určuje evropské a tím i vnitřní ceny. Nadprodukce, to je rámcově výroba nad 15 – 18 tis. t sráží obvyklé ceny z 30 – 35 Kč/kg na 22 – 25 Kč/kg. S ohledem na trend hlavních nákupů (Vánoce, Velikonoce) dochází u cen k sezónním posunům. Český vývoz máku do Evropy je vystaven konkurenčním importům z Turecka a Austrálie (Tasmánie). Ty přichází na trh dříve: australský mák v únoru, turecký v červnu, když český mák se sklízí od počátku července (zářijové výsevy) a v srpnu (jarní výsevy). S ohledem na hlavní období spotřeby má česká mák vyšší kvalitu, ale současně jej mohou předběhnout obchody s dřívější produkcí.
Ve vztahu k hlavnímu dovozci – Polsku – je naše výroba konkurenceschopná. To je dáno jednak poměrně přísnými omezeními při pěstování máku v Polsku: pouze nízkomorfinové, méně výnosné odrůdy a to jen ve vybraných částech některých polských vojvodstvích a malovýrobou: široké řádky, jednocení, pletí, ruční sklizeň. Z Polska a pravděpodobně i Nizozemí dochází k vývozům českého máku do dalších zemí.
Marketing máku je typický pro maloobjemové plodin. Semeno se využívá téměř výlučně jen pro potravinářské účely a to na omezeném trhu pochutin. Většina států světa ho nahrazuje sezamem. Mák se snadno kazí a nedá se dlouhodobě skladovat - přeskladňovat. Makovina s obsahem alkaloidů je snadno odbytovatelná, zatím v neomezeném rozsahu, ale jsou u ní velké náklady na dopravu, sušení a sklizeň. Ceny semene jsou velmi kolísavé (tab.3) a přímo závisí na objemu produkce. Pokud ta překračuje asi 15 tis. t, dochází k poklesu cen a opačně. Určitý vliv má i objem produkce v minulém roce - doprodej zásob. Obchod s mákem je mimořádně roztříštěný a největší známé obchody (síť obchodů Walmark) činí nejvýše 3 tis. t. Velcí tuzemští obchodníci obchodují s objemy do 1 tisíce tun.
Náklady na pěstování
Náklady na pěstování máku v ČR jsou poměrně nízké. To je dáno tím, že pěstitelská technologie je velkovýrobní, velmi podobná obilovinám, s podobným mechanizačním vybavením, i když s řadou úprav pro sklizeň makoviny, sušení a separaci semen a makoviny. Například v roce 1999 vykazuje VÚZE /Novák a kol., 2000/ u hlavních zrnin (pšenice ozimá, ječmen jarní, řepka ozimá, hrách setý, mák setý) téměř srovnatelné náklady ve výši 10 – 16 tis. Kč/ha. Při reálných výnosech a obvyklých cenách ale mák vychází nejvíce ziskově (tab.5) a má největší potenciál v možnostech zvyšování výnosů semen i makoviny.
Ekonomicky je mák vysoce rentabilní plodina. Vždy se ale musíme vyrovnat s několika problémy.
Problémy při pěstování máku:
produkce máku je náročná z pohledu pěstitelské technologie i vlivu klimatických podmínek, zvláště při vzcházení a sklizni
trh s mákem je omezený, neregulovaný a ceny semene podléhají výkyvům větším než 100 % - je vhodné zajistit část odbytu semen před výsevem
při pěstování máku je potřebné sklízet semeno i makovinu
u máku zatím nejsou propracovány intenzifikační opatření, která by výrazně zvyšovala výnos a ani nejsou k dispozici poznatky o regulaci defektních porostů
Doc. Ing. Jan Vašák, CSc.,Ing. Zdeněk Kosek, CSc.,
AF ČZU v Praze a Sdružení český mák Praha
