Rostoucí tendence výskytu ucháče na našich pozemcích dala signál k důkladnému monitorování a využívání všech opatření, kterými je možno tento plevel dostatečně eliminovat. Důkladné odstranění ucháče z pozemku vyžaduje komplex agrotechnických a agronomických opatření, které umožní likvidaci nadzemních, ale i podzemních částí rostlin.
Faktory rozšíření pcháče rolního
Nelze jednoznačně stanovit jednu příčinu šíření tohoto plevele, ale lze je determinovat a rozdělit do několika základních skupin:
a) Struktura osevních postupů - osevní postupy nejsou stabilizované, převládají obilniny,řepka a dochází k nedostatečnému střídání plodin.
b) Minimalizované zpracování půdy - má celou řadu výhod, ale při nedodržení jednotlivých postupů minimalizace se zvyšuje zaplevelení jednoletými tak i vytrvalými plevely.
c) Struktura používaných herbicidů – herbicidy jsou nejvíce využívaný prostředek pro ničení plevelů na orné půdě. Při jejich používaní je však potřeba dodržovat některé pravidla. Všeobecně by měla platit zásada střídání jednotlivých účinných látek. Dlouhodobé používání stejných přípravků může vést k vyselektování některých plevelů. V minulosti se negativně projevilo používání triazinů (přemnožení pýru a vznik rezistence některých plevelů), fenoxykyselin (rozšířila se chundelka, oves hluchý a odolné dvouděložné plevele), ale také sulfonylmočovin (rozšíření violek, svízele aj.). Všechny uvedené skupiny přípravků umožnily nástup a rozšíření pcháče rolního. U herbicidů typu MCPA a 2,4-D spočívala nedostatečná likvidace pcháče v nesprávném načasování aplikace těchto přípravků a jejich nedostatečné účinnosti na kořenový systém.
d) Minimální udržování krajiny a nezemědělské půdy – změny vlastnických vztahů k půdě často zapříčinily omezení až úplné upuštění od obhospodařování některých pozemků. Ty jsou potom zdrojem obrovského množství nažek, které jsou po uzrání roznášeny větrem do širokého okolí.
Strategie regulace pcháče v obilninách
Vzhledem k vysokému zastoupení obilovin v osevních postupech se velmi často na těchto pozemcích setkáváme současně i s pcháčem. Pcháč, jako jeden z mála plevelů, dobře odolává konkurenčnímu prostředí obilovin a již při výskytu 2 růžic/m2 pcháče dochází k 15% snížení výnosu zrna obilovin. Je-li na pozemku velký počet „hnízd“ pcháče, může výnos poklesnout o 50 – 70 %. Proto je třeba využít dobré konkurenční schopnosti obilovin a s kombinovat ji s vhodnými herbicidy (viz tabulka), pouze tak lze dosáhnout dlouhodobého odstranění pcháče z pozemku. Z ekonomického hlediska je důležitá likvidace nejen nadzemních částí, ale hlavně hloubkové ničení kořenového systému. Proto je nezbytné aplikovat přípravek Lontrel 300 v dávce 0,25 –0,3 l/ha v kombinaci s ostatními přípravky (viz tabulka), které jsou nezbytné pro rozšíření účinnosti na ostatní plevele.
Tab. Kombinace přípravku
Základní herbicid Partnerské přípravky
Lontrel 300 + přípravky na bázi 2,4 D (např. Mustang, U 46 D fluid, aj.)
Lontrel 300 + přípravky na bázi MCPA (Agritox, Aminex, Dicopur, aj.)
Lontrel 300 + přípravek na bázi tribenuronu (Granstar 75 WG – 20g/ha
Možnosti použití Lontrelu 300 v obilninách uvádíme výše, avšak mnozí pěstitelé se zamýšlejí nad možnostmi, v kterých dalších plodinách lze pcháč efektivně hubit. Lontrel 300, který umožní zasáhnout i hluboký kořenový systém pcháče, lze s úspěchem použít v celé škále jiných plodin (cukrová řepa, ozimá a jarní řepka, kukuřice, hořčice, atd.). Na základě několikaletých pozorování lze konstatovat, že nejúspěšnější aplikace jsou prováděny za optimálních teplotních podmínek, kdy je pcháč dostatečně vzešlý ve fázi růžic a rostliny byly dostatečně pokryty postřikovou kapalinou, k čemuž je nezbytné dodržet dávku vody a použít kvalitní postřikovač.
Lontrel 300 zasáhne kořeny pcháče v celém orničním profilu
K úspěšnému zničení kořenového systému pcháče, který se nachází ve spodních vrstvách ornice ( 25-30 cm) je nutno aplikovat i Lontrel 300 ve vyšší dávce, t.j. 0,55- 0,6 l/ha. Ekonomické podmínky současného zemědělství jen ztěží umožňují tuto aplikaci provádět plošně, a proto ji lze dělat cíleně v plodinách, které to umožňují. Představme si pozemek s kukuřicí o výměře 20 ha a výskytem ohnisek pcháče. Ohniska představují cca 25% výměry, t.j. 5 ha. Díky širokým řádků kukuřice se lze v porostu snadno pohybovat s postřikovačem, a také kola pcháče jsou snadno viditelná. Pokud tedy aplikujeme Lontrel 300 v dávce 0,6 l/ha jen nad ohnisky pcháče spotřebujeme cca 3 l Lontrelu, ale vyčistili jsme od pcháče plochu 20 ha. Postřikovač se doporučuje zapínat a vypínat min. 3-5 m od ohniska pcháče – z důvodu zpoždění aplikace postřiku od spuštění vypínače.
Ing. Josef Cvingráf
Dow AgroSciences
