Vzhledem k negativnímu průběhu povětrnosti bylo v České republice v roce 2000 bylo sklizeno 2,71 t.ha-1 ovsa, což je o 610 kg .ha-1 méně než v roce 1999. V naší republice je zřejmý výnosový pokles, při porovnání s jeho dosaženými výnosy v letech 1989/91. Toto výnosové snížení není způsobeno pouze nepřízní počasí.
Cesty ke stabilizaci a zvýšení výnosů ovsa:
rané setí
optimalizacë výsevků a hnojení, celková dávka dusíku u pluchatých odrůd ovsa by neměla přesáhnout po dobré předplodině 60 kg.N č.ž.. ha-1 a po horší 90 kg N č.ž.. ha-1
ochrana proti škůdcům - především proti oběma generacím bzunky
systém a kvalita prováděných prací při zpracování půdy
vhodná předplodina; nejlepšími předplodinami ovsa jsou okopaniny a jeteloviny, většinou se však oves pěstuje po méně vhodných předplodinách (obilovinách);oves se nesmí pěstovat po sobě nebo v blízkém odstupu pro nebezpečí poklesu výnosu následkem rozšíření háďátka ovesného
agrochemické vlastnosti půdy
Velmi důležitými faktory ovlivňujícími výnos ovsa jsou spolu s průběhem povětrnosti agrochemické vlastnosti půdy. Ke statistickému hodnocení vlivu průměrných teplot a sumy srážek v jednotlivých fenofázích, úrovně pH, obsahu P, K, Mg (mg.kg-1) v půdě před setím na hodnoty výnosových prvků a výnosů bylo použito korelační analýzy. Touto metodou byly získány průkazné jednoduché korelace. Na základě vybraných kombinací sledovaných meteorologických a půdně - agrochemických charakteristik ve vztahu k tvorbě výnosových složek a výnosu byly sestaveny průkazné regresní modely charakterizujících zkoumané interakce. Pořadí vlivu jednotlivých faktorů bylo stanoveno pomocí úsekové analýzy. Úsekové koeficienty umožňují zjištění vlivu jednotlivých veličin na závisle proměnnou:
Z výnosových prvků byly ovlivňovány agrochemickými vlastnostmi především počet zrn v latě a HTS. Se zvyšující se zásobou hořčíku stoupal počet zrn v latě. Za limitující veličiny úrovně HTS lze považovat obsah fosforu a drasla v půdě, v tom smyslu, že P je v kladné korelaci s HTS. Se zvyšujícím se obsahem fosforu dochází ke zvýšení HTS. Úroveň obsahu P v půdě se podílí na zvyšování HTS ze 44 % a obsah K se na snížení HTS podílí z 32 %. Tyto faktory se uplatňují na tvorbě HTS ze 76 %.
Největší pozitivní vliv na výnos měla zásobenost fosforu v půdě (27 %). Na druhém místě byl negativní vliv zvyšujícího se pH (22 %), na třetím místě pozitivní vliv zvyšujícího se obsahu Mg v půdě. Faktory agrochemických vlastností půdy (P, pH, Mg) se uplatňují na výnosu ovsa ze 68 %.
Z hlediska výnosotvorného vykazují půdy relativně vyšší obsah K než je úroveň P, což způsobuje, že P se dostává do minima. V těchto oblastech je příjem fosforu v půdách limitován půdní reakcí. Je tedy nutné snížit negativně se projevující vysokou zásobu draslíku v půdě.
Z tohoto pohledu je důležitý je vztah poměru kationtů K: Mg v půdě k výnosovým složkám a výnosu ovsa v bramborářském výrobním typu, což ukazuje tabulka 3.
Pro hodnocení vztahu poměru draslíku a hořčíku v půdě k výnosovým složkám a výnosu bylo použito průměrných výnosů pokusů. Ve všech analyzovaných letech byly prováděny stejné agrotechnické zásahy. Přepočítané obsahy draslíku a hořčíku v půdě byly převedeny na mmol. chemický ekvivalent na 1 kg půdy příslušného prvku. Dále byly vypočítány poměry mmol. chemického ekvivalentu K: Mg. Tento poměr byl vzat jako třídící kriterium pro rozdělení shlukovou analýzou na tři skupiny. Z uvedeného je zřejmé, že poměr K:Mg ovlivňuje úroveň výnosu a z výnosových prvků především počet zrn v latě a HTS.
V některých částech naší republiky je vysoký obsah drasla v půdě (například Českomoravská vysočina). Příčiny vysokého obsahu draslíku v půdě v této oblasti lze spatřovat ve :
vyšším obsah draslíku v mateční hornině,
dlouhodobém používání vysokých dávek draselných hnojiv při zásobním hnojení k okopaninám,
nediferencovaném přístup při hnojení pevnými hnojivy,
aplikaci vysokých dávek kejdy o nízké sušině.
Je nutná regulace obsahu drasla v půdě diferencovaným přístupem ke hnojení. V zhledem k výše uvedeným interakcím draslíku a hořčíku je nutné posuzovat při hnojení draslíkem jejich vzájemný poměr (zjistí se prostým vydělením stanovených obsahů těchto živin v půdě).
Tab. 4 Přepočítávací koeficienty stanovených dávek draslíku. NERAD a kol. (1996)
Hodnota K/Mg Koeficient
do 1,6 1,0
1,6 – 2,3 0,75
2,31 –3,2 0,50
nad 3,2 0,00
pozn.: při poměru nad 3,2 hnojení draslíkem vynecháváme
Dle ÚKZÚZ v Praze je poměr K/Mg do 1,6 je dobrý, od 1,6 do 3,2 vyhovující a nad 3,2 nevyhovující.
Tab. 5 Kategorizaci poměru draslíku a hořčíku ukazuje následující tabulka:
Poměr Hodnocení
dobrý nelze očekávat problémy s výživou hořčíkem
vyhovující ke hnojení draslíkem je třeba postupovat opatrně, problémy se mohou vyskytnout především u krmných plodin
nevyhovující jedná se o špatný poměr, který způsobuje nadměrný příjem draslíku. Je třeba vypustit draselné hnojení
Zdroj: ÚKZÚZ Praha
Je nutné zdůraznit, že užití hořečnatých hnojiv u ovsa by se mělo stát nedílnou součástí výživářských opatření v oblastech s nedostatkem hořčíku. Soli hořčíku jsou rozpustnější než soli vápníku, proto se vyplavují z půdy. V současné době při omezených dávkách průmyslových hnojiv může docházet k výraznému nedostatku hořčíku v půdě a v rostlinách i mimo oblasti s deficitem hořčíku v půdě.
Dle Čermáka 1998 je u hořčíku zajímavé porovnání podle skupin zásobenosti. Přestože v absolutních hodnotách byl zaznamenán jeho nárůst v půdě, při hodnocení podle skupin zásobenosti je patrný jeho nárůst ve skupině nedostatečného obsahu. Tento stav je u orné půdy patrný jak celostátně, tak i u většiny regionů.
Dle našeho zjištění se účinnost pevných hořečnatých hnojiv aplikovaných k ovsu se zvyšovala:
na pozemcích se sníženým obsahem hořčíku v půdě,
v lokalitě se širokým poměrem obsahu hořčíku a draslíku v půdě,
při dobré zásobě fosforu a dusíku v půdě,
při společné aplikaci s dusíkatými hnojivy.
Je nutné usilovat o zvýšení výnosů a produkce ovsa, protože nejnovější výzkumy podtrhují dosud málo známé a využívané poznatky o širokých směrech jeho využití , kdy je dosud málo využíván např. zdravotní účinek ovsa pro lidský organismus.
Ing.Tichý František, CSc.
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
