Výběr řepky jako hlavní plodiny, od které se odvíjí nový systém dotací za uvádění půdy do klidu, jí dává další impuls k růstu výměry. V cestě k další expanzi olejky ale stojí nízké výnosy, ztrátová ekonomika, velmi vysoká koncentrace ploch a šíření chorob, škůdců, plevelů. Přitom orientace na ozimou řepku jako nosnou plodinu pro úrodnost a hygienu půdy pro následné obiloviny, v obchodě bezproblémovou komoditu se stabilním odbytem a mimořádně významným exportem, je správná. Řepka, sladovnický ječmen, mák, hořčice se stávají těmi plodinami, o který se pravděpodobně opře ČR v soutěži na volném trhu EU.
V podmínkách střední a západní Evropy neobstojí polovičaté pěstitelské systémy, které nevyužívají technologického pokroku, neinvestují do intenzifikačních opatření, nezohledňují biologii plodiny a vlivy okolního ekosystému. Ze své podstaty jsou ztrátové a neekologické. To dokládají výsledky pěstování řepky v ČR za roky 1999 i 2000 (tab. 1). Vysoké výnosy i přes podstatně vyšší vklady do výroby přinesly zisk, i když ceny semene byly nízké.
Současně platí, že úspory na ochraně proti škůdcům a chorobám, vedou k dalšímu šíření patogenů a ke znehodnocování produkčního potenciálu agroekosystému. Proto jsou úspory na racionální ochraně tím nejhorším ekologickým opatřením. Představa, že příroda si pomůže sama má v sobě extremistický postoj. Obdobným rizikem jsou různé, zpravidla bezorebné pěstitelské postupy, často se pyšnící předponou „eko“. Ve skutečnosti jsou založeny na vysoké chemizaci, která je nadbytečná v tom, že nevyužívá doložitelného faktu:
pluh, obracení půdy, je nejvýznamnějším fungicidním, herbicidním i insekticidním zásahem, která navíc zajistí přísun cca 20 – 30 kg N/ha zdarma mineralizací.
Plevele – pluh – vedlejší herbicidní účinky
Ve třech sériích pokusů jsme ověřovali různé způsoby zakládání porostů ozimé řepky. Opírali jsme se o fakt, že řepka má velmi vysokou konkurenční schopnost a má odlišné nároky na podmínky klíčení než obilí. Když zrno obilí klíčí hlavně ze spodní kapilární vody a proto vyžaduje utužené seťové lůžko 3 – 5 cm hluboko, klíčí řepka z vody povrchové, hlavně z rosy a deště. Proto „hrudka pro obilí budka“ ale „hrudka řepky hrobka“. Hrudka půdy v noci vychladne a rosná voda se srazí na ní - nepřijde k semínku řepky. Zrno obilí je 5 cm hluboko a sytí ho spodní voda. Vytvořit spojitou kapilaritu pro řepkové semínko vyseté do 1 – 2 cm hloubky kam proniká srpnové slunce je téměř nemožné. Proto je klasická orebná příprava pro řepku v nížinách a na těžších půdách tak problematická i když se udělá 2 – 4 týdny před setím řepky. Vytváří hroudy a hrudky. Část výdrolu obilí, které pluh „neutopí“ má čas na nabobtnat a vyklíčit již v době setí řepky. Slabí klíčenci řepky pak nemají šanci k agresivnímu výdrolu hlavně ječmene, který rychle roste a odnožuje. Včasný postřik graminicidy mnoho zachrání, ale zaorané obilí vzejde opakovaně, případně se v pruzích za vytřasadly klíčení zpozdí a je nutné postřik opakovat.
Řešením praxe bývá bezorebná příprava půdy. Hroudy a hrudky se netvoří, ale vzejde mnohonásobně více obilí než po orbě a jedinou záchranou řepky je herbicid. Řepka bez orby navíc špatně a mělce koření a nedá 4-5 tunové výnosy.
Řešení problému vzejití řepky a konkurence k obilí, jako hlavního podzimního plevele (tab.2) je v čerstvé přípravě půdy. Ta se musí provézt nejpozději den před výsevem, protože hrudky půdy se vytvoří za 2 – 4 dny. Řepkové semínko stačí z půdní vlhkosti za 3 dny naklíčit a za 5 – 7 dnů vzejde. Na otočené studené spodní vrstvě půdy se v noci sráží rosa a pomáhá v klíčení. Naopak tato čerstvá oračka škodí klíčení výdrolu. Toho vzejde výrazně méně než „normálně“ a je v růstu opožděný. Konkurenční postavení řepky se mimořádně posílí.
Pokud ještě dáme herbicid s vedlejším účinkem na výdrol obilí (2-2,5 l/ha Devrinol 45 F + 2 l/ha Treflan 48 EC) a zapravíme tuto tank mix směs na 5 cm do půdy je zajištěn za velmi nízkou cenu dokonalý účinek nejen na rozhodující dvouděložné plevele, ale i na výdrol obilí. Ušetříme cca 600 Kč/ha za graminicid a asi 180 Kč/ha za postřik. Snížíme o 1 i počet pojezdů po osevu. Doklady k doporučení uvádíme v tab. 3 a na grafu 1. I v případě bezorebné technologie je lépe přípravu půdy udělat těsně před setím, abychom výdrol obilí nezapodmítali a nedali mu předstih ve vzejití.
Tab. 2 Vliv ošetření graminicidy na výnosy řepky ozimé. Č.Újezd, sklizeň 2000. Průměrné ztráty 500 zrn jarního ječmene na 1 m2.
Varianta Výnos řepky Výnos j. ječmene (t/ha) *
% t/ha
Minimalizace (dvě podmítky), bez graminicidu a herbicidu 11,5 0,32 3,94
Orebná příprava, bez graminicidu a herbicidu 58,8 1,64 0,92
Orebná příprava, s graminicidem bez herbicidu 100 2,79 0,10
*) V teplé zimě 1999/2000 jarní ječmen bez problému přezimoval a byl plevelem v řepce.
Nejlepší fungicid je dobrý insekticid
Je mnoho přímých dokladů o vazbě poškození rostlin a výskytu chorob. Z našich pokusů to je vazba mezi ošetřením jarních stonkových krytonosců, čtyřzubého a řepkového a výskytem chorob (graf 2), nebo zjištění o vazbě s fómou, kde se uvádí 67% korelační vztah /PROKINOVÁ, NERAD, VAŠÁK 2000/ – též graf 3. Za velmi účelné považujeme zkvalitnění ochrany a úpravu sledu ošetření proti jarním škůdcům takto:
1. postřik (konec března) Nurelle D (reziduální účinky) – ochrana proti krytonoscům
2. postřik (počátek dubna) Talstar 10 FC (reziduální účinky) – ochrana proti krytonoscům a blýskáčkům
3. postřik (od poloviny dubna) Decis EW50 (knock-out účinky) na blýskáčka.
Případně opakovat - postřik až do počátku květu (4. postřik) na šešulové škůdce.
BITTNER, ŠINDELKOVÁ, KOHLER /2001/ přesvědčivě upozorňují na možnou vazbu mezi poškozením rostlin na kořenech hálkami krytonosce zelného a návazného ochoření velmi nebezpečnou houbou Verticillium dahliae. Chemická ochrana proti ní je prakticky nemožná, ale škodlivost z usychání před dozráním řepky vysoká.
Ochrana proti krytonosci zelnému mořením osiva je málo účinná. Poměrně nejlepší zkušenosti jsme získali s insekticidem Regent 800 WG (25 g/ha). Postřikují se mladé rostlinky, když mají prvý pravý list, tedy asi 5 -10 dnů po vzejití. Insekticid navíc velmi dobře zabírá na dřepčíky, kteří se v nížinách stávají velmi častým důvodem „nevzejití“ – vlastně sežrání klíční řepky (tab. 4 a 5). Přípravek může zasáhnout i kladoucí osenici polní a pilatku řepkovou, nebo krytonosce černého, kteří se stávají velmi významnými škůdci řepky a proti nimž není ochrana dostatečně propracována.
Na této stále nutnější ochraně proti škůdcům po vzejití považujeme za biologický systém ochrany to, že jedním insekticidem současně hubím více škůdců a zároveň chráním rostliny proti onemocnění.
Intenzivní výživa bez dokonalé ochrany výnos nezajistí
Z víceletých pokusů (viz příklad v tab. 6) vyplývá, že intenzivní výživa, především dusíkem, zvláště v organické formě, která obsahuje růstové stimulační látky, zvyšuje výskyt škůdců (graf 4) i chorob. Proto je nutné s intenzitou pěstování zkvalitňovat ochranu. Výživa např. kejdou i odplevelení plečkováním nečiní u řepky potíže. Výsledkem tohoto „organického systému“ je ale ztráta, protože přírůstek vkladů i potenciálního výnosu degraduje růst výskytu škůdců a chorob. Výnos ekologického pěstování je při podstatně vyšších nákladech srovnatelný s primitivními postupy typu: výsev – žádné ošetření – sklizeň (tab. 6).
Žlutá barva nevoní
Zasáhnout včas, vhodným přípravkem a správnou dávkou nestačí. Je totiž možné lákat škůdce na určitá místa honu, na okraje pozemku, a tam je zasáhnout přípravkem, který poslouží i na ochranu proti dalším škůdcům. Z pokusů jsme zjistili, že zvláště blýskáčka a bejlomorku je možné nalákat na řepici. Ta obsahuje jiné glukosinoláty – vonné látky – a je podstatně přitažlivější než řepka. Nejde o dřívější kvetení, tedy o žlutou barvu. Například přezimovaná jarní řepka kvete před řepicí, ale přesto je řepice více napadena škůdci než jarní či ozimá řepka. Tvrzení opíráme i o příklad rozložení škůdců na pozemku s obsevem řepice a bez obsevu (graf 5). Údaje z Turska dokladují, že řepice na obsevu byla asi 10x více napadena než jarní řepka v témže místě.
Řepici je možné výhodně využít pro signalizaci výskytu škůdců. Znamená to rozhodit v době setí ozimé řepky cca 5 g bezerukové řepice REX. Množství stačí na asi 10 – 20 m2. Na jaře se průběžně odebírá asi 50 vrcholů řepice, rámcově jde o 1 m2 – do igelitového sáčku. Škůdce lze pak snadno odpočíst a včas zahájit postřik: předběžně práh škodlivosti1 blýskáček na 1 rostlinu, 12 krytonosců či bejlomorek na 50 rostlin. Řepice je vhodnější než žluté misky, kam nalétají hlavně mouchy podružný
Doc. Jan Vašák, CSc.
Ing. Daniel Nerad
Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.
AF ČZU v Praze
