V současné době dochází zejména v produkčních oblastech ke značnému stavu a některé zemědělské podniky hospodaří i bez živočišné výroby. Tyto uvolněné vztahy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou se většinou negativně projevují v soustavě hospodaření na půdě a to především v nedostatečném přísunu stájových hnojiv a tím i organických látek do -půdy a v jednotvárnosti ve struktuře pěstovaných plodin.
V zemědělských podnicích bez živočišné výroby prakticky zcela zmizelo pěstování
víceletých a jednoletých pícnin a tím i absence hnoje skotu a naopak došlo k neúměrnému nárůstu především osevních ploch obilnin (někde až na 80 % na orné půdě). To má v konečném důsledku nepříznivý vliv na půdní úrodnost a výši produkce pěstovaných plodin.
Se zřetelem na tyto podstatné změny v rostlinné výrobě, ale také i na okolnost, že naše hlavní závlahové soustavy se nacházejí právě v nejúrodnějších území našeho státu a to v tzv. „Zlatém pruhu země české“ (závlahová oblast polabská) a na jižní Moravě (závlahová oblast jihomoravská), je třeba usilovat o to, aby na těchto velmi příznivých stanovištích nedošlo k poklesu produkce rostlinné výroby. To si však vyžaduje uplatnění nových, netradičních opatření v soustavě hospodaření na půdě, které by napomohly zabezpečit dostatečný přísun organické hmoty do půdy a zajistit biologicky vyváženou strukturu pěstovaných plodin. Proto je třeba hledat v soustavě hospodaření vhodná náhradní opatření kompenzující vzniklé nedostatky. V podstatě se jedná o uplatnění takových opatření, které budou řešit jak narušenou bilanci přísunu organických látek do půdy, tak i zlepšení pestrosti pěstovaných plodin v agroekosystému.
Strniskové meziplodiny
V tomto směru byly orientovány i poslední výzkumné projekty Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha – Ruzyně na pokusné závlahové stanici v Tišicích u Všetat (okr. Mělník). Na lehkých půdách středního Polabí se v závlahových podmínkách zkoumalo využití strniskových meziplodin na zelené hnojení v rámci osevního postupu s pěstováním zrnin a při ochranném způsobu zakládání porostu zrnin s využitím mulče strniskových meziplodin. Těmito pokusy se sledovala možnost odstranění jednotvárnosti v osevním postupu, kdy zařazení luskovin a hlavně strniskových meziplodin jako přerušovačů obilních sledů, v našem případě brukvovitými (hořčice bílá) a stružkovitými (svazenka vratičolistá) rostlinami, vedlo ke zlepšení biologicky vyvážené struktuře plodin na půdě. Pěstování těchto meziplodin na zelené hnojení nebo jako mulče (včetně slámy luskovin) by mělo řešit zlepšení bilance v obohacování půdy o organickou hmotu.
Jednalo se o tyto polní exaktní pokusy:
a) Rostlinná výroba bez živočišné výroby s využitím strniskových meziplodin na zelené
hnojení a následujícím osevní postupem: 1. hrách setý, 2. ozimá pšenice + strnisková meziplodina – hořčice bílá. 3. jarní ječmen, 4. ozimý ječmen + strnisková meziplodina - svazenka vratičolistá.
b) ochranné způsoby zpracování půdy s využitím mulče strniskových meziplodin (hořčice
bílá, svazenka vratičolistá, ředkev olejná): 1. sója luštinatá + mulč slámy sóji. 2. ozimá pšenice + mulč strniskových meziplodin, 3. jarní ječmen + mulč strniskových meziplodin.
Dosažené výnosové výsledky sledovaných plodin shrnují tab. 1 a 2. Z uvedených
výsledků polních pokusů vyplývá, že závlahou lze dosáhnout vyšší i stabilní výnosové úrovně a to v průměru let u hrachu setého o 24 %, ozimé pšenice o 17 %, resp. 22 %, jarního ječmene o 16 %, resp. 23 %, a u ozimého ječmene o 27 %. Dále se ukázalo, že v závlaze k dosažení suboptimálního výnosu zrna sledovaných obilnin postačují i nižší dávky dusíku a to kolem 50 kg/ha. Vyšší výnosy zrna sledovaných obilnin při hnojení N3 jsou většinou statisticky neprůkazné.
Zařazení strniskových meziplodin ve sledovaných osevních postupech mělo celkově pozitivní vliv na zpestření sortimentu pěstovaných plodin i bilanci dodávaných organických látek do půdy. V ochranných způsobech zakládání porostů zrnin s využitím slámy sóji a strniskových meziplodin jako mulče při použití secích strojů při setí do nezpracované půdy (např. John Deere) prokázalo příznivé působení na výnosy zrna sledovaných plodin především v podmínkách bez závlahy. Při použití mulče slámy sóji a nadzemní biomasy strniskových meziplodin se zvýšily výnosy zrna sledovaných plodin na nejlepším variantách s mulčem oproti konvenčnímu způsobu pěstování bez mulče u ozimé pšenice o 10,1 %, u jarního ječmene o 8,3 % a sóji o 34 %, v závlaze pak u ozimé pšenice o 5,2 %, jarního ječmene o 8,9 % a sóji o 13,4 %.
Vyrovnaná bilance živin
Za důležitý poznatek z těchto pokusů lze považovat dosažení vyrovnané bilance v dodávce organické hmoty do půdy. Podle dlouhodobých sledování Škardy (1982) činí vzhledem k zachování půdní úrodnosti celková dodávka sušiny organické hmoty do půdy v rozmezí 3,5 t/ha až 4,4 t/ha a rok, přičemž vyšší dávky se aplikují na písčitých a jílovitých půdách. Podle našeho propočtu bilance dodávky organické hmoty do půdy (tab. 3) se v polním pokuse A dosáhlo průměrné roční hodnoty přísunu 4,2 tuny sušiny na ha, což zcela zajišťuje udržení stávající úrodnosti lehké půdy.
V polním pokuse B se v konvenčním způsobu zakládání porostů plodin bez použití mulče dodává v posklizňových zbytcích průměrně 2,3 t/ha sušiny za rok, což je jen 53 % požadovaného normativu dodávky organických látek do půdy. Množství dodané organické hmoty do půdy při ochranném způsobu zakládání porostu plodin naprosto splňuje potřebnou normu přísunu organické hmoty do půdy.
Výsledky těchto pokusů jsou velkým přínosem pro praxi a to nejen v závlaze, ale i v podmítkách bez závlahy. S ohledem na maximální využití výkonného stanoviště především na jižní Moravě a v Polabí jsou ve spojení s uplatněním zjednodušených způsobů zakládání porostů plodin (tab. 4) důležitým intenzifikačním opatřením.
Uvedená doporučení pro zlepšení systému hospodaření na půdě bez živočišné výroby budou mít samozřejmě větší jistotu na zavlažovaných úrodných půdách. V podmínkách bez závlahy bude třeba absenci závlahy zmírnit zabezpečením vysoké úrovně a agrotechnické kázně (preciznosti) pěstební technologie plodin.
Doc. Ing. Josef Šimon, CSc.
Praha
