24.07.2001 | 10:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Biologie a regulace pcháče rolního (osetu)

Pcháč rolní (Cirsium arvense (L.)Scop.) patří mezi velmi nebezpečné plevele. Podle publikovaných údajů lze konstatovat, že patří mezi nejvýznamnějších deset plevelů na světě. V mírném pásu dokonce zaujímá první místo. Vysoce významným plevelem se stal především pro svoji schopnost osidlovat ornou půdu a vysokou reprodukční a konkurenční schopnost. Regulace tohoto plevele při silném výskytu je velmi obtížná časově i finančně náročná. Proto je lepší se soustředit na prevenci a předcházet jeho přemnožení.

Pcháš rolní (oset) patří mezi velmi nebezpečné plevele. Pcháč je vytrvalá rostlina, úporně setrvávající na stanovišti, na polích tvoří tzv. hnízda, kde základem byla rostlina vzešlá ze semene. Následným zpracováním půdy a kultivací z rozrušeného kořenového systému vzniklá celá řada rostlin, jejichž kořeny se navzájem prolínají. Zpravidla se vyskytují v těchto uskupeních buď samičí, či samčí rostliny.

Biologická charakteristika: Pcháč rolní patří do čeledi Asteraceae – Hvězdnicovité. Rostliny vytvářejí lodyhy dlouhé 100 – 150 cm. V některých případech i vyšší. Mladé rostliny vytvářejí listové růžice, později lodyhy vytvářejí květenství. Listy jsou kopinatě peřenoklané až jednoduché, na ohraji zkadeřené a jsou bodlovité. Úbory se skládají z trubkovitých červenofialových květů.

Reprodukce: Rostlina je dvoudomá, s výskytem samčích a samičích rostlin. Rozmnožuje se generativní a vegetativní cestou. Rostliny kvetou od května až do podzimu. Plody jsou ochmýřené nažky o rozměrech 2,5 –3,5 mm dlouhé, široké 1,1 – 1,3 mm tlusté 0,7 - 1,0 mm. V jednom úboru je umístěno kolem 80 nažek z nichž značná část bývá nevyzrálá, či parazitovaná škůdci. Nažky jsou roznášeny větrem poměrně na velké vzdálenosti. Klíčivost je po dozrání poměrně dobrá. Životnost nažek v půdě závisí na půdních podmínkách. Obecně lze říci, že si nažky v půdě zachovávají klíčivost do 6 let. Životnost však může být i vyšší. Nažky klíčí nejlépe z hloubky 0,5 – l,5 cm. Klíčí však až z hloubky 6 cm, ale i z povrchu půdy. Již jeden měsíc po vzejití je rostlinka schopná vegetativní reprodukce. Rostlina vytváří mohutný kořenový systém z horizontálních a vertikálních kořenových výběžků. Kořenový systém dosahuje do poměrně značné hloubky, udává se i několik metrů. Kořenové výběžky mají obrovskou regenerační schopnost. V příznivých podmínkách regenerují i segmenty kořenových výběžků dlouhé 2 cm o průměru 3 mm. Čím jsou výběžky delší a silnější, tím je pravděpodobnost regenerace v polních podmínkách větší. Výhony z kořenových výběžků raší poměrně pozdě na jaře. První růžice se objevují počátkem dubna, ale jejich rašení trvá po celou vegetační dobu v závislosti na kulturní rostlině a agrotechnických zásazích. Část kořenových výběžků bývá v dormantním stavu. To komplikuje jeho regulaci. Na orné půdě se rozmnožuje převážně vegetativní cestou, na nezemědělské půdě, loukách a pastvinách především cestou generativní.

Výskyt: Vyskytuje se po celém území od nížin až do horských oblastí. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu V posledních letech četnost jeho výskytu rychle stoupá.Vyskytuje se ve všech kulturních rostlinách pěstovaných na orné půdě, sadech, vinicích, chmelnicích i na loukách a pastvinách či speciálních plodinách. Šíření podporuje špatná péče o nezemědělskou půdu, což umožňuje nálet nažek na pozemky a půdu dosud nezaplevelenou. Pcháč oset reaguje velmi citlivě na kvalitu zpracování půdy a nevhodně provedené aplikace herbicidů, což se projeví rychlou regenerací z kořenového systému. Konkurenční schopnost pcháče je vysoká, má vysoké nároky na odběr vody a živin. V případě silného výskytu působí ztráty při sklizni kulturních rostlin, nebo sklizeň znemožňuje. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit kulturní rostliny, vylučuje kořeny alelopatické látky, které působí inhibičně na kulturní rostliny a plevele. Škodí ve všech kulturních rostlinách, žádná kulturní rostlina není schopná se s konkurencí pcháče vyrovnat.

Metody regulace

Zpracování půdy: Z pohledu regulace pcháče rolního stojí za pozornost porovnání klasického zpracování půdy a technologií minimálního zpracování půdy. Klasická orba více rozrušuje kořenový systém a výrazně potlačuje především pelyněk černobýl, rukev lužní a šťovíky, jejichž kořenové systémy jsou poměrně citlivé na poškození a jsou hlubokou orbou zaklopeny a silně poškozeny. Technologie minimálního zpracování by měly být prováděny na pozemcích s minimálním výskytem pcháče rolního. Mělké zpracování půdy poškozuje pouze svrchní část kořenového systému. Toto poškození vyvolává velmi silnou regeneraci, což vede k rychlému přemnožení pcháče. Regulace pcháče rolního na takto zaplevelených polích je složitá, úspěšná je pouze při použití účinných herbicidů, což výrazně zvýší náklady.

Mechanické způsoby regulace: Mechanické způsoby jsou omezené vzhledem k vysoké eradikační schopnosti pcháče. Kultivace nepřichází v úvahu pouze u speciálních širokořádkových kultur.

Použití herbicidů: Pro hubení pcháče rolního a je nutné použití účinných herbicidů v návaznosti na ostatní metody regulace. Herbicidy je nutné aplikovat pouze ve vhodné růstové fázi (listová růžice – fáze lodyhy 15 cm) a v horní hranici povolené dávky. Aplikace herbicidů v ranějších růstových fázích nebo aplikace nižších dávek výrazně ovlivní regeneraci, což se projeví masivním rašením nových výhonů v mnoha případech se dostaví kritické zaplevelení.

Pro dosažení dokonalého eradikačního efektu při regulaci pcháče rolního je vhodné využít všech způsobů a metod regulace více let po sobě tak, aby jednotlivá opatření na sebe navazovala, kořenový systém plevelů se postupně vysílil a zásoba semen v půdě se minimalizovala. Pozemky čisté od vytrvalých plevelů se udrží pouze při dodržování všech zásad regulace plevelů na orné půdě a každoroční péčí o půdu. Velmi důležité je též udržovat okolní plochy bezplevelné a zabránit tvorbě generativních diaspor a jejich šíření pole.

+ účinkuje již od fáze listové růžice
*) účinné při aplikaci od délky lodyhy pcháče 5 – 10 cm
**) pro dosažení dobrého účinku je nutná konkurence obilniny
***) předsklizňové aplikace – při aplikaci na strniště je nutná vyšší dávka
Pro dosažení lepšího účinku je možné použít kombinací herbicidů MCPA + clopyralid; tribenuron + clopyralid aj. Při silném výskytu pcháče rolního používejte pouze vysoce účinné herbicidy ve vhodné růstové fázi

Text a foto
Ing. Jan Mikulka,CSc.
VÚRV Praha-Ruzyně

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down