Ze získaných zkušeností je možné konstatovat, že při pěstování konopí není problém s přípravou půdy, hnojením setím ani s ošetřováním během vegetace. Pěstování konopí však naráží na problém, spočívající v dosud ne plně vyřešenou technologii sklizně. V rámci projektu EP 0960006514 programu 08 MZe ČR byla tato problematika řešena.
Konopí pro získání kvalitního vlákna se sklízí až dva týdny po odkvetení samčích rostlin, což připadá na druhou polovinu července a srpna a to v závislosti na výrobní oblasti a včasnosti zasetí. Vlastnosti technického konopí, které jsou při sklizni velice odlišné od běžných plodin, jsou dány velikostí rostliny, vláknitostí a houževnatostí vláken. To ve svém důsledku způsobuje navíjení vláken na všechny rotující části, které nejsou zakrytovány. V rámci řešení projektu byly ověřeny dva způsoby sklizně. Při dvoufázové sklizni bylo konopí posečeno s následným dosušením na řádku, aby bylo docíleno skladovací sušiny. Pro sečení byl nejdříve použit řádkovač, který však nevyhověl, a to i přes důkladné nabroušení nožů a seřízení lišty. Stonky konopí nebyly dostatečně přestřiženy, na liště se hromadila koudel a po několika metrech jízdy přestal být řádkovač funkční.
Dále se odzkoušel rotační dvoububnový žací stroj ŽTR-215, který splnil zadaný úkol a ukládal konopí do úhledných řádků na strniště. Výška strniště tvořila vzduchovou mezeru mezi zemí a uloženým řádkem, čímž byly vytvořeny podmínky pro přirozené dosušení.
K shrnování nařádkovaného konopí byl odzkoušen bubnový shrnovač píce, který však nevyhověl, neboť se rostliny namotávaly na bubnové ústrojí shrnovače a došlo k zablokování chodu stroje.
K lisování nařádkovaného nepořezaného konopí byl použit lis Hesston 4800 na hranolové balíky. Přestože byl lis seřízen na nízký tlak, činilo lisování značné potíže, nebylo dosaženo kvalitního sběru a lisovaná hmota vykazovala značný odpor.
Další alternativa
Druhou alternativou sklizně byla přímá řezačková sklizeň. Nejdříve se odzkoušela samojízdná sklízecí řezačka Toron, která však vůbec nevyhověla. Příčinou bylo silné namotávání vláken na rotující části a ucpávání vkládacího a řezacího ústrojí. Sklizeň se podařilo provést až při nasazení upravené kolové jednořádkové řezačky na kukuřici SK 25. Nevýhodou uvedeného stroje byla nízká výkonnost.
Uvedené způsoby sklizně konopí byly určeny pro získání biomasy pro energetické využití.
Podle získaných poznatků z ověřování stávajících strojů pro sklizeň konopí setého byla navržena stavba a odzkoušení funkčního modelu sklízeče konopí pro využití konopí v textilním průmyslu na vlákno s požadovanými parametry :
posečení porostu s nakrácením stonku na délku 0,6 ± 0,2 m
uložení nakráceného konopí do řádku,
dosažení výkonnosti 1,0 až 1,5 ha/h.
Funkční model
Jako základ stavby funkčního modelu byla použita sklízecí řezačka Champion 3000 fy Kemper (obr. 1) s tím, že žací a vkládací ústrojí uvedené řezačky již bylo ověřeno v praxi při sklizni kukuřice i konopí (v zahraničí), a proto nevyžaduje žádné úpravy. Hlavní úkol spočíval ve vývoji řezací části s volbou principu kolového řezacího ústrojí. Hlavní pozornost se soustředila na konstrukci vlastního řezacího kola. Řezací ústrojí vyžaduje příkon 5 až 8 kW a jeho činnost je podmíněna akumulací energie do hmoty řezacího kola. Z tohoto důvodu byl pohon kola řešen na jeho obvodu. V našem případě se uskutečnil pomocí plochého řemenu, který má výhody v jednoduchosti, nižší energetické náročnosti a ochraně řezacího ústrojí proti poškození nebo přetížení. Pro dosažení délky pořezané hmoty 0,6 m byl použit 4. převodový stupeň převodovky vkládacího ústrojí. Volbami klínových řemenic pohonu řezacího ústrojí se snížily otáčky řezacího kola na 100 až 105 ot/min. Řezací kolo je osazeno dvěma noži (obr. 2). Na úpravách sklízeče se podílelo ZD Žichlínek, za finanční podpory fy Diamond Marty 1. konopná v. o. s.
S ověřováním se započalo v roce 1999, ale hlavní těžiště sledování proběhlo v roce 2000 a zaměřilo se na dodržení zadaných parametru tj. délky pořezání, výkonnosti a spolehlivosti. V průběhu ověřování byly řešeny další konstrukční změny a úpravy, které přispěly ke zkvalitnění činnosti sklízeče a především ke zvyšování výkonnosti, což je patrné z následující tabulky. Uvedené lokality jsou řazeny chronologicky.
. Tab. 1 Ověřování funkčního modelu VÚZT sklízeče technického konopí
Lokalita Výměra
(ha) Sušina při sklizni
(%) Výkonnost
(ha/h)
Šumperk 1,20 50,23 0,45
Spačice 0,70 48,65 0,52
Třemošná 7,00 39,28 0,48
Karlov 11,30 52,62 0,75
Křižovatka 12,50 60,31 1,20
Délka pořezání konopného stonku odpovídala zadání a pohybovala se v rozmezí 0,6±0,05 m. Pořezané stonky se ukládaly do řádků kolmo ke směru jízdy (obr.3). Osvědčilo se použití plochého řemenu, který zajistil pohon řezacího kola a sloužil též jako bezpečnostní spojka. Nepotvrdil se předpoklad, že žací a vkládací ústrojí nevyžaduje žádné úpravy. Velmi často docházelo k nedokonalému odříznutí stonku, což se projevilo otřepanými řeznými plochami a docházelo k omezení průchodnosti až k ucpání vkládacích válců. Problematické bylo sečení zapleveleného porostu, kdy se posečená hmota hromadila v prostoru mezi žacími bubny a nepostupovala ke vkládacímu ústrojí. Určité potíže vznikaly také při vyprazdňování materiálu z řezacího kola, kde držáky nožů unášely pořezaný materiál po obvodu řezacího kola.
Pro zajištění rosení je nutné provádět obracení. Četnost obracení je závislá na klimatických podmínkách. V našem případě se použil rotační obraceč, kterým bylo provedeno obrácení i shrnování před lisováním. Lisování provedl bez problémů lis New Holland na válcové balíky.
Návrh na zlepšení
Z ověřovacích zkoušek funkčního modelu sklízeče konopí vyplynul v návrh konstrukčního dořešení sklízeče, které je možno rozdělit do několika částí:
1. Zvýšení výkonnosti minimálně na 2 ha/h, (sklizeň konopí má krátkou agrotechnickou lhůtu), což je možné zajistit následujícími úpravami:
- zvýšením rychlosti vkládané hmoty,
- zvýšením otáček řezacího kola.
2. Zvýšení spolehlivosti lze dosáhnout:
- konstrukčními změnami žacího ústrojí, např. doplněním řezacích kotoučů rychle výměnnými řezacími segmenty z důvodu snadného ostření,
- změnou konstrukce řezacího kola tak, aby nože obsáhly celou šíři ocilky (protiostří), dále změnou ramen kola (držáků nožů), aby nedocházelo k unášení pořezaného materiálu,
- zesílením pohonu žacího ústrojí, např. náhradou současných dvou kusů klínových řemenů třemi klínovými řemeny,
- zamezením vnikání konopných vláken do ložisek řezacího kola.
3. Konstrukčně řešit řezací ústrojí jako samostatný blok s možností přestavby řezačky pro původní určení.
4. Hledat možnosti a principy sklízečů se zaměřením na agregaci s traktorem.
5. Řešit sklizeň semen, a to jak úpravami sklízecích mlátiček, tak separací semen při sklizni stonků.
Ing. Miroslav Luňáček, Ing. Věra Holubová
VÚZT Praha – Ruzyně
