Jednou z hlavních součástí konkurenceschopných pěstebních systémů polních plodin je vyvážená výživa a optimalizované vstupy do systémů ochrany před působením škodlivých činitelů. V posledním období, zvláště v letech s příznivým průběhem počasí pro rozvoj patogenů, se projevuje zvýšené napadení rostlin půdními patogeny. Jedním z důvodů mohou být ne vždy dodržované zásady rotace plodin vynucené jednostrannou poptávkou po obilninách a řepce.
K masivnějšímu rozvoji patogenních hub mohou napomáhat také stále více se rozšiřující minimalizační technologie, při nichž v horním vrstvách půdy zůstává poměrně dost organické hmoty se zárodky patogenů a samozřejmě také velmi nízká úroveň fungicidních vstupů, která je ve srovnání se zeměmi EU podprůměrná. Navíc při zvýšené koncentraci propagul patogenních hub v půdě i fungicidní přípravky často nejsou schopny populaci těchto organismů regulovat pod práh hospodářské škodlivosti. Tato situace do určité míry stimuluje zájem o zvyšování supresivity půd využitím přirozených antagonistů patogenní mikroflory. Principem tohoto biologického způsobu boje je využití kompetičních vztahů mezi organismy a potlačení parazitické mikroflory přirozeným hyperparazitem. Jedním z houbových druhů, u něhož jsou dlouhodobě studovány antagonistické vlivy je Trichoderma harzianum. Tento houbový druh tvoří základ biologického fungicidního přípravku s obchodním názvem Supresivit. Supresivit je na trh dodáván ve formě lehce dispergovatelného prášku a je určen k aplikaci zapravením nebo zálivkou. Po konzultacích mezi pracovníky výzkumu a zástupci výrobce hnojiv vznikl projekt ověřující možnosti současné aplikace minerálních hnojiv s biopreparátem Supresivit. Při koncipování pokusných zadání se vycházelo z předpokladu, že přítomnost houby v rhizoplánu i rhizosféře rostlin vyvolá vedle jejich růstové stimulace také zvýšenou odolnost vůči stresovým faktorům a indukuje rezistenci vůči původcům listových chorob. Navíc dojde k postupnému uvolňování výživných složek z minerálního hnojiva v delším časovém horizontu. Vliv společné aplikace byl ověřován na několika pokusných lokalitách v přesných pokusech s ozimou pšenicí, ozimou řepkou, jarním ječmenem, kukuřicí a bramborami. Výsledky u ozimé řepky byly publikovány v čísle 4/2001 tohoto časopisu, v tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky u obilnin. V pokusném období 1998-2000 byla ve Výzkumném ústavu pícninářském, spol. s .r.o. Troubsko a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, Praha – Ruzyně byla zhodnocena reakce výše uvedených plodin na aplikované směsi minerálních hnojiv (NPK, LAV) s biopreparátem Supresivit na výnosovou úroveň zrna , jeho technologickou kvalitu i zdravotní stav porostů. Byly použity rozdílné dávky biopreparátu Supresivit (od 5 g do 0,1 g) na l kg minerálního hnojiva . Možnost využití směsí Supresivitu a minerálních hnojiv k silážní kukuřici byl navíc ověřován v pokusech na stanovišti v Troubsku.
Ozimá pšenice
Dosažené výsledky ve sklizňovém roce 1999 naznačily, že při společné aplikaci minerálních hnojiv (NPK, LAV) s biopreparátem Supresivit se zvýšily průměrné výnosy zrna ozimé pšenice (odrůda Samanta) na obou pokusných stanovištích oproti kontrolním variantám - tj. bez Supresivitu, přitom vyšší nárůst výnosů zrna byl zaznamenán v pokusech VÚR Praha-Ruzyně (viz graf 1).
V pokusném období 1999-2000 byly ověřovány na obou pokusných stanovištích tři úrovně koncentrace biopreparátu Supresivit na l kg minerálního hnojiva (1 g , 0,5 g a 0,1 g) při společné aplikaci s NPK nebo LAV . Získané výsledky opět potvrdily, že společná aplikace v porovnání s kontrolami (bez aplikovaného Supresivitu) zvýšila výnos zrna ozimé pšenice. V tomto pokusném roce byl rovněž hodnocen vliv četnosti aplikovaných dávek Supresivitu spolu s NPK i LAV (jedna nebo dvě aplikace Supresivitu) na výnosy (graf 2) a technologickou jakost zrna. Dosažené výnosové výsledky naznačily, že aplikace Supresivitu (u všech jeho hodnocených úrovní) před setím a následným přihnojením ve fázi odnožování porostů již výrazněji nezvýšila výnosy zrna (dosahované výnosy zrna u všech těchto variant se pohybovaly prakticky na stejné úrovni).
Z prezentovaných výsledků je patrné, že účinkem biopreparátu Supresivit bez ohledu na jeho aplikovanou koncentraci se zvýšily u jednotlivých pokusných variant výnosy zrna ozimé pšenice v porovnání s kontrolními variantami v průměru let od 3 do 9 %. Zjišťované přírůstky zrna jsou vesměs statisticky průkazné nebo se pohybují na hranici statistické průkaznosti. Dosažené výsledky rovněž naznačují , že z ekonomického hlediska postačuje k obilninám aplikovat dávku Supresivitu v rozmezí 0,5 až 0,1 g na l kg minerálního hnojiva v jednom termínu aplikace před setím.
Vedle výnosů zrna byly hodnoceny i vybrané výnosotvorné prvky a ukazatele technologické kvality zrna ozimé pšenice (počet klasů na m-2, hmotnost tisíce semen, objemová hmotnost zrna, podíl zrna nad sítem 2,5 mm, obsah N-látek v zrně , pádové číslo a sedimentační hodnota). Dosažené výsledky naznačily, že úroveň jednotlivých ukazatelů nebyla spojenou aplikací minerálních hnojiv a biopreparátu Supresivit výrazněji ovlivněna, přesto lze na variantách se Supresivitem poukázat na zvyšování hodnot , např. u hmotnosti tisíce semen ,objemové hmotnosti zrna, podílu zrna nad sítem 2,5 mm, na stanovišti v Troubsku byly zaznamenány rovněž vyšší hodnoty obsahu N-látek v zrně (zvýšení kvality zrna u uvedených ukazatelů bylo prakticky ve všech případech statisticky neprůkazné). Na dosažené výnosové úrovni a zejména kvalitě zrna měl rozhodující vliv i specifický průběh povětrnostních podmínek pokusných ročníků , kdy zejména v sušších podmínkách roku 2000 nebylo dosaženo předpokládaných kvalitativních parametrů u potravinářské pšenice.
Pozornost byla věnována hodnocení výskytu houbových patogenů. Jejich výskyt a patologické působení bylo výrazně ovlivněno průběhem počasí. Zatímco v roce 1999 byla v průběhu vegetace a především v letních měsících na některých lokalitách zvýšená četnost srážek, rok 2000 v období dubna až června byl charakterizován vysokými teplotami a suchem. Obecně lze ale konstatovat, že především ve sklizňovém roce 1999 došlo na variantách s aplikací Supresivitu ke snížení výskytu patologických poškození bazálních částí stébla (snížený výskyt Fusarium spp. a Pseudocercosporella herpotrichoides – původce pravého stéblolamu). Snížený výskyt byl zaznamenán také při bonitaci výskytu padlí travního (Blumeria graminis). Zatímco u kontrolních variant byly kupky patrné i na praporcovém listu, u variant s aplikací Supresivitu byl výskyt padlí omezen jen na spodní listy. V roce 2000 byl velký výskyt rzi pšeničné, účinnost ošetření biopreparátem v tomto případě byla nižší než u padlí. Zajímavé budou v této souvislosti i další výsledky, protože i letos je zaznamenáván zvýšený výskyt rzi travní.
Jarní ječmen
Aplikace biopreparátu Supresivit (dávka 1g na l kg minerálního hnojiva) spolu s hnojivy LAV a NPK v pokusných letech 1999 a 2000 naznačila možné využití této kombinace i při hnojení jarního ječmene (odrůda Akcent) před setím , když byla použita u všech pokusných variant dávka 40 kg N.ha-1. Dvouleté výsledky na obou pokusných stanovištích prokázaly zvýšení výnosu zrna ( graf 3) u variant s aplikovaným biopreparátem Supresivit (především však při minerálním hnojení NPK), přitom průměrný nárůst výnosů v rámci všech pokusných variant činil 3,6 %.Na výnosové úrovni jarního ječmene se výrazně podílel vliv ročníku, který obdobně jako u ozimé pšenice negativně ovlivnil i jeho kvalitu ve sklizňovém roce 2000.
Aplikace biopreparátu Supresivit výrazněji neovlivnila hodnoty hmotnosti tisíce semen, objemové hmotnosti zrna ani podílu zrna nad sítem 2,5 mm , obdobně jako u ozimé pšenice se vesměs jednalo o statisticky neprůkazné diference mezi sledovanými variantami. Výraznější zvýšení hodnot u sledovaných ukazatelů bylo zaznamenáno v pokusech VÚRV Praha-Ruzyně u variant s aplikovaným Supresivitem, a to především u hmotnosti tisíce semen a objemové hmotnosti zrna. Rovněž u jarního ječmene se projevila indukce obranných mechanismů ve svém důsledku sníženým patologickým obrazem výskytu padlí.
Silážní kukuřice
Směsná aplikace minerálních hnojiv s celkovou dávkou 120 kg N .ha-1 ke kukuřici pěstované na siláž (hybrid Rex) byla ověřována na pokusném stanovišti v Troubsku. U vybraných pokusných variant byl aplikován biopreparát Supresivit v dávce 1 g na 1 kg minerálních hnojiv NPK a LAV. Hlavním sledovaným ukazatelem při hodnocení reakce kukuřice na aplikované dávky fungi hnojiv byl výnos zelené hmoty . V této souvislosti se ukázalo, že Supresivit statisticky významně neovlivnil výnosy silážovatelné nadzemní hmoty ani výšku rostlin.
Závěr
V současné době bylo vyrobeno 4800 tun fungi hnojiv, které byly aplikovány v cca 100 zemědělských podnicích. Aktuální cena tohoto hnojiva při homogenizaci se Supresivitem je zvýšena o 200 Kč. Přibližně v jedné čtvrtině těchto zemědělských podniků lokalizovaných v různých agroekologických podmínkách byly založeny poloprovozní pokusy, kde jsou průběžně sledovány a hodnoceny vývoj a zdravotní stav porostů i ekonomická efektivnost fungi hnojiv především u ozimé řepky, ozimé pšenice a jarního ječmene. Lze předpokládat, že při průměrně dosahovaných přírůstcích výnosů zrna 3,5-6,5 % oproti variantám bez aplikovaného Supresivitu může finanční zisk při zvýšeném výnosu činit až 600 Kč z jednoho hektaru, když konkretnější údaje nám jistě přinesou až vyhodnocené výsledky poloprovozních pokusů založených v zemědělských podnicích.
RNDr. Jan Nedělník, PhD,
Ing.Jan Hrubý, CSc.,
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko,
Ing. Milan Vach, CSc.,
RNDr. Josef Hýsek, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,Praha-Ruzyně
