Lze předpokládat, že část dříve intenzívně využívané zemědělské půdy bude v budoucnu využívaná pro nepotravinářskou produkci. Pěstování energetických rostlin je jednou z možností. Celosvětově je cílem zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů, ke kterým patří také energetické rostliny.
Celkový potenciál energie je tvoří také část, kterou poskytují obnovitelné zdroje. Do obnovitelných zdrojů energie můžeme zařadit energii vzniklou při spalování rostlin, energii slunečního záření, energii vodních toků a energii větru.
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří řešila projekt náhrady ladem ležící půdy v oblasti Beskyd vhodnou plodinou pro energetické využití, konkrétně travou. Součástí projektu byl i rozbor energetických parametrů trav - hodnot spalného tepla a výhřevnosti. Tato část zasahuje do oboru fytoenergetiky, který v současnosti nabývá na významu. Zájem je především o informace o spektru energetických rostlin a agrotechnice pěstování.
Projekt výzkumu energetických trav sestával ze dvou částí, v první části byla provedena bonitace ladem ležící půdy tzv. spontánních úhorů z hlediska zastoupení plevelů a zjištění výnosu sušiny biomasy rostlin. Ve druhé části projektu byly ověřeny a srovnány určité skupiny trav (výnos sušiny, spalitelné charakteristiky). Byly vytipovány trávy s nejvyšší produkcí sušiny a nejlepšími ukazateli spalitelných hodnot výhřevnosti a spalného tepla.
Na ladem ležící půdě, tzv. spontánních úhorech, je zastoupeno celé spektrum plevelů. Nejnebezpečnější jsou z pohledu zemědělské výroby pcháče, pýr plazivý a šťovíky. Výnos sušiny na této ladem ležící půdě je velice nízký. Ponechání těchto spontánních úhorů se všemi negativními jevy, tzn. zejména plevely, je neekonomické. Je negativní pro půdu samotnou a navíc musíme počítat se zvýšenými náklady na pesticidy a hnojiva při převodu těchto ploch do zemědělské výroby. Proto je půda, která leží ladem, nutné vhodně využít pro nepotravinářskou produkci, případně ji konzervovat pro návrat do produkce potravin.
Jako nejvhodnější se z hlediska výnosu sušiny i energetických hodnot jeví psineček veliký, kostřava rákosovitá a ovsík vyvýšený.
Spalování
V současné době se na naší stanici obracejí zemědělci i provozovatelé energetických zařízení s cílem vyřešit koncovku pěstování energetických trav, tzn. vlastní spalování v technických zařízeních. O tuto problematiku mají zájem zejména zemědělci z oblasti Zlína. Stanice za účelem vyřešení této problematiky navázala spolupráci s ústavy technického zaměření – Výzkumným ústavem zemědělské techniky Praha, Katedrou energetiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a výrobcem kotlů pro spalování biomasy firmou Verner. Společnou spoluprací s těmito firmami chce stanice danou problematiku posunot dopředu a napomoci k jejímu řešení. Je třeba si uvědomit, že tam kde se vzniknou podmínky pro využívání energetických rostlin pro výrobu energie, tam se vytvoří také určitý trh s touto surovinou, tzn. rostlinou biomasou. Cena bude otázkou dohody mezi zemědělci a provozovateli energetických zařízení.
Je zřejmé, že v budoucnosti bude hospodaření na zemědělské půdě jistě zahrnovat i nepotravinářskou produkci, k níž pěstování trav pro výrobu energie patří. Proto je možné uvažovat o dalším výzkumu této problematiky. I stanice chce řešit nové otázky ve výzkumu energetických trav, k nimž patří i problematika využití travní hmoty pro výrobu bioplynu. Je třeba zamyslet se i nad případným využitím travní hmoty biomasy z luk a zahrad, jež v současné době není zhodnocena.
Text a foto
Ing. Jan Frydrych
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří
