V České republice se pěstuje paprika na ploše přibližně 500 ha a kultury rajčete na ploše 2500 ha. Na snížení výnosů a konzumní jakosti se podílí řada virových onemocnění, z nichž je většina přenosná různými druhy mšic, některé jsou přenosné semeny a udržují se zejména na planých plevelných rostlinách, které jsou rezervoáry virů.
Nejčastěji se vyskytující virózou na paprice je tzv. růžicovitost papriky, jejímž původcem je virus mozaiky okurky. Vnější příznaky jsou odlišné podle kmenů, které se vyznačují různou virulencí. Většinou jsou příznaky charakterizovány silnou zakrslostí (zvláště při ranném napadení). Vytvářejí se četné postranní výhony, rostliny dostávají rozetovitý vzhled, listy jsou zúžením asymetrické s difúzní mezižilkovou chlorózou, někdy i dubovitou kresbou. Na zelených plodech se tvoří světlé mozaikové skvrny, na červených plodech někdy zelenavé kroužky nebo skvrny. V České republice snižují výnos tím, že dochází k redukci počtu plodů. Virus je přenosný mšicemi, zejména mšicí broskvoňovou (Myzus persicae Sulz).
Dalším hospodářsky významným virem je virus mozaiky vojtěšky. Je rozšířen ve většině evropských státech, má řadu kmenů. Na listech papriky vytváří velké žluté nebo bělavé skvrny zasahující větší část nebo celou čepel, na spodních listech často skvrny splývají, k vrcholu trsu se skvrny obvykle zmenšují. Na nezralých plodech se vytváří nekrotické černavé skvrny. K největším ztrátám dochází při současném napadení virem mozaiky okurky. Ranné infekce působí pomalý růst a zakrslosti celých rostlin. Virus mozaiky vojtěšky je přenášen mšicemi.
V zelinářských oblastech jižní Moravy se setkáváme také se žilkovou nekrózou papriky, která je vyvolávána nekrotickým kmenem viru hnědnutí viru tabáku a normálním kmenem Y viru bramboru. Nekrotický kmen vyvolává nekrózu žilek, mramorovitou mozaiku, listové deformace, pukání stonku a silnou zakrslost. Napadení normálním kmenem Y viru bramboru se vyznačuje nižší škodlivostí, po infekci se objevuje málo zřetelná mozaika. Při ranném napadení může docházet k zakrňování rostlin, k deformaci plodů a na plodech se objevuje chlorotická čárkovitost. Oba kmeny jsou přenosné mšicemi.
Na některých odrůdách papriky pěstovaných v našich oblastech se objevuje na listech mozaika, jejímž původcem mohou být kmeny viru mozaiky tabáku a viru mozaiky rajčete. Nejčastější příznaky působené virem mozaiky tabáku jsou zářivě žlutá nebo zelená mozaika, kde převažuje celková chloróza, listy jsou zmenšeny, ztrácí přirozený lesk a svěšují se dolů, na stoncích se objevují tmavohnědé nekrotické kroužky, může dojít k nekróze celé čepele, rostliny předčasně ztrácejí listy, mladé rostliny předčasně odumírají, násada plodů bývá značně redukována, plody jsou deformované se žlutými či zelenými podélnými skvrnkami. Směsné infekce viru mozaiky tabáku a viru mozaiky okurky jsou charakterizovány pokleslými nekrotickými skvrnami a kroužky na plodech. Kmeny viru mozaiky rajčete např. čárkovitosti rajčete napadají zvláště Capsicum frutescens (papriku křovitou).
Jedním z nejškodlivějších virů na paprice a rajčeti je virus bronzovitosti rajčete, který je přenášen třásněnkami (Frankliniela occidentalis) třásněnka západní a (Thrips tabaci) třásněnka zahradní aj.. Virus je přijímán larvami , nikoliv dospělci, které však mohou virus jedině přenášet, kteří se živili na infikovaných rostlinách ve stadiu larev. Možnost přenosu semenem se doposud nepodařilo vyloučit, protože jeho přítomnost v semenech rajčete byla prokázána.
Kromě rajčat a papriky jsou virem napadány okrasné rostliny, zejména byl zjištěn u chryzantém a jiřin. V České republice působí největší škody na paprice a rajčeti pěstovaných ve sklenících a fóliovnících. Vzhledem ke své vysoké škodlivosti byla choroba zařazena do seznamu karanténních škodlivých činitelů. Převážná část čepelí papriky žloutne, na plodech se objevují různé skvrnitosti, plody jsou zdeformovány a napadené rostliny odumírají. Hostitelský okruh virů zahrnuje cca 50 rostlinných druhů. Přenašeči - třásněnky se obtížně hubí insekticidy pro vytváření rezistentních populací.
Na paprice byla popsána také jamkovitost plodů papriky, jehož původcem je virus vadnutí bobu (broad bean wilt virus). Na listech vznikají nepravidelné chlorotické skvrny a kroužky, na plodech pak nekrotické jamky, chlorotické skvrny nebo kroužky. Virus je přenosný mšicemi.
Z papriky byly v minulosti izolovány další viry jako virus X brambor, virus kadeřavosti tabáku, virus čárkovitosti tabáku a jiné.
Také na rajčatech může napadení virovými chorobami značně snížit jejich výnosy, a to jak snížením počtu a hmotnosti plodů tak jejich tržní hodnoty. Stejně tak jako u papriky závažné onemocnění může způsobit virus bronzovitosti (tomato spotted wilt virus) u rajčat. Napadení zpomaluje růst, žilky mladých listů jsou vystouplé, výhony rezetovité, listy a stonky zakřivené, později vyvolává typické difúzní bronzovité nebo nekrotické skvrny, zvláště na bázi čepele lístků, posléze způsobuje celkovou zakrslost a předčasné odumírání rostlin. Okruh hostitelů je velmi široký. Přirozenými hostiteli mohou být kromě okrasných rostlin (jiřin, pelargonií, begonií) i některé další druhy zelenin jako hlávkový salát, tabák, hrách, fazol a různí zástupci plevelných rostlin jako rdesno, durman, blín černý aj.. Mechanicky se virus přenáší poměrně dobře, pro jeho diagnózu se uplatňují indikátorové rostliny jako je Petunia hybrida, Nicotiana tabacum, Vinca rosea, Gomphrena globosa aj.. Virus se detekuje dobře serologicky za využití specifické protilátky imunoenzymatickým testem ELISA. Ochrana spočívá především v zábraně pěstování rajčat a paprik ve sklenících společně s okrasnými rostlinami, v potlačování přenašečů, v používáni rezistentních druhů a odrůd, např. Lycopersicum pimpinellifolium.
Výnosy rajčete může negativně ovlivnit i napadení virem aspermie rajčete. Viróza je rozšířena všude tam, kde se pěstují zároveň chryzantémy. Hostitelský okruh viru je velmi široký, patří k němu ze zelenin např. celer a z okrasných rostlin např. lilie a Zinnia elegans. U infikovaných rajčat jsou vrcholy výhonů oslabeny, odumírají, což vede ke zvýšené tvorbě postranních výhonů a keříčkovitému vzhledu celé rostliny. Na listech se objevuje zelenoskvrnitá mozaika a slabé nekrózy.
Na rajčeti se mohou vyskytnout i další viry jako např.: žlutá kroužkovitost rajčete,jejímž původcem je virus čárkovitosti tabáku. Na listech vznikají chlorotické kroužkovité skvrny a kresby, které brzy žloutnou, vývoj listů je nerovnoměrný, nízká násada plodů, které jsou deformovány a žlutě kroužkovány.
Na rajčeti byla zjištěna široká škála dalších virů jako je X a Y virus brambor, jehož nekrotický kmen vyvolává strakatost listů, virus nekrózy tabáku aj.. Kromě uvedených virů byly zjištěny na rajčeti viroidy vřetenovitosti bramboru a bledosti plodů okurky.
Ochranná opatření
Ochranná opatření vůči šíření virů u papriky a rajčete je možno vzhledem k četnosti a heterogenitě virů a jejich kmenů uvést pouze rámcově. Pro pěstitele je důležité zachovávat následující ochranná opatření :
Využívat odolných nebo tolerantních odrůd.
Nepěstovat papriky a rajčata ve sklenících a fóliovnících s jinými/okrasnými rostlinami.
Při prvním výskytu vektorů virů, mšic a třásněnek zahájit chemické ošetření rostlin vhodnými insekticidními přípravky a další ošetření provést dle signalizace.
Omezování potenciálních zdrojů virů ničením planých plevelných rostlin.
Ve sklenících a fóliovnících zavádět biologické způsoby boje proti přenašečům.
Dodržovat osevní postup při pěstování polních a skleníkových kultur zelenin.
Kontrola zdravotního stavu na hraničních přechodech při dovozu zelenin ze zahraničí. Podezřelé rostliny z virového napadení pro přesné určení původce choroby neprodleně zaslat do právě zřízených referenčních laboratoří Správy ochrany rostlin (SOR).
Pro choroby zařazené do seznamu karanténních činitelů dodržovat zvláštní předpisy a oznamovat výskyt těchto chorob SOR.
Ing. Jiří Chod, DrSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Vrcholky některých rajčat přestanou dál růst a zkroutí se,jako by byly napadeny virozou.Co proti tomu dělat,jaká je ochrana?Musí se vyhodit?Šíří se to na ostatní rajčata?