Vyhodnocení ekonomiky pěstování pícních plodin je klasickým dokladem vývoje rentability v případě meziročního kolísání či spíše dlouhodobějšího poklesu průměrně docilovaných hektarových výnosů rostlinných produktů v rámci ČR. Zatímco u přímých nákladů dochází k poklesu počtu jednotek spotřeby (spotřeba živin na 1 hektar, snížené využívání pesticidů a používání levnějších osiv, pokles spotřeby hodin strojní práce a tím i mezd a PHM), ale souhrnně k absolutnímu nárůstu nákladů za stále zdražované jednotky vstupů (kg, litry, hodiny), objem nepřímých nákladů je téměř stejný a proto v důsledku poklesu výnosů dochází ke zvyšování nákladů na produkci 1 tuny píce.
Jestliže představovaly v roce 1994 např. celkové náklady na 1 t suché vojtěšky 1 036 Kč a v roce 2000 již 2 130 Kč (205,6 %), na 1 t kukuřice na siláž 579 Kč a 658 Kč (113,6 %) a na 1 t sena z luk 1 762 Kč a 4 085 Kč (231,8 %), pak tím více se nabízí nutnost patřičného navýšení cen mléka a hovězího masa se strany prvovýrobců v rámci sbližování cenové úrovně agrárních produktů mezi ČR a EU.
V meziročním srovnání došlo ke stagnaci hektarových výnosů víceletých pícnin a ke zvýšení jejich sklizňové plochy o téměř 5 %, k poklesu sklizňové plochy kukuřice na zeleno a siláž o 7 % a ke zvýšení výnosu pouze o 2 % a po stabilizaci sklizňových ploch trvalých travních porostů ke snížení jejich průměrného výnosu o cca 10 %. Snižování výnosů u luk a pastvin souvisí mimo jiné i se zařazováním travnatých ploch do systému ochrany půd před erozí i s nutností plnění jejich funkce na úseku revitalizace krajiny a zlepšování jejího estetického vzhledu. Pokud se ČR stane státem produkujícím ve stále větší míře kvalitní pitnou vodu, pak význam dobře zapojených a ekologicky obhospodařovaných travních porostů bude stále výraznější.
Víceleté pícniny
Docílená průměrná míra rentability při pěstování vojtěšky i jetele červeného lučního dosáhla v roce 2000 shodně - 53 %. Při vyšší intenzitě pěstování a ha výnosu 9,5 až 9,8 t suché píce z jednoho hektaru představovala kolem - 46 %, což je výsledek odpovídající jejich významu a přínosu v souvislosti s produkcí bílkovinné píce, nahrazující nebezpečné komponenty v krmných směsích , způsobující BSE a také s obohacováním půdy vzdušným dusíkem. Jejich zlepšená agrotechnika by měla přispět k návratu na průměrné výnosy přesahující 10 t suché píce z 1 hektaru. Výhodou víceletých pícnin je dobré využívání zimní vláhy a tím i omezení nebezpečí snížení výnosů v sušším období. Perspektivně bude vhodné jejich sklizňové plochy dále rozšířit.
Kukuřice na zelené krmení na siláž
Jestliže průměrně docilované hektarové výnosy kukuřice na zelené krmení a siláž téměř stagnují, výnosy výkonných hybridů kukuřice na zrno již po tři roky překračují průměrný ha výnos 6 tun. Je to způsobeno i tím, že nadějné porosty kukuřice na siláž jsou ponechávané k uzrání. Celorepubliková míra rentability - 39,2 % vyplývá z nízkého ha výnosu 33,13 t. Příznivějších výsledků bylo v roce 2000 dosaženo například v okresech Plzeň-město 47,31 t/ha, Svitavy 46,73 t, Blansko 41,63 t a Frýdek-Místek 40,64 t. Sklizňová plocha této krmné plodiny se za uplynulých 10 let snížila na 57 %, ačkoliv je vhodnou součástí krmných dávek nejenom pro chovy skotu, ale i prasat.
Krmné směsky
Jsou významným doplňkem krmivové základny v obdobích mezi sklizněmi hlavních pícních plodin.Výsledný ekonomický efekt při jejich pěstování je závislý na úrovni využívání zejména tekutých stájových hnojiv, skladbě a relaci luskovin a obilovin v krmné směsi a v neposlední řadě i na průběhu počasí v době jejich vegetace. Dosažená míra rentability při jejich pěstování v roce 2000 je při - 69,1 % značně nepříznivá, což vyplývá i z vlivu přísušků a nízkého průměru hektarového výnosu 14,86 t. Již při 20 t/ha klesá nepříznivá míra rentability na - 36 % a při 27,2 t/ha je nulová.
Trvalé travní porosty
Jejich sklizňová plocha se v meziročním srovnání zvýšila pouze o 1 % a došlo současně k dalšímu snížení výnosu z luk o 12 % a z pastvin o 7 %. Z dlouhodobějšího desetiletého hodnocení výnosů vyplývá, že se hektarová sklizeň z luk snížila na 60 % a pastvin na 66 %. Výsledkem je průměrná míra rentability u luk - 82,9 % a u pastvin -86,7 %.
Využívání travních ploch vypásáním při stále nižších vstupech ovšem přesto nijak ekonomicky nezvýhodňuje prvovýrobce v důsledku všeobecného poklesu farmářské ceny hovězího masa a stále nízké ceny 1 lt mléka ve výši 7,53 Kč v průměru roku 2000.
Např. ve východní připojené části Německa dosáhla za rok 2000 farmářská cena za 1 litr mléka 60 feniků, což při kurzu 18 Kč/DEM představuje 10,80 Kč, tj. o 43,4 % více než u nás. Požadavek na 8,50 Kč za 1 litr nadojeného mléka je proto minimální.
Farmářské ceny hovězího masa, nepříznivě ovlivňované poptávkou na trhu, neodpovídají skutečným nákladům, vynaloženým na jeho produkci v prvovýrobě. V zažitém systému komoditních vertikál jsou poškozováni nejenom prvovýrobci, ale i naši spotřebitelé, protože při konečném prodeji není rozlišeno maso z dojnic, býků ani jalovic. Tento systém bude nutno co nejdříve změnit, ovšem i za pomoci ministerstva zemědělství. Nedostatečná pozornost parlamentu ke konkurenceschopnosti našeho zemědělství bude mít po vstupu do EU velmi nepříjemné následky nejenom pro zemědělce, ale i pro každého našeho spotřebitele.
Závěr
Pícní plodiny jsou v ĆR pěstovány na 38,7 % zemědělské půdy se značným ekonomickým deficitem. Cestou ke zlepšení je zvyšování jejich hektarových výnosů a lepší zpeněžování produkce mléka a hovězího masa. Pokud se nedocílí zlepšení zmíněných ukazatelů, nebudou v ČR vytvořeny ani příznivé podmínky pro další rozvoj celé rostlinné produkce, jakožto základního úseku zemědělské prvovýroby. Cesta ke konkurenceschopné úrovni našeho zemědělství bude v každém případě velmi náročná a mnohem nákladnější, než si dokáže většina našeho obyvatelstva uvědomit. Pokud bud deficit agrárního trhu ČR narůstat u komodit, které jsme si schopni vyprodukovat sami, nebudou naši občané v cenách potravin přispívat našemu zemědělství, ale zemědělství a obchodním řetězcům dovozových států.
Ing. Stanislav Komberec
