Málokterý plevelný druh tak významně komplikuje život zemědělcům hospodařícím na celém světě v mírném pásmu jako pýr plazivý (Elytrigia repens (L.) Desv.). Přesto, že jsou způsoby jeho regulace poměrně dobře zpracovány, stále patří mezi nejvýznamnější plevele vyskytující se na orné půdě. Hlavním důvodem jeho velkého výskytu je především jeho vysoká přizpůsobivost a schopnost rychle využít chyb zemědělců v agrotechnice i použití herbicidů.
Charakteristika plevele: Patří mezi velmi nebezpečné plevele.Vytrvalá rostlina setrvávající na stanovišti mohutným kořenovým systémem s vysokou regenerační schopností oddenků. Konkurenční schopnost pýru plazivého je proto velmi vysoká. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit všechny kulturní rostliny. Do půdy vylučuje alelopatické látky čímž potlačuje ostatní rostliny. Jedná se o glykosid agropyren, který je uvolňován z živých i odumírajících rostlin. Proto býváme velmi často svědky potlačení růstu zemědělských plodin i po použití účinných herbicidů proti pýru plazivému. Významně škodí ve všech kulturních rostlinách.
Biologická charakteristika: Pýr plazivý patří do čeledi Poaceae – Lipnicovité. Středně vysoká až vzrůstná tráva setrvávající v půdě článkovými oddenky. Na každém článku je patrný pupen krytý šupinou. Rostliny vytvářejí vzpřímená stébla dlouhá až 1 m. Jsou zakončena lichoklasem sestávajícím z 15 – 20 klásků. Listy jsou sytě zelené až šedozelené. Kvítky jsou sestaveny po 5 do klásků.
Reprodukce: Rozmnožuje se generativní a vegetativní cestou. Kvete od června do srpna. Obilky jsou dlouhé až 7 mm a mají po dozrání poměrně dobrou klíčivost. Na jednom stéblu se může vytvořit až 100 obilek. Obilky klíčí nejlépe z hloubky kolem 1 cm. Rostliny vzešlé v srpnu a září do zimy vytvoří kořenový systém schopný vegetativní reprodukce. V polních podmínkách převládá především vegetativní způsob rozmnožování. Oddenky mají obrovskou regenerační schopnost. Z jednoho segmentu dlouhého 10 cm je schopná rostlina v průběhu vegetace vytvořit až 30 m oddenků. Kořenový systém je uložen poměrně mělce, zpravidla v hloubce do 20 – 30 cm. Přestože vegetativní způsob rozmnožování na orné půdě převládá, je nutné nepodceňovat generativní rozmnožování obilkami.
Výskyt
Je rozšířen na 70 – 80 % orné půdy ve všech oblastech. Vyskytuje se ve všech kulturních rostlinách pěstovaných na orné půdě i ve speciálních plodinách. Šíření podporuje pokles úrovně zpracování půdy a minimalizace agrotechnických opatření. Pýru vyhovují osevní postupy s vysokým zastoupením obilnin a řepky.
Metody regulace
Pýr plazivý je možné úspěšně regulovat pouze při uplatnění všech zásad správné regulace plevelů v rámci jednotlivých pozemků. Důležité zabránit zavlečení pýru plazivého a jeho následné reprodukci.
Zpracování půdy: Pýru plazivému vyhovují pozemky, kde jsou nedostatky ve zpracování půdy a pozemky, kde jsou uplatňovány technologie minimálního zpracování půdy. Mělké zpracování půdy podporuje regeneraci pýru z kořenových výběžků. Naproti tomu hluboká orba oslabuje rostliny pýru plazivého, které velmi často při hlubokém zaklopení odumírají.
Mechanické způsoby regulace: U pýru plazivého ve velkovýrobě nemají prakticky žádný význam.
Použití herbicidů: Proti pýru je možné v současné době úspěšně použít celou řadu herbicidních látek. V cukrovce, ozimé řepce (haloxyfop – methyl, quizalofop P – tefuryl, fluazifop – methyl, quizalofop – P - ethyl) a bramborách lze využít velmi dobrého účinku postemergentních graminicidů. V kukuřici sulfonylmočoviny. V obilninách jsou naproti tomu s úspěchem používány předsklizňové aplikaci herbicidů sulphosate a glyphosate. Ty mohou být využívány i při ošetření pozemků na strniště či obrostlou podmítku.
Základem dosažení dobrého účinku je ale použití správného herbicidu v optimální růstové fázi.
Vzhledem k tomu, že pýr plazivý patří mezi nejvýznamnější plevele na orné půdě je nutné jeho regulaci provádět cíleně a promyšleně v horizontu více let po sobě. Jednorázové vyhubení na pozemku je pouze teoretické. Nesmíme zapomínat na jeho obrovskou reprodukční schopnost z kořenových výběžků. Chyba při jeho regulaci v jednom roce se potom musí napravovat několik let následujících. Typickým příkladem je letošní rok, kdy průběh počasí (hojné srážky) zabránil provést celou řadu regulačních opatření (agrotechnika, použití herbicidů) a pýr těchto nedostatků využil.
Text a foto
Ing. Jan Mikulka, CSc.
VÚRV Praha - Ruzyně
