Jednou z alternativ využití půdy, která není obhospodařována pro potravinářské účely, je její využití pro pěstování energetických plodin. Řadíme k nim rostliny bylinného charakteru (jednoleté, víceleté) a dřeviny.
Pro sklizeň, úpravu a skladování plodin určených pro energetické účely je rozhodující sušina materiálu. To platí zejména pro skladování, pokud není možnost dosoušení s provětráváním. Pro dlouhodobé skladování se požaduje minimálně 80 % sušiny.
Stanovení vhodné doby sklizně plodin
Stanovení vhodné doby sklizně plodin využívaných pro energetické účely ovlivňuje výši sušiny sklízeného materiálu. U vybraných kulturních plodin - topinambur – nadzemní část, miscantus, hyso, saflor a travní porost se sledovala závislost výše sušiny na stanovení vhodné doby pro přímou sklizeň. Závislost obsahu sušiny na době přímé sklizně u vybraných kulturních a plevelných plodin je znázorněna v grafu 1.
Vycházíme-li z předpokladu, že pro skladování je nutno docílit min. 80 % sušiny, tak tento předpoklad splňují: saflor v polovině listopadu, topinambur (nadzemní část) a travina koncem ledna, přičemž miscantus se požadované hranici přiblíží až koncem měsíce března. Hyso však ve sledovaném období nedosáhlo ani 50 % sušiny. Tato skutečnost spolu s polámaným a polehlým porostem hysa v zimním období nedává této rostlině šanci na přímou sklizeň pro energetické účely.
Při ověřování plevelných rostlin pro energetické účely, byl vybrán šťovík a lopuch. Šťovík dosáhl požadované skladovací sušiny již koncem července (79,2 % sušiny) a lopuch pak v první dekádě září (79,32 % sušiny).
Doba sklizně a výnosový potenciál topolové a vrbové plantáže
Rychlerostoucí dřeviny, zastoupené v našem ověřování topoly, byly sledovány z hlediska výnosů hmoty přepočtené na výnos sušiny s ohledem na půdní podmínky a klony topolů v nadmořské výšce 340 m. Sklizeň se uskutečnila po 6 letech odříznutím jednotlivých topolů ruční motorovou pilou Husqvarna (obrázek 1). Porovnání dosažených výnosů různých klonů topolů v přepočtu za 1 rok na dvou lokalitách (místech založení plantáží), jsou uvedeny v tab. 1.
Z tabulky vyplývá, že výnosy jsou ovlivňovány jak půdními podmínkami, tak výběrem klonu. Na orné půdě se dosáhlo vždy vyššího výnosu oproti lokalitě s navážkou a to podle klonu topolu od 1,4 do 20,9 t/ha za rok.
Vedle sledování topolové plantáže se hodnotila také vrbová plantáž vysázená v nadmořské výšce 630 m. Z celkového počtu vysázených 44 klonů vrb, bylo vybráno 5 klonu (S-519, S-669, S-310, S-706, S-255), které daly nejvyšší výnos. Průměrný výnos hmoty uvedených 5 klonů byl 11,2 t/ha za rok, což při sušině 50,8 % odpovídá výnosu sušiny 5,8 t/ha za rok.
Vysázené topoly ve stejné nadmořské výšce jako vrby se neosvědčily. Docházelo k vymrzání a topoly, které zůstaly měly velice nízký výnos.
Nejvhodnějším obdobím pro sklizeň rychlerostoucích dřevin na štěpku jsou zimní měsíce (konec listopadu – začátek dubna), kdy je obsah vody v pletivech dřevin nejnižší a je možno využít volných pracovních sil a strojů.
Bilance matečnic rychlerostoucích dřevin
Rozhodne-li se podnik pro založení plantáží topolů, je výhodné, aby si sadbový materiál vyprodukoval sám a to z důvodu nižších nákladů. Na obrázku 2 je matečnice v 6-tém roce po založení.
Po dobu 6 let od založení topolové matečnice jsme sledovali produkci letorostů, z kterých se připravují řízky k sázení. Kritériem hodnocení byl počet řízků z letorostů a celková hmotnost letorostů z 1 rostliny a z 1 ha matečnice. Z grafu 2 je zřejmý růst počtu řízků do čtvrtého roku po založení (297 tis.ks/ha). V dalším roce dochází k poklesu a v posledním roce sledování pak k růstu, který ale nedosáhl maxima čtvrtého roku.
U hmotnosti letorostů je dosaženo maxima přírůstku ve třetím roce po založení (4,59 t/ha), s následným poklesem v dalších letech (graf 3). K uvedenému hodnocení je nutné poznamenat, že na prudkém poklesu počtu řízků a hmotnosti letorostů měly zřejmě negativní vliv nepříznivé klimatické podmínky.
Matečnice založená ze sazenic byly sledována 7 let. Kritéria hodnocení byla shodná jako u matečnice založené z řízků, tj. počet řízků a hmotnost letorostů 1 rostliny a z 1 ha matečnice. Z grafu 4 je patrný vzrůst počtu řízků do pátého roku po založení (376,2 tis.ks/ha), potom dochází k poklesu a v posledním roce k vzrůstu počtu řízků. U hmotnosti letorostů (graf 5) je maxima dosaženo ve čtvrtém roce po založení (4,8 t suš./ha) s následným poklesem v dalších letech.
Závěr
Významným faktorem pro skladování energetických plodin je jejich sušina. U vybraných kulturních a plevelných rostlin se sledovala vhodná doba přímé sklizně k dosažení požadované skladovací sušiny. Tu dosáhly nejdříve šťovík a lopuch. S velkým časovým odstupem následovaly saflor, topinambur (nadzemní část), travní porost a miscantus. Jako nevyhovující z hlediska výše sušiny se ukázalo hyso. U dřevin je nejvhodnějším obdobím pro sklizeň konec listopadu až začátek dubna, kdy je obsah vody v pletivech dřevin nejnižší.
Plánuje-li podnik založení plantáží rychlerostoucích dřevin, pak je výhodné, aby si sadbový materiál vypěstoval sám. Z uvedených bilancí počtu řízků z matečnice topolů si mohou stanovit potřebnou výměru matečnice.
Z porovnání dosažených výnosů sušiny za rok u rychlerostoucích dřevin byl prokázán vliv půdních podmínek a výběr vhodného klonu pro danou lokalitu.
V článku bylo použito výsledků z řešení projektu EP 0960006514 programu 08 MZeČR - Národní agentury pro zemědělský výzkum.
Ing. Věra Holubová, CSc.
Ing. Miloslav Luňáček
VÚZT Praha - Ruzyně
