Některé plevelné rostliny se vyskytují především v zahradách, parcích, sadech či ve speciálních plodinách. Přesto se některých případech mohou šířit i na ornou půdy. Zvonek výběžkatý (Campanula rapunculoides L.)je typickým představitelem této skupiny plevelů. V posledních letech jsme zaznamenali jeho šíření i na ornou půdu. Jedná se především o šíření z okrajů polí a mezí na kterých se v řadě oblastech vyskytuje poměrně hojně. Při slabším výskytu a pravidelném zpracování půdy zpravidla nevytváří květní lodyhy, ale pouze listové růžice. Proto velmi často uniká pozornosti.
Charakteristika plevele: Zvonek výběžkatý je vytrvalá hluboko kořenící rostlina. Vyskytuje se po celém území od nížin až po horské oblasti především na vlhčích stanovištích. Osidluje okraje polí, luk a pastvin. Šíření napomáhají neudržovaní plochy, z nichž se šíří na zemědělskou půdu. Následně se šíří křehkými kořenovými výběžky. Významně škodí v zahradách, zahradnictvích a školkách. V poslední době význam tohoto plevele stoupá, patří mezi nebezpečné plevele.
Biologická charakteristika: Zvonek výběžkatý patří do čeledi Campanulaceae – Zvonkovité. Rostliny vytvářejí středně vzrůstné, přímé hranaté lodyhy, dosahující výšky přes 1 m. Listy jsou krátce chlupaté, vroubkované, vejčité až kopinaté. Květy s modrofialovými korunami se skládají v prodloužený jednostranný hrozen. Vytváří mohutný kořenový systém. Rostliny se vyznačují vysokou konkurenční schopností a odolností vůči nepříznivým podmínkám.
Reprodukce: Rozmnožuje se generativní i vegetativní cestou. Kvete od června do podzimu. Semena jsou uložena v tobolkách, které jsou 0,3 – 0,4 mm dlouhé. Semena klíčí velmi dobře z povrchu půdy a z hloubky do 1,5 cm. Rostliny zvonku výběžkatého regenerují velmi dobře z kořenových výběžků, které mají vysokou regenerační schopnost. Kořenový systém rostliny vytvářejí mohutný, kořeny zasahují i do podorničí. Kořeny jsou velmi křehké. Regenerují i nepatrné úlomky. Rostliny se šíří v posledních letech především půdou (skrývky, meliorační navážky) nebo méně kvalitními substráty (semena i úlomky kořenů), ale i přímo v hrnkovaných květinách a koniferách. Velmi často si jej lidé pletou s okrasnými zvonky a sami si jej vysazují na zahradách. Takto vysazených rostlin se pak velmi těžko zbavují.
Regulace
Zvonek výběžkatý je poměrně tolerantní vůči většině používaných herbicidů. I při silném poškození nadzemní částí rostlin rychle regeneruje z kořenových výběžků. Na polích jeho hubení napomáhá pravidelné hluboké zpracování půdy a zařazení hustě setých plodin (ozimá řepka, obilniny). Na polích, kde jsou uplatňovány správné agrotechnické zásahy zvonek postupně ustupuje.
Naproti tomu v zahradách, zahradnictvích a parcích je regulace zvonku výběžkatého velmi obtížná. V řadě případů i neřešitelná. Použití totálních systémových herbicidů je vzhledem k širokému sortimentu zahradních rostlin nemožné a mechanické hubení je díky vysoké regenerační schopnosti obtížné a dlouhodobé.
Text a foto
Ing. Jan Mikulka, CSc.
VÚRV Praha - Ruzyně
