Je použití konzervantů ekonomické?
Silážování je, jako snad téměř všechno v zemědělské výrobě, samozřejmě „o penězích“, více však je „o kvalitě“. Většinou platí, že čím více peněz do procesu konzervace vneseme, tím více jich pak získáme. Velmi často se setkávám s tím, že se farmáři zdráhají vydat peníze za konzervant, protože „musí zaplatit právě teď“. Stále považují tuto investici za méně důležitou a říkají, že účinné, a tedy většinou i dražší, konzervanty (stejně je tomu ale i u sklizňové techniky) koupí až prý budou bohatší, až si to budou moci dovolit. To však většinou nepřijde brzy, pohybují se po nenatažené spirále, nebo dokonce jen v kruhu. Jeden rok je stejný jako druhý. Nezvýší-li užitkovost zvířat, nezvýší se ani zisk. Občas se v odborné literatuře dočtete, že se zhruba 70% podíl na zisku z chovu skotu přičítá právě krmivům.
Rezervy jsou hlavně v krmivech! Přitom podstatnou část sušiny krmné dávky tvoří siláže, většinou více než 50 %. To již stojí za to usilovat o lepší kvalitu siláží, nemyslíte?
Farmáři se většinou rozhodují pro použití konzervantů proto, že náklady vynaložené na jejich nákup a aplikaci se často až několikanásobně vrátí v podobě lepší kvality výsledného produktu (siláže), úspor na mechanických úpravách silážované píce (může být delší řezanka, tím může řezačka pracovat s větším výkonem a menšími poruchami), ale také například úspor spojených se zkrácením doby fermentace. V úvahu berou i to, že při zlepšené nutriční a dietetické hodnotě krmiv se většinou následně zvýší produkce a kvalita mléka a masa. Zanedbatelné však není ani snížení rizika toho, že v důsledku nedodržení požadované technologie sklizně a konzervace by se mohla podstatně snížit krmná a dietetická hodnota siláže.
Konzervační přípravky se nedoporučuje používat se záměrem nahradit nedostatky technologie silážování. Nikdy nemohou zlepšit biologickou hodnotu čerstvé píce, mohou jen přispět k jejímu uchování s co nejnižšími ztrátami po co nejdelší dobu (ovšem pouze při dokonale vzduchotěsném prostředí).
Ztráty sušiny a živin se mohou s využitím biologických konzervantů omezit proto, že:
- fermentační proces pomáhají nastartovat,
- fermentační proces stimulují a tím i urychlují,
- fermentační proces pomáhají usměrňovat,
- některé z nich mají inhibiční účinky na klostridie,
- některé z nich jsou schopny „držet vodu“ (silážní šťávy by bez použití daného konzervantu odtékaly při sušině o několik procent nižší),
- některé z nich jsou schopny vázat (rychle spotřebovat) kyslík,
- některé z nich jsou schopny zvýšit aerobní stabilitu siláže,
- některé z nich jsou schopny zlepšit chutnost siláže,
- některé z nich jsou schopny ničit klostridia (obsahují bakteriofágy).
Bakterie některých druhů a kmenů jsou schopné různým způsobem konkurovat nežádoucím mikroorganismům. Jejich vhodnou kombinací a početním zastoupením je možné nežádoucí mikroorganismy programově ničit, nebo jim zamezit další rozvoj. Každá firma produkující inokulanty má svoji strategii výběru vhodných mikroorganizmů a enzymů, a pečlivě ji střeží. Některé sází na specializaci, jiné zase na co nejširší spektrum. Důležité také je, z jakých porostů a v jakých podmínkách byly použité kmeny a enzymy izolovány. Výzkum v této oblasti je ve světě velmi intenzivní.
Obdobnou strategii mají firmy, které nabízejí chemické konzervanty, hledají vhodné komponenty a jejich kombinaci. Charakteristika fermentace s využitím chemických konzervantů ve srovnáni se spontánním kvašením je následující:
- náhlou změnou prostředí (snížením pH silážované píce) se potlačí rozvoj mikroorganismů, kterým nízké pH nevyhovuje a tím se vytvoří prostor pro růst homofermentativních bakterií mléčného kvašení,
- fermentace probíhá pomaleji,
- silážní šťávy mají tendenci odtékat při nižší sušině,
- chemické látky mají inhibiční účinky na klostridie,
- zvýší se aerobní stabilita siláže.
Záměrně neuvádíme nedostatky biologických, resp. chemických přípravků. Co může být pro jednoho nedostatkem, pro jiného může být předností. Proto si někdo vybere přípravek biologický, jiný chemický, někdo konzervuje zásadně bez konzervantů. Hlavním problémem při aplikaci biologických přípravků je, že jsou náročné na přesnost ředění a dávkování. Chemické přípravky jsou náročné na dodržování bezpečnosti práce, jejich použití může mít negativní dopad na životní prostředí, mohou negativně ovlivnit (modifikovat) bachorovou mikroflóru a tím využití živin.
Konzervační přípravky na českém trhu
Každoročně se na trhu objeví několik nových konzervačních přípravků. V loňském roce byl náš trh obohacen o šest biologických přípravků, byly to MICROSIL GRANULÁT a MICROSIL EXTRA PLUS od firmy Medipharm CZ, s.r.o. Hustopeče u Brna, BONSILAGE a BONSILAGE PLUS od firmy Schaumann ČR, s.r.o. Volyně, BIO-SIL® od firmy CRS-Marketing, s.r.o. Čížkovice a BIOPROFIT (Valio OY, Finsko) od firmy Bioferm CZ, s.r.o. Brno. Objevily se i organizační změny. Přípravek SILA-BAC od firmy PIONEER (v některých zemích známý též jako Pioneer Brand 1188 Silage Inoculant) od loňského roku již neprodává firma Schaumann ČR. Dovozcem tohoto přípravku do ČR je firma ZEDOB, s.r.o. Zruč nad Sázavou. Firma Alfa Laval Agri Prag, s.r.o., která nabízela přípravek FEEDTECHTM SILAGE, změnila název na DeLaval, s.r.o., Praha.
V letošním roce se na našem trhu objevilo dalších devět konzervačních přípravků. Firma Bioferm CZ, s.r.o. Brno uvedla na trh celkem 2 biologické přípravky BIOMAX SI a BIOMAX 5 (Chr. Hansen BioSystems, Dánsko) a 2 chemické přípravky KEMISILETM 2 Plus a BOLIFOR AM 5000 Anti mould, firma Kemin Central Europe, s.r.o. Praha chemický přípravek SILAGE SAVOR® DRY, firma České-Sano spol. s r.o. Domažlice uvedla přípravek LABACSIL ve dvou formách (rozpustné i granulované), firma Delacon Biotechnik ČR, s.r.o. Šumperk chemický přípravek EUROMOLD L-PLUS (přičemž stáhla z trhu TOXI-CHEK), firma CRS-Marketing, s.r.o. Čížkovice představila program dr. Piepera, který je založen na aplikaci vysokých dávek melasy v kombinaci s přípravkem BIO-SIL®. Firma Agro-Best apol. s r.o. Běstovice bude v podzimním období dodávat inokulant AGROS MAIZE na kukuřici. Organizační změna byla jen jedna, firma Feed Additive, s.r.o. změnila název na Röthel Praha, spol. s r.o. (v nabídce mají i nadále chemické přípravky PRO-STABIL).
Významnou novinkou je, že všechny firmy mají e-mailovou a téměř všechny Internetovou adresu. Pravda, některé z nich lze, pokud neznáte přesnou adresu, pomocí Internetových vyhledávačů jen stěží najít, některé z nich se spokojily jen s uvedením v databázi firem společnosti Inform Net Partners a v obchodním rejstříku. Mnoho firem však má již stránky profesionálně zpracované. Na některé z nich bych rád upozornil: www.agrokonzulta.cz, www.alltech-bio.com, www.arco-farmer.cz, www.bioferm.cz, www.crs-marketing.cz, www.delacon.cz, www.delaval.com, www.farmak.cz, www.kemin.com, www.medipharm.cz, www.mikrop.cz, www.noack.cz, www.pioneer.com, www.sano-grafenwald.com, www.schaumann.cz, (omlouváme se těm, kteří Internetovou stránku mají a nebyli uvedeni).
Zajímavé je, že některé firmy změnily doporučení pro dávkování (konzervanty již bývají více specializované), některé změnily i ceny (příjemné je, že ve srovnání s loňským rokem jsou většinou konzervanty nabízeny levněji nebo s výraznými slevami při větším odběru).
V současné době na našem trhu působí 22 firem, které nabízejí více než 20 biologických a 20 chemických přípravků, některé v obou formách (rozpustné i granulované).
Je účelné na konzervantech šetřit?
Pokud jsou splněny základní technologické požadavky na silážovaný materiál a jeho dokonalou izolaci vůči vnějšímu prostředí, není použití konzervantů nutné. V praxi se však velmi často setkáváme s tím, že je aplikace konzervantů nezbytná a pak i ekonomicky efektivní. Ušetřit lze především na tom, že se vybere ten konzervant, který je pro danou situaci nejvhodnější a aplikuje se v dávce, která přinese nejlepší efekt.
Podstata silážování je ve vytvoření podmínek pro rychlý rozvoj bakterií mléčného kvašení (LAB) a alespoň minimální přítomnost LAB v silážované hmotě. Základními podmínkami pro růst LAB jsou:
- anaerobní prostředí (docílí se intenzivním udusáním a dokonalým utěsněním),
- obsah sušiny v píci, resp. její vodní aktivita, při které je voda v rostlinných buňkách ještě dostupná pro LAB, ne však pro nežádoucí mikroorganizmy,
- dostatek zkvasitelných, vodou rozpustných cukrů,
- nízká tlumivá kapacita (je dána především obsahem dusíkatých látek a popelovin anorganického původu).
Pokud v silážované hmotě není dostatek LAB, doporučuje se je přidat, pokud v ní není dostatek zkvasitelných, vodou rozpustných cukrů jako zdroje energie pro LAB, doporučuje se přidat buď samotné cukry, nebo lépe enzymy, které vodou rozpustné cukry vytvoří přeměnou rostlinných pletiv. Pokud si nejste jisti, že přídavek bakterií, zdroje energie pro ně, ba ani přídavek enzymů nezajistí rychlé zkvašení silážované hmoty na úroveň, při které se již s velkou pravděpodobností nebudou množit klostridie, doporučuje se změnit prostředí v silážované hmotě, resp. její pH. To lze nejlépe změnit použitím organických kyselin, především kyseliny mravenčí a propionové. Účinné jsou i jiné chemické látky, u některých je však nutné dávat pozor, mohou mít vedlejší negativní účinky (mnoho z těch, které byly dříve povoleny, jsou již zakázány).
U všech siláží (kromě siláží vyslazených cukrovarských řízků) je asi nejcitlivějším ukazatelem úspěšnosti fermentačního procesu množství vyprodukované kyseliny mléčné a její poměr k těkavým mastným kyselinám, především ke kyselině octové. Podle těchto ukazatelů lze usuzovat na to, zda proces fermentace byl více homofermentativního či heterofermentativního charakteru, jinými slovy zda se na procesu fermentace podílely spíše homofermentativní než heterofermentativní mléčné bakterie. Cílem je vytvořit podmínky pro rozvoj homofermentativních bakterií mléčného kvašení, navíc těch, které produkují její L (+) izomer, protože je pro přežvýkavce snadněji metabolizován.
Rozdíly mezi konzervanty biologickými a chemickými
Výhody biologických přípravků (ve srovnání s chemickými) jsou následující:
- jsou většinou levnější,
- neplatí pro ně tak přísné požadavky na bezpečnost práce,
- do silážované hmoty se jich přidává menší objemové množství,
- nepodporují korozi strojů (kromě vody, kterou se ředí nebo ve které se rozpouští),
- siláže lze zkrmovat již velmi brzy (po vyčerpání lehce dostupných cukrů, a samozřejmě s patřičným přechodem na jiné krmivo s postupným zvyšováním jeho podílu v krmné dávce).
Výhody chemických přípravků (ve srovnání s biologickými):
- jsou účinné i tam (v extrémních podmínkách), kde biologické přípravky nepomohou,
- velmi rychle sníží pH siláže vhodné pro množení homofermentativních bakterií mléčného kvašení,
- snižují proteolytickou aktivitu,
- lze je výhodně použít na ošetření vrchní vrstvy silážované hmoty, podstatně se tak omezí ztráty jejím kažením a zaplísněním (zkažená hmota se nemusí odstraňovat).
Některá schopnost jednoho druhu přípravku může být pro někoho výhodou, pro jiného nevýhodou. Biologické přípravky je většinou nutné před použitím ředit nebo rozpustit ve vodě. Připravený roztok je třeba do určité doby zpracovat, pokud jsou v roztoku obsaženy i enzymy, požadovaná doba na spotřebování roztoku se podstatně zkracuje, protože roztok má sklon k tvorbě želatinové struktury. Chemické přípravky se většinou neředí. Aplikátory na biologické přípravky bývají složitější a dražší (konzervant je třeba aplikovat v menším množství na tunu píce a také přesněji).
Farmáři většinou dávají přednost použití biologických přípravků před chemickými, snaží se řešit průběh fermentačního procesu přirozenou, biologickou cestou, resp. především usměrněním biochemických reakcí přídavkem vhodných bakterií a enzymů.
Rozdíly mezi konzervanty aplikovanými v tekuté a granulované formě
Výhody konzervantů aplikovaných v tekuté formě (ve srovnání s granulovanými):
- při správné aplikaci jsou schopné po povrchu jednotlivých částic konzervované hmoty účinnou látku rozptýlit rovnoměrněji a rychleji, to je pak spojeno i se snížením spotřeby
- stejně účinné množství srovnatelného přípravku bývá levnější (u granulované formy je nutné započítat se zvýšenými náklady na granulaci),
- množství bakterií i aktivita enzymů jsou vyšší (sušením a granulací se poněkud snižuje),
- dochází k rychlejšímu nastartování fermentačního procesu (počáteční rozvoj bakterií i aktivita enzymů bývají vyšší).
Výhody konzervantů aplikovaných v granulované formě (ve srovnání s tekutými):
- jednoduchost aplikace – nemusí se nic ředit a přelévat, jen se vysype pytel do násypky aplikátoru,
- přístroj na aplikaci bývá levnější (je i jednodušší na nastavení a ovládání).
Stejně jako tomu bylo při srovnání biologických a chemických přípravků, tak i při srovnání přípravků v tekuté a granulované formě může být pro jednoho farmáře určitá vlastnost jednoho druhu přípravku výhodou, pro jiného nevýhodou. Záleží nejen na druhu, formě a množství konzervantu, ale především na druhu a kvalitě konzervované hmoty a jejím zpracování. Ve srovnání s tekutou formou se účinnost formy granulované snižuje zejména při aplikaci na píci o vysoké sušině (nad 45 %), s delšími částicemi (nad 4 cm) a při jejím nedostatečném dusání. Určitou nevýhodou granulovaných konzervantů je i to, že jejich aplikační dávka na tunu píce je mnohanásobně vyšší, je tedy třeba přemísťovat, případně zvedat, vyšší hmotnost.
Farmáři většinou dávají přednost použití biologických přípravků v tekuté formě před formou granulovanou.
Závěr
V současné době na našem trhu působí 22 firem, které nabízejí více než 20 biologických a 20 chemických přípravků. Farmáři většinou dávají přednost použití biologických přípravků před chemickými, resp. přípravků v tekuté formě před formou granulovanou. Pokud jsou splněny základní technologické požadavky na silážovaný materiál a jeho dokonalou izolaci vůči vnějšímu prostředí, není použití konzervantů nutné. V praxi se však velmi často setkáváme s tím, že je aplikace konzervantů nezbytná a pak i ekonomicky efektivní. Ušetřit lze především na tom, že se vybere ten konzervant, který je pro danou situaci nejvhodnější a aplikuje se v dávce, která přinese nejlepší efekt.
Článek je zpracován jako podklad pro řešení výzkumného záměru MZE-MO2-99-04
Ing. Radko LOUČKA, CSc.,
Ing. Eliška Machačová, CSc.,
Ing. Ivona Tyrolová,
Výzkumný ústav živočišné výroby Praha - Uhříněves